I vaše zahrada muže smysluplně hospodařit s vodou
Nikdy není pozdě, což platí snad ve všech směrech lidské činnosti, a v případě hospodaření s vodou, které má hlavu i patu, to platí dvojnásob. Letošní sucha mnohým z nás nahnala opravdu strach, a proto bychom se nad otázkou hospodaření s vodou měli zamyslet nejen v našich domácnostech, ale také na zahradách, kde se této cenné kapaliny spotřebuje opravdu dost.
Kromě toho, že v některých přehradách klesla hladina vody i o několik metrů, v některých obcích se zcela vytratila voda z rybníků, zmizely tůně a nedostatek vody potkal i mnoho majitelů zahrad, kteří možná některý den zjistili, že jim dokonce už neteče do kohoutků ani voda ze studny nebo vrtu. Voda klesla nejen v korytech řek a v rybnících, ale výrazného poklesu jsme se dočkali také u vody podzemní. Problémy s vodou mají ovšem už dlouhou historii, jejíž počátek lze spatřovat už v době normalizace, nutno dodat, že ani současná doba jejímu zachování v krajině také zrovna dvakrát nepřeje. Začít tedy musíme především od sebe, klidně i na své vlastní zahradě. Prostředků k zachování vody máme mnoho, jen se o nich mnohdy neví nebo před nimi raději zavíráme oči.
Není zahrady bez vody
Podstatou každé zahrady je zeleň, která by bez vody prakticky neexistovala. Jistě si všichni rádi užijeme osvěžující rána, během kterých vstoupíme bosky na rosou skropený trávník. Letos jsme se ale takových rán příliš nedočkali, trávník totiž připomínal spáleniště a rosa jako by se někam schovala. Abychom o vodu stále jen nepřicházeli, je třeba začít přemýšlet nad jejím zachováním a efektivním využitím. Každý máme možnost se se stávající a především s budoucí situací, která podle předpovědí nebude také zrovna nijak bohatá na dešťovou vodu, vypořádat. Na výběr máme z celé řady možností, které mají za úkol zamezit nadměrnému výparu vody z půdy, pomocí jiných řešení zase dokážeme dlouhodobě uchovat srážkovou vodu ze střech i zpevněných povrchů, ale určitě bychom neměli zapomínat ani na přirozený zásak vody do půdy, tedy na pozemku samotném.
Efektivní hospodaření s vodou v bodech
• mulčování
• zakládání dešťových zahrad
• remízkové výsadby v krajině i na velkých pozemcích, zvláště pak ve svazích
• pěstování na vodu méně náročných rostlin
• pěstování plodin v hustém zápoji
• využití dešťové vody pro údržbu domácnosti – praní, mytí různých povrchů či auta
• využití šedé odpadní vody na chod domácnosti – splachování wc apod.
Staré dobré mulčování
O výhodách mulčovacích materiálů jste jistě již mnohokrát slyšeli, my si ovšem dovolíme něco z těchto výhod zopakovat, protože právě mulče dokážou výrazně zefektivnit hospodaření s vodou na zahradě. Pokud šikovně zamulčujeme užitkovou i okrasnou zahradu, nebude třeba pravidelně zalévat, půda navíc pod touto přikrývkou zůstává chladná i během vysokých teplot, takže se minimalizuje výpar vlivem teploty. Abychom se dočkali kýženého efektu, musí mulč dosahovat dostatečně silné vrstvy. V případě minerálních mulčů počítejme za ideální stav přibližně 5 až 8 cm. Mulčovací borku vrstvíme do výšky asi 10 cm, u slámy můžeme být ještě více velkorysí, zde nebude vadit ani vrstva 15 až 20 cm. Najemno posečenou trávu ovšem vrstvíme ve slabé vrstvě, aby tento materiál nehnil, což by bylo nežádoucí. Mulčování není výsadou pouze okrasných zahrad, tento způsob efektivního zahradničení dnes podporují především permakulturní zahradníci, kteří si jsou vědomi pozitivních vlastností mulče.
Slyšeli jste o dešťové zahradě?
Dešťová zahrada je fenomén, který se zrodil v Americe v devadesátých letech minulého století, v České republice se ovšem o tento pojem zajímáme spíše od doby, kdy máme výrazný nedostatek vody, což je především v posledních pěti letech. Zjednodušeně řečeno lze dešťovou zahradu chápat jako terénní prohlubeň, do které stéká dešťová voda ze střech i dlažby. Při deštích tedy může tento útvar připomínat jezírko, voda zde ovšem dlouho nevydrží, protože se vsákne do podloží. S tvorbou dešťové zahrady je dobré počítat již ve fázi plánování celkového zahradního konceptu, lze ji ale zrealizovat klidně i dodatečně, kdy je zahrada již dávno hotová.
Při její tvorbě je třeba brát v úvahu charakter prostředí, především tedy vlastnosti podloží, do kterého se má voda zasáknout. Pro založení dešťové zahrady se bude hodit terénní prohlubeň na pozemku, nebo terén upravte pomocí techniky. Na dno se pak položí geotextilie o silné gramáži, na kterou navrstvíme mocnou vrstvu hrubého štěrku. Tuto vrstvu opět překryjeme geotextilií, která zamezí ucpání drenáže jemnými částicemi z půdy. Podstatou dešťové zahrady jsou také vysazené rostliny, které snesou kolísání vodní hladiny. Aby se těmto druhům v této specifické výsadbě dařilo, je třeba na vrchní geotextilii dát dostatečnou vrstvu pěstebního substrátu bohatého na písek.
Vysazené rostliny se na konec zamulčují vhodným mulčovacím materiálem, jako je borka nebo štěrk. Pěstební materiál by měl opět umožnit snadné vsakování vody, proto by neměl obsahovat velký podíl jílu, který by pohyb vody znesnadňoval. Před založením dešťové zahrady si alespoň nahrubo propočtěte, kolik vody se bude muset do podloží zasáknout při vydatných deštích. Tento výpočet vám ukáže, jakou plochu by měla zahrada mít a jak mocné budou muset být vrstvy drenáže.
Věděli jste, že…
Jedním z největších spotřebitelů zálivkové vody na zahradě je intenzivně udržovaný, nízce sečený trávník. Právě při péči o zelený koberec, který je mimochodem náročný i na výživu a ošetřování herbicidy, se bez pravidelné zálivky neobejdete. Pokud perfektní trávník neoželíte ani v době nedostatku vody, zkuste ho alespoň zalévat co nejefektivněji. S úsporou vody pomůže kvalitně nainstalovaný automatický závlahový systém, který bude napájen vodou z jímky na dešťovou vodu a bude spouštěn pouze během noci, kdy je nejnižší výpar vlivem teplot.
Jak uchovat dešťovou vodu
Při péči o zahradu se bez vody prakticky neobejdeme, proto je určitě důležité se zamyslet, z jakého zdroje budeme čerpat vodu na zálivku rostlin. Vždy platilo, že pro zálivku je nejvhodnější voda dešťová. Tato „komodita“ je v posledních letech čím dál tím vzácnější, proto je na místě zvážit, jakým způsobem budeme vodu zachytávat a jak ji uchovávat. Nejsnazší je uchovávání vody v různých barelech, do kterých se voda svede pomocí okapů. Nevýhodou je, že tyto nádoby nemívají větší objem a voda v nich se při vysokých teplotách rychle znehodnocuje, proto je mnohem výhodnějším řešením instalace velkoobjemových podzemních jímek. Ty umožňují uchování vody o objemu mnoha metrů krychlových.
Podzemní uložení má navíc jednu velkou výhodu, voda se zde totiž nekazí a ani v zimě nezamrzá, proto ji můžete využít klidně i v domácnosti. Víte, že po mechanickém přečištění pomocí filtrů ji můžete klidně použít na praní prádla nebo třeba na úklid domácnosti? Velkou výhodou dešťové vody je to, že je měkká, což jedině prospěje našim elektrospotřebičům, které s vodou přijdou do kontaktu.
Bodová zálivka nejen pro užitkovou zahradu
V České republice tento způsob nepatří mezi novinky v oblasti zalévání, nicméně bychom se k němu měli vrátit ve větším rozsahu. Tímto způsobem totiž dopravíme vodu přímo ke kořenům jednotlivých rostlin, a to těch okrasných i užitkových. Podstatou této zálivky je zabudování porézní hliněné nádoby do půdy. V zahraničí je oblíbená především nádoba s názvem „olla“, v našich podmínkách se k tomuto účelu hodí třeba klasický hliněný květináč, u kterého ucpeme odtokový otvor a v horní části nádobu přiklopíme keramickou miskou. Ta zamezí nadměrnému výparu vody, přesto je ale vhodné do jejího středu vyvrtat otvor pro stékání případné dešťové vody. Do nádoby pak jen stačí naplnit vodu, jejíž ztráty budou minimální. Tento způsob zálivky se hodí především pro stromy či jednotlivé keře. V případě užitkové zahrady jej využijete pro plodiny, které vyžadují větší přísun vody, což jsou třeba dýně, rajčata nebo okurky.
Co se dá ještě dělat
Efektivní hospodaření s vodou je založeno především na změně přístupu k vodě jako takové. Sice pomůže třeba i to, že začneme dešťovou vodu uchovávat v různých typech nádob, díky kterým si zajistíme zálivkovou vodu pro užitkovou zahradu byť i jen na několik dní, mnohem lepších výsledků ale dosáhneme komplexnějším řešením. To může spočívat nejen v uchovávání většího množství dešťovky v podzemních jímkách, ale můžete třeba snížit i spotřebu vody ze studny nebo vrtu. Velkým „žroutem“ vody je totiž i naše domácnost. Jen těžko si umíme představit, kolik vody spolyká pračka na praní prádla, kolik vody spláchneme nebo použijeme na mytí nádobí. Pro různé činnosti v domácnosti lze využít klidně i přečištěnou vodu z čističky. Touto „šedou“ vodou lze třeba opět splachovat wc, čímž ušetříte opravdu velké množství podzemní vody.
Všeobecně platí, že na jednu osobu v domácnosti denně připadá přibližně 150 litrů vody, z toho tvoří 80 % voda na splachování wc. Pokud chcete ještě více podpořit vsakování vody do půdy na svém pozemku, pomůžete si výsadbou různých rostlin. Zvláště na svazích se doporučují výsadby hluboko kořenících keřů. Tyto remízky zabrání sesuvům půdy a navíc ve velkém množství zachytí srážkovou vodu nejen v podobě deště, ale i sněhu během zimy.
Tip redakce:
Dešťová zahrada hraje důležitou roli v zasakování dešťové vody do půdy, je ale důležitá i v jiných ohledech. Značně totiž ovlivňuje i mikroklima zahrady, díky němuž se v zelené oáze budete cítit dobře.
Efektivní hospodaření s vodou je založeno na změně přístupu k vodě.
Velkou spotřebu vody má zejména samotná domácnost.
Pro různé činnosti v domácnosti lze využít klidně i přečištěnou vodu z čističky.
Touto „šedou“ vodou lze například opět splachovat wc.
Na jednu osobu v domácnosti denně připadá přibližně 150 litrů vody.
Vhodné je využití dešťové vody pro údržbu domácnosti – praní, mytí různých povrchů či auta.
Je třeba začít přemýšlet nad zachováním a efektivním využitím vody i na zahradě.
Neměli bychom zapomínat na přirozený zásak vody do půdy.
Dešťová zahrada je fenomén, který se zrodil v Americe v devadesátých letech minulého století.
Lze ji chápat jako terénní prohlubeň, do které stéká dešťová voda ze střech i dlažby.
Bodová zálivka uspoří hodně vody a rostliny dostanou tolik, kolik potřebují.
Voda jde přímo ke kořenům a výrazně se snižuje ztráta odparem.
TEXT A FOTO: LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ: časopis HOME