Krásné růže, aneb jak se o ně správně starat

Jak vypadá zdravá sazenice, kam ji zasadit a jak o růži pečovat?

Někteří milovníci květin se na růže přímo specializují, ano jejich pěstování je totiž opravdová vášeň mnohdy i na celý život. Pokud se i vy chystáte na výsadbu růží, určitě se zamyslete nad tím, jaký typ či kultivar se bude právě na vaši zahradu hodit. Různé odrůdy se totiž liší výškou, průměrem korunky nebo také tím, zda třeba tvoří i výhony poléhavé.

Jak poznat zdravou sazenici?

Od jara do podzimu jsou na trhu dostupné růže pěstované v kontejnerech, takže si i během léta můžete domů přivézt růži poměrně narostlou a kvetoucí. Kontejnerované dřeviny bývají již zapěstovány, což se projeví i pořizovací cenou. Rostlina by neměla jít snadno vyjmout z pěstební nádoby, pokud ji lze snadno vytáhnout, svědčí to o tom, že byla do kontejneru přesazena teprve nedávno a pro prodej se ještě nehodí. Na listech by neměly být žádné skvrny a stejně tak ani na poupatech by se neměly vyskytovat mšice nebo jiný savý hmyz.

Popínavé růže vyžadují pevnou oporu. foto: Lucie Peukertová

Na jaře a na podzim naopak lze sehnat sazenice prostokořenné nebo v balu, kdy je kořenový systém spolu s trochou substrátu zabalen do plastové folie. Takovéto rostliny se musí co nejrychleji přesadit na stanoviště a pečlivě zalít. Jak rostliny prostokořenné tak i balové se prodávají v době vegetačního klidu, tedy v době, kdy jsou plně odlistěné a výhony radikálně zkrácené. Zde se hlavně řiďte prostorovým rozložením větví, které by měly směřovat do všech stran. Kůra by neměla být poškozená, někdy jsou výhony dokonce obalené voskem, pak ani ten by neměl vykazovat známky poškození.

Místo výsadby

Zdravotní stav ve velké míře vychází také z podmínek na stanovišti, kam jsme růži vysadili. Růže všeobecně preferují slunné místo, ale pokvetou i v polostínu, jen nebude nasazení poupat tak intenzivní, a pokud zde panuje vlhko, je možné, že se vyskytnou houbové choroby na listech. Pokud ale jen trochu můžete, raději rovnou růži vysaďte na exponované, sluncem zalité, stanoviště, které bude dobře větrané. Pozor si dávejte na průvan, v něm totiž růže napadají mšice. Navíc jim nebude ani v zimě svědčit průtah ledového vzduchu.

Růže se skvěle kombinují s různými druhy trvalek i letniček. foto: Lucie Peukertová

Zdravotní stav a samozřejmě také vitalitu rostlin ovlivňuje i kvalita půdy. Růže příliš neprosperují v půdě s vysokou hladinou podzemní vody. Pokud víte, že podzemní voda stoupá až do výšky 0,5 m pod půdním povrchem, růže sem raději nevysazujte. Chlad a vlhko od kořenů není zrovna nejlepší předpoklad zdravého vývoje keře. Půda by měla být bohatá na humus a živiny. Dříve bylo běžné pod kořeny přidávat při výsadbě dávku čerstvého hnoje. Tato praxe se v současnosti už nedoporučuje, růže jsou totiž náchylné na choroby. Mnohem lépe uděláte přídavkem buď dobře zetleného hnoje, nebo rovnou rostlině dopřejte kompost, kterým nikdy nic nezkazíte.

Ošetření při výsadbě

– pokud sázíte růže v kontejneru, můžete s největší pravděpodobností rostliny ponechat ve stavu, v jakém jsou. Je ovšem nutné, aby byly výhony správně zapěstované. Vždy odstraňujeme větve suché nebo zkracujeme ty mechanicky poškozené. Hloubka výsadby by měla být stejná, povrch kořenového systému po vyjmutí z nádoby již výrazně nezasypáváme, novou zeminou ho pouze slabě přehrneme. Před výsadbou mírně zahradnickou lopatkou narušte bal, aby kořeny prorůstaly i do okolní půdy.

– rostliny prostokořenné či balové sázíme tak, aby jejich kořeny směřovaly dolů. Nikdy je tedy mělce nerozprostíráme, kořenový systém přirozeně koření ve větší hloubce.

Růže vysaďte optimálně na slunné stanoviště. foto: Lucie Peukertová

Požadavky na živiny

Není žádnou novinkou, že růže vyžadují vápník, na který jsou poměrně náročné. Kromě něho by měla hnojiva určená pro hnojení těchto kvetoucích keřů obsahovat velký poměr draslíku a fosforu, které zvyšují odolnost pletiv a mají vliv i na bohatou násadu květů. Na druhou stranu by hnojiva neměla obsahovat příliš velkou dávku dusíku, který spíše podporuje tvorbu zelené hmoty, tedy listů. Na trhu seženete speciální hnojiva pro růže, která bývají dostupná v kapalné, granulované nebo práškové podobě. Zatímco některá aplikujeme rozhozem po půdním povrchu, jiná přidáváme do zálivky. Všeobecně platí, že růže hnojíme dvakrát za sezonu, první dávka připadá v úvahu v březnu či dubnu a druhá nás čeká v červnu či červenci.

Zajímavě bude působit i několik různých odrůd růží vedle sebe. foto: Lucie Peukertová

Růže v hlavní roli

Milovníci růží si mnohdy na svých zahradách zakládají rozária, což jsou výsadby zaměřené výhradně na pěstování růží, jak sám název napovídá. Pokud ale nemáte sběratelské ambice, pak raději růže zakomponujete do květinových výsadeb nebo jimi zahalíte posezení pod treláží. Růže jsou sice krásné samy o sobě jako atraktivní solitéra nebo skupinka různých odrůd, zajímavě vyniknou ale i v sousedství jiných květin. Popínavým růžím vytvoří krásné pozadí popínavé velkokvěté plaménky (Clematis). V květinových záhonech se zase budou skvěle doplňovat s aromatickými rostlinami v podobě levandulí (Lavandula angustifolia) nebo šalvěje lékařské (Salvia officinalis).

Text a foto: Lucie Peukertová