Okrasné kvetoucí keře v zahrade

Stromy spolu se stálezelenými a opadavými keři tvoří kostru zahradní kompozice po celý rok. Záhon můžete rozdělit na vysokou, středně vysokou a nízkou část. Stromy, keře a trvalky vysazujte do zadních partií, nižší druhy rostlin mají místo vpředu na lemu záhonu. FOTO SHUTTERSTOCK 

Promyšlené kompozice

Paleta kvetoucích okrasných keřů určených na výsadbu zahrad je neskutečně široká. Každý rok navíc přibývají nové kultivary, které se mnohdy vyznačují i něčím velmi specifickým, jako například okrasné keře listy. Pokud si vyberete vhodné druhy a správně je vysadíte, vaše zahrada může být barevná během jarních měsíců, v pozdním létě a začátkem podzimu nebo i v zimě a začátkem jara. U okrasných keřů je velmi důležité správné výškové uspořádání.

V sortimentu naleznete druhy nižšího, středního i vyššího vzrůstu. Každý z nich má navíc jinou rychlost růstu. Tajemství úspěchu spočívá právě v jejich promyšlených kombinacích, díky nimž se keře během růstu navzájem pěkně doplňují. Pokud se má keř ukázat v plné nádheře, je třeba mu vyhradit i dostatek místa. Často se na to zapomíná. Nemá smysl nahustit například do menšího prostoru mnoho druhů a pak je neustále stříhat nebo jinak omezovat v růstu.

Jaké druhy keřů si zvolíte, závisí ve velké míře na samotném stylu vašeho bydlení. V minimalistické či moderní zahradě postačí pár dřevin, například s bílými květy, zasazenými v jedné linii. U venkovské stylizace by měla být výsadba během roku proměnlivá, výškově a habituálně sladěná. Kromě kvetoucích druhů je potřeba vysadit i ty s okrasnými listy. Jejich výběr proto musíme pečlivě zvážit.

Na začátku je vhodnější vysadit do zahrady známější druhy dřevin. Vybírejte si takové, které jsou pěstitelsky nenáročné a je předpoklad, že si s nimi hravě poradí i začátečník či čerstvý majitel zahrady. FOTO SHUTTERSTOCK

Vhodná péče

Nejdůležitější bude postarat se o to, aby nově vysazené dřeviny kvalitně zakořenily. Jedním z předpokladů je pravidelný přísun vláhy, vždy intenzivnější alespoň během první sezóny po výsadbě. Zemina kolem keřů by měla být stále mírně vlhká. Později si dřeviny vystačí se srážkami, zalévat je bude třeba jen v období déle trvajících letních veder. Důležité je správné zavlažování, vodu nalévejte přímo ke kořenům, neměla by se, hlavně večer, dostat na listy. Podpořilo by to rozvoj houbových onemocnění. Udržet vláhu v půdě déle a zároveň zabránit růstu plevelů vám pomůže dostatečně vysoký mulč, například z jemně drcené kůry.

Dřeviny se v dalších letech vyplatí i přihnojovat, vždy alespoň na jaře. Využít můžete kvalitní vícesložkové hnojivo, ideálně s postupným uvolňováním živin. Nezapomeňte, že pro kyselomilné keře jsou určeny jiné typy hnojiv. Velmi důležitá je pravidelná kontrola zdravotního stavu keřů. V případě výskytu nemoci nebo škůdce je potřeba zasáhnout neprodleně. Tím minimalizujete rozsah poškození dřeviny nebo zabráníte jejímu úhynu. Kromě chemických ochranných přípravků můžete dnes už využít i biologickou ochranu.

Průklestem se odstraňují staré a poškozené větve zcela odspodu. Zbývající větve se nezkracují. Tento řez se provádí zpravidla od prosince do poloviny března, během teplot, které neklesají hluboko pod 0 °C. V době nalévání pupenů nebo rašení listů již řez nedělejte. FOTO SHUTTERSTOCK

Jen některé keře snesou polostín nebo stín. Vhodné je informovat se na to při koupi v zahradním centru. Mnohé užitečné informace najdete na jmenovkách u dřevin nebo si je můžete zjistit předem v odborné literatuře či na internetu. FOTO SHUTTERSTOCK

Výsadba a řez

Keře s neporušeným a kompaktním kořenovým balem můžete vysazovat během celé sezóny. Vybírejte jen kvalitně připravená místa bez zbytků stavebního odpadu a s patřičně velkou sázecí jámou. Mezi jednotlivými keři dodržujte dostatečný rozestup a do půdy je vysazujte vždy tak hluboko, jak rostly v kontejnerech. Jedince bez kořenového balu můžete vysazovat buď brzy na jaře, nebo na podzim. Podzim je vhodnější, protože je půda po létě stále ohřátá a dostatek vláhy umožňuje rychlé zakořeňování. Citlivější a vzácnější keře je však vhodnější vysazovat na jaře. Po výsadbě by měly být samozřejmostí pravidelná, méně častá, ale vydatná zálivka a mulčování půdy v místě výsadby.

Každá dřevina má jiné požadavky na techniku ​​i načasování řezu. Druhy kvetoucí na jaře je potřeba ostříhat po odkvětu koncem jara a začátkem léta. Keře kvetoucí v létě a začátkem podzimu si zase žádají radikálnější předjarní řez, nejvíce totiž kvetou na mladých výhoncích. Některé druhy dřevin se neřežou vůbec, protože by ztratily svůj charakteristický růstový tvar. Specifické jsou hortenzie, u nichž má každá skupina odlišné požadavky na řez. Starší keře získají díky radikálnějšímu řezu – obvykle jednou za 5 let – novou energii, budou působit vitálněji a překvapí bohatším květem.

V moderní zahradě vyniknou stálezelené tvarovatelné dřeviny (například zimostráz), díky kterým bude zahrada působivá i v zimě. Mohou být vysazeny jednotlivě a tvarované do libovolné podoby nebo se často využívají jako živý plot, který může lemovat záhony. FOTO SHUTTERSTOCK

Jaký druh si vybrat

Každý druh keře má jiné požadavky, proto si vybírejte ty druhy a kultivary, kterým budou vyhovovat podmínky vaší zahrady. Dřeviny se od sebe liší svým zajímavých vzhledem – jejich květy jsou různě velké, často zajímavě uspořádané, strukturované a barevně rozmanité, upoutají i vůní. Keře s voňavými květy (komule – Buddleia davidii, sazaník – Calycanthus floridus nebo pustoryl – Philadelphus coronarius) jsou atraktivním zahradním bonusem. Nejvíce voní ty, které rostou na slunných místech a bohatě kvetou. Jejich vůně se do okolí šíří hlavně vpodvečer. Další překvapí hustým a svěže působícím olistěním (vajgélie – Weigela florida nebo tavola – Physocarpus opulifolius ‚Luteus‘), jiné se obvykle výrazně zbarví během podzimních měsíců.

Některé dřeviny se pyšní i barevnými plody (krásnoplodka – Callicarpa bodinierii). Pak je však vhodné vybrat si jen jeden nebo dva takové druhy a na ty upozornit. Mnohé keře vynikají charakteristickým habitem. Zajímavé jsou v této souvislosti keře trychtýřového (vilín – Hamamelis mollis) nebo široce rozložitého tvaru (svída – Cornus alba) nebo ty s převislými větvemi (vrba převislá – Salix caprea). Pár keřů má i zajímavou kůru, která je více viditelná během zimních měsíců, po opadu listů (citronečník – Poncirus trifoliata, zákula – Kerria japonica). Před nákupem se informujte, do jakých rozměrů keř doroste v dospělosti – správné výškové uspořádání keřů v zahradě je klíčové. Mnohé keře se rozrůstají zejména do šířky, takže jim nezapomínejte v zahradě vyhradit dostatek místa.

FOTO SHUTTERSTOCK

Obecně patří kvetoucí keře k méně náročným a vděčným okrasným rostlinám.

Zahrada díky nim získá kouzelnou atmosféru a stane se zajímavější.

Stálezelené keře jsou většinou barevně nenápadné, ale na záhoně plní důležitou roli.

Tvoří pozadí kvetoucím cibulovinám a trvalkám a zahrada zůstává zelená i během dlouhé zimy.

Dřeviny kvetoucí na jaře stříhejte až po odkvětu, protože kvetou na starém dřevě.

Mezi ně patří například převislé vrby, zlatice, kdoulovec či zákula japonská.

Pokud potřebujete zmladit velmi přerostlé a husté keře, použijte silný zpětný řez.

Takovým řezem těsně u země odstraníte všechny výhony a podpoříte růst nových.

TEXT. DANIEL KOŠŤÁL
FOTO: ISTOCK
ZDROJ: časopis HOME