Květinové záhony s minimální potřebou péče

Trvalkové výsadby představují bezednou studnici inspirace pro zahradní architekty na celém světě. Milovníci květin si tuto skupinu rostlin oblíbili především díky krásným květům, jejich nepřeberné barevné škále, příjemné vůni a mnohdy také pro uplatnění jedlých květů v kuchyni. Ačkoliv je estetické hledisko trvalek opravdu důležité, nesmíme opomíjet jejich schopnost tvorby ekologicky stabilních společenstev, která jsou vyhledávána mnohými druhy bezobratlých živočichů a ptactvem. Přesto se v mnohých zahradách od květinových výsadeb často odvracíme z důvodu vyšších nároků na péči. Většina trvalek totiž vyžaduje pravidelnou zálivku, dodatečné hnojení a podzimní ošetření před zimou. Pojďme se na květinové výsadby podívat ovšem z úplně jiné strany. V posledních letech se zahradnická společnost zabývá výsadbami vhodnými i do městského prostředí, kde vládne suchý vzduch, zplodiny z dopravy a nedostatek zálivkové vody. Navíc městské úřady výrazně šetří finanční prostředky vynaložené na tvorbu výsadeb i na následnou péči. Výsledkem snažení jsou prérijní trvalkové výsadby, které splňují požadavky na úsporu finančních prostředků a navíc vypadají opravdu skvěle. Tato květinová společenstva nejsou výhradou pouze veřejné městské zeleně, ale můžete si je nastěhovat i do své zahrady. Určitě vás překvapí, že se tyto pestrobarevné záhony odvděčí neuvěřitelnou krásou i za tak málo pozornosti.

Poněkud chaoticky. Tak může působit prérijní záhon, a to kvůli druhové diverzitě. Ta je ale příčinou nenáročné údržby, což časově zaneprázdnění majitele zahrad ocení. Jakmile se jedné rostlině přestane dařit, nahradí ji bujně rostoucí soused nebo mladý semenáček. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Podstata prérijní výsadeb

Výsadbám inspirovaným severoamerickou prérií se nejlépe daří na přímém slunci a perfektně si poradí i s letním přísuškem. Abyste se dočkali kýženého efektu, dopřejte těmto záhonům co nejvíce místa, v nejlepším případě až několik desítek metrů čtverečních.

Pro prérijní záhon je typický minerální mulč v podobě štěrku, kamenné drtě nebo kačírku. Tentokrát úplně zapomeňte na organické mulče, jako jsou třeba štěpka nebo borka; tyto materiály jsou pro prérijní výsadby zcela nevhodné.

Vhodné mulčovací materiály. Zcela zapomeňte na použití běžně používané mulčovací borky. Dejte přednost raději jemné kamenné drti, štěrku nebo kačírku frakce 4/8 mm. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Prérie v každém slova smyslu

Prérijní trvalkové záhony vycházejí z podstaty prérie typické pro Severní Ameriku. Bylinná společenstva zde ve velké míře doplňují trávy odolné vůči intenzivnímu slunečnímu záření a dlouhému období sucha. Prérijní záhony tvoří ve své podstatě travino-bylinné společenstvo. Okrasné trávy mohou nad trvalkami převládat nebo naopak minoritně doplní kvetoucí druhy. Aby prérijní záhon dobře fungoval a těšil své majitele celoročním efektem, musí být dobře založen. Kromě kvalitní přípravy půdy zde důležitou roli hraje především výběr vhodných rostlin. Druhy by se měly navzájem doplňovat, a to po stránce estetické, i s ohledem na dobu nakvétání a dalších vlastností.

Hra barev. Žluté třapatky zářivé, krásnoočka přeslenitá nebo řebříček tužebníkovitý dodávají dobrou náladu a energii. Uklidňující atmosférou oplývají naopak trvalky ve studených barvách (levandule úzkolistá, len vytrvalý, aromatická agastache). FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida)

Nejdůležitější roli hrají většinou trvalky plného léta, které kvetou od července až do začátku září. Tyto druhy jsou v působnosti doplňovány okrasnými trávami a zajímavými listy druhů, které již dokvetly nebo teprve pokvetou. Celoroční charakter je největším kouzlem těchto výsadeb. Aby na sebe perfektně navazovala doba květu a estetický dojem, kombinují se předjarní a jarní cibulnaté a hlíznaté druhy, na které pak navazují jarní trvalky. Ty ve štafetě střídají okrasné trávy a trvalky plného léta. Na sklonku roku dokvétají pozdní trvalky, které již v listopadu spálí první mrazy. Nízké teploty rozhodně nevadí jemným listům trav a suchým semeníkům trvalek, které přijdou na scénu hlavně v době, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku. Kdo by chtěl na podzim záhony uklidit a připravit na další sezonu, připravil by se o nádheru namrzlých a ojíněných listů a čarokrásné struktury.

Pro inspiraci. Pokud chcete o prérijních záhonech vědět víc, udělejte si třeba i s celou rodinou výlet do Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde na vás čeká celá řada ukázkových záhonů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Kam zajít
Pro mnohé zahrádkáře jsou prérijní výsadby stále zcela neznámým pojmem. Pokud je vám ovšem jejich sympatická filozofie blízká, vydejte se pro inspiraci třeba do Dendrologické zahrady v Průhonicích. Za Černým rybníkem na vás čeká několik tematicky odlišně laděných záhonů, které se každým rokem výrazně druhově mění. Můžete zde najít záhony pojmenované jako Červánková prérie, Tanec trav nebo třeba Kvetoucí vlna. Za druhovou proměnlivost mohou dynamické vztahy mezi rostlinami ve společenstvu. Jakmile se jedné rostlině přestane dařit, rychle se jejího prostoru zmocní životaschopný soused nebo čekatelé ve formě mladých semenáčků, kterých v prérijním záhonu bývá opravdu mnoho.

Ekologie na záhonu

Velkým pozitivem prérijních záhonů je také nulové nebo minimální ekologické zatížení. Druhově namíchané trvalky jsou většinou poměrně nenáročné a choroby a škůdci je příliš netrápí. Pokud se některému druhu ve výsadbě nedaří, rychle ho nahradí přesévající se druhy nebo trvalky s bujným růstem. Dodatečné hnojení není zapotřebí a zálivku dopřáváte pouze čerstvě vysazeným rostlinkám. Květy lákají po celou sezonu řadu opylovačů, takže je neustále co pozorovat. Bohatou nektarovou hostinu mezi květinami objeví motýli, včely, vosy nebo čmeláci a v noci sem zase zavítají můry, které nalákají především vonné květy. Pokud se zabýváte včelařením, zkuste do výsadby zakomponovat medonosné druhy. Dobrou práci odvedou třeba bylinky nacházející uplatnění také v kuchyni. Pokud ponecháte odumřelé listy a semeníky ve výsadbě i přes zimu, připravíte tak skrýše pro bezobratlé a obživu ve formě semen pro ptactvo.

Kde se tato krása vzala? Ze severoamerické prérie, která tvorbu těchto výsadeb inspirovala.

Vhodné druhy trvalek
Při výběru rostlin se zaměřte hlavně na nenáročné druhy, kterým nevadí slunce ani nedostatek vody. Své místo zde najdou kromě tradičních trvalek i bylinky. Dobrou práci odvedou levandule (Lavandula angustifolia), zavinutka (Monarda didyma), dobromysl (Origanum vulgare), agastache (Agastache foeniculum), třapatka (Echinacea purpurea) nebo také saturejka (Satureia montana). Z trvalek plného léta určitě nepohrdněte záplevákem (Helenium autumnale), krásnou třapatkou (Rudbeckia fulgida), trochu netradiční klejchou (Asclepias tuberosa) a krásnoočkem (Coreopsis verticillata, C. grandiflora). Z okrasných trav vyzkoušejte dochan (Pennisetum allopecoroides), metlici (Deschamspia caespitosa), kavyl (Stipa tenuissima) či vzrostlejší ozdobnici (Miscanthus sinensis).

KRÁSA Z PRÉRIÍ

V osazovacím plánu se můžete inspirovat lékárenskými záhony a bylinkovišti. Většině aromatických rostlin totiž vyhovuje přímé slunce i mírné sucho. Vyzkoušejte třapatky nachové nebo kořeněnou vůni fialových květů agastache.

Prérijní záhony nacházejí své uplatnění také na rodinných zahradách. Uplatní se tu díky pestrým barvám v létě i zajímavému efektu během podzimu a zimy. Důležitou roli hrají okrasné trávy spolu s trvalkami s okrasnými semeníky.

Trvalky plného léta. Nenechte se mýlit tím, že ve výsadbě dominují. Záhony jsou efektní během celého roku a neméně důležitou roli hrají první jarní cibuloviny i trvalky, které jsou předzvěstí ohňostroje letních barev.

Koncepce prérijního záhonu může vycházet z původu trvalek v Americe i v Evropě. Divokou krásu ovšem přinesou i původem české trvalky. Důkazem toho jsou romantické kopretiny bílé i šalvěje luční v kultivaru s růžovými květy.

TEXT a FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME 5/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.