Ovocné dřeviny do malé a velké zahrady: Jaké druhy vybrat?

Výběr dřevin záleží především na velikosti zahrady, ale také na tom, jaké máte plány. Pokud rádi zavařujete, připravujete marmelády či povidla, během roku rádi pečete ovocné moučníky, pak si určitě dopřejte ovocný sad, chce to jen dostatek místa.

Ovocné dřeviny nejsou výsadou pouze velkých pozemků. Je samozřejmě jasné, že velká plocha nabízí velké možnosti, ale díky různému charakteru výpěstků ovocných stromků se vám vejdou tyto skvosty i na relativně malý pozemek. Na menší pozemek jistě nezvolíte vzrůstné vysokokmeny nebo polokmeny, dobrou volbou pro vás budou spíše čtvrtkmeny nebo zákrsky. Jabloně či hrušně se navíc dají skvěle pěstovat i ve špalírech nebo štíhlých vřetenech, které nahradí i klasický živý plot. Tato ovocná živá stěna ale o to víc vynikne, protože je nejen krásná, ale poskytne i zdravou sklizeň, takže se jí žádný živý plot z okrasných dřevin nevyrovná!

Do podrostů můžete vyzkoušet i méně tradiční ovocné druhy, brusnice brusinky.

Tradiční ovocné stromy

Ovoce do české krajiny patří odjakživa, je jen velkou škodou, že se ve stromořadích kolem silnic ovocné stromy znovu mnohdy nevysazují, ale spíše se s nimi setkáte v případě ovocných naučných stezek ve volné krajině. Kolem silnic tak dnes rostou spíše torza dříve krásných ovocných stromořadí. Ačkoli působí nenápadně, víte, že v nich rostou staré odrůdy, ze kterých se dnes berou rouby a tím pádem se tyto ovocné skvosty dostávají znovu do oběhu?

Moderní a staré odrůdy jsou takovým protipólem, ale obě mají co nabídnout. Staré odrůdy jsou pro někoho srdcovou záležitostí. Tyto odrůdy mohou nabídnout i jiné aspekty, než skvělé ovoce pro konzumaci začerstva. Některé se totiž hodí pro zavařování, jiné zase na sušení křížal. Staré odrůdy se netýkají pouze jádrovin, jsou mezi nimi i peckoviny. Pokud vlastníte zahradu, na které je místo jen pro několik málo ovocných stromů a nevíte, jaké zvolit, pak si určitě pořiďte alespoň jednu letní jabloň. Skvělou službu odvede dnes již legendární Bílé průsvitné, které je typické svěže zelenou slupkou a příjemnou vůní v době zralosti.

Pokud by vás čekala výsadba celého sadu, popřemýšlejte nad vypůjčením techniky, která vám usnadní výkopové práce. Má to řadu výhod, kdy se stihne více práce za kratší dobu. Na výsadbu více stromů je tato technika více než vítaná.

Jabloně a hrušně jsou od října k dostání také ve formě prostokořenných výpěstků.

Mišpule obecná

Vzrůstné ovocné keře

Příliš neplatí, že se ovocné keře vejdou do každé zahrady, ono totiž některé dorůstají rozměrů poměrně velkých stromů. Takovým příkladem jsou dnes oblíbené indiánské borůvky. Pod tímto mírně zavádějícím názvem se ale žádná borůvka nebo brusnice neskrývá, je to totiž lidový název amerického muchovníku (Amelanchier), který i u nás dorůstá poměrně mohutných rozměrů. Tento keř, nebo také roubovaný stromek, je mnohdy pěstován jako okrasná dřevina, přičemž její majitel ani neví, že jsou její plody jedlé.

Plody různých druhů chutnají odlišně, zatímco některé mohou zdánlivě připomínat plody borůvky, jiné mají chuť mírně natrpklou. Mezi další vzrůstné keře řadíme také mišpuli obecnou (Mespilus geramnica). Tento trnitý druh s plody, které chutnají až po přemrznutí, sice vypadá jako novinka posledního desetiletí, ve skutečnosti je to ale starý dobrý keř sadů našich babiček. Jen se na něj jaksi na dlouhá léta zapomnělo a nahradily ho jiné druhy.

Muchovníky jsou známé také jako indiánská borůvka.

Na podzim seženete na trhu pestrou nabídku ovocných dřevin.

Keře i do menších zahrádek

Kromě klasiky v podobě angreštů, rybízu, maliníku a ostružiníku se můžete také pustit do pěstování borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), kterou lze podsadit třeba brusnicí brusinkou (V. vitis-idaea) nebo klikvou velkoplodou (V. macrocarpon), kterým také vyhovuje kyselá půda obohacená listovkou nebo hrabankou. Další skvělou možností i pro menší zahrady je kříženec rybízu a angreštu, josta (Ribes nidigrolaria), která sice roste o trochu bujněji než její „rodiče“, přesto poskytne zajímavý chuťový zážitek.

V posledních letech jsou také poměrně oblíbené různé druhy jedlých jeřabin. Jako keř nebo roubovaný stromek roste temnoplodec černoplodý známý také jako arónie (Aronia melanocarpa). Jeho plody dozrávají v závislosti na odrůdě od září až do konce října a mají mírně natrpklou chuť. Hodí se na výrobu džemů, sirupů nebo pečených čajů.

Rakytník řešetlákový snese i méně kvalitní půdu.

Sloupovité ovocné stromky jsoi ideální do malých zahrad.

Stará dobrá klasika

Naše ovocné keře jsou spíše záležitostí volné přírody nebo permakulturních pěstitelů, kteří upřednostňují náš domácí sortiment dřevin. Mezi ovocné druhy řadíme trnku obecnou (Prunus spinosa), jejíž plody jsou nejchutnější po přemrznutí, dále pak bez černý (Sambucus nigra) nebo růži šípkovou (Rosa canina). Většinu zahrádkářů asi napadne, proč si na zahradě sázet tyto plané rostliny, když jich je všude dost a jistě existují jiné druhy, které nabídnou lepší chuť plodů. Tyto dřeviny kromě plodů nabízejí i léčivé účinky. Plody růže se používají při zánětech a horečkách, protože mají silné potopudné účinky. Květy bezu jsou na tom podobně.

Konzumace plodů bezu černého se doporučuje kvůli obsahu alkaloidů pouze po tepelné úpravě, v čerstvém stavu mohou způsobit průjem. Stejně tak léčivé jsou květy trnky. Je jasné, že si tyto vzrůstné dřeviny jistě nevysadíte na malou zahradu, je to spíše záležitost prostorných permakulturních zahrad. Navíc mají díky silným kořenům protierozní schopnosti, zabraňují sesuvům půdy a je to skvělé řešení i pro nově vznikající remízy v zemědělské půdě.

Temnoplodec černoplodý je ovocný keř nebo také roubovaný stromek.

Text a foto: Lucie Peukertová