Připravte si půdu na jarní výsadbu

Po sezónním plození, kdy jste už některou úrodu sklidili a na některou dojde velmi brzy, je půda vyčerpaná. Aby se dostala do kondice a v dalším roce byla připravena postarat se o to, aby se vaše zahrada zazelenala a rozkvetla, musíte ji na podzim hýčkat. Začít můžete už v září.
Reklama
okopavaní pudy

FOTO ISTOCK

Měsíček lékařský jednoletá letnička ideální na zelené hnojení.

Měsíček lékařský je jednoletá letnička ideální na zelené hnojení. Půdu nejen provzdušní a obohatí o živiny, ale odpuzuje hlístice a je vhodná jako včelí pastva. Z květů pak můžete vyrobit léčivé tinktury, nálevy a masti jako silné přírodní antibiotikum, které zvyšuje obranyschopnost organizmu. FOTO ISTOCK

Kyprá, vyživená a provětraná

Na další sezonu je nutné půdu prokypřit a dodat jí živiny. Ne každý typ půdy ale potřebuje stejnou péči a stejný přístup. Těžká, jílovitá půda, která obsahuje přes 50 % jemných jílovitých částic, je málo vzdušná, málo propustná, a protože dobře zadržuje vláhu a je někdy až příliš mokrá, mohou v ní rostliny promrzat.

Na novou výsadbu ji tedy musíte do hloubky zrýt a přidat jí hodně humusu či ideálně hnoje, který jí dodá nejen dostatek živin, ale také ji prohřeje. Pěstovat v těžké půdě zeleninu nebo květiny je těžké a ani pro stromy není příliš vhodná, protože v ní zakoření pouze mělce. Proto je dobré ji kultivovat, což není práce pouze na jednu sezónu, ale dlouhodobější proces.

Kultivace půdy, tedy její zlehčení a úprava ph pomocí vápna (pokud je půda příliš kyselá), je někdy tak náročná, že je lepší na záhony navézt alespoň 25 centimetrů silnou vrstvu ornice. Jinak do půdy přidejte písek, suché listí, popel, dřevěnou drť nebo perlit či keramzit. Největším pokladem je pro těžkou půdu ale hnůj, který jak už bylo popsáno výše, dodá živiny, půdu prohřeje a ještě ji zlehčí, takže koňské koblížky nebo kravský slámový hnůj vám udělají několikanásobnou službu. Pokud hnůj nemůžete opatřit, pomůže vám takzvané zelené hnojení, do kterého se můžete pustit ještě i v září.

Slámový hnůj z chléva obohacuje půdu

Slámový hnůj z chléva obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO2 a přijatelných forem dusíku i ostatních živin. Obsahuje mikroorganismy, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost. FOTO ISTOCK

pohanka

FOTO ISTOCK

Půdu je potřeba na podzim připravit na novou jarní výsadbu.

Obzvlášť náročné jsou těžké jílovité půdy, které je potřeba i několik let kultivovat, aby byly provzdušněné, vyživené a měly správné ph.

Nejlepší je slámový hnůj nebo koňské koblihy, ale zkuste i zelené hnojivo.

Půda získá dostatek živin a je provzdušněna rostlinnými zbytky. Vysazené rostlinky pak mohou dobře zakořenit a prospívat.

Některé rostliny vhodné jako zelené hnojivo jsou i potravou pro včely.

Svazenka vratičolistá z čeledi stružkovcovitých je nenáročná na půdní podmínky a dobře snáší i pokles teplot.

Hrachor patří mezi vikvovité rostliny

Hrachor patří mezi vikvovité rostliny, které se vyznačují kůlovým kořenem pronikajícím do značných hloubek, čímž provrtávají nepropustné vrstvy a vynášejí živiny do horních vrstev půdy. Ze stejné čeledi je i následující, novodobější rostlina vlčí bob. FOTO ISTOCK

Lupina neboli vlčí bob

Lupina neboli vlčí bob je novodobější rostlina, která je také označována jako rostlina třetího tisíciletí. Rostliny celkově zlepšují kvalitu půdy a navíc mají vynikající potenciál zadržovat v půdě dusík, takže se můžete vyhnout používání dusíkatých hnojiv. FOTO ISTOCK

Svazenka vratičolistá je 20–80 cm vysoká rostlina s hustým kořenovým systémem

Svazenka vratičolistá je 20–80 cm vysoká rostlina s hustým kořenovým systémem. Kořeny jsou velmi jemné a křehké, velmi dobře prokořeňují půdu a zlepšují její prokypření a provzdušnění. Celková vegetace trvá okolo 120 až 130 dnů a mladé rostliny vydrží mrazy až do -8 °C. FOTO ISTOCK

Zasaďte zelené hnojivo

Pro zelené hnojení se hodí řada rychle rostoucích rostlin, které vysejete na uvolněné záhony v době od července co časného podzimu. Ty vytvoří během krátké doby (40 až 50 dnů) bohatou nadzemní hmotu i mohutnou kořenovou soustavu, a když je do půdy zaryjete ještě na podzim nebo časně zjara, vytvoříte optimální podmínky pro to, aby se v půdě rozvíjely půdní mikroorganismy schopné zelenou hmotu rozložit a obohatit půdu o cenné živiny. Které rostliny to jsou?

Patří mezi ně svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) z čeledi stružkovcovitých, která je nenáročná na půdní podmínky a která snáší dobře i pokles teplot pod bod mrazu (až do -8 °C). Proto je vhodná i k výsevu na podzim. Svazenka vám udělá na záhonku také parádu, protože kvete v době, kdy jiné rostliny už nenasadí ani květ, a je potravou pro včely. Pohanka (Fagopyrum esculentum) z čeledi rdesnovitých je rovněž na půdní podmínky méně náročná rostlina. Vyžaduje nejlépe neutrální až mírně kyselejší půdu, ale je velmi citlivá na pokles teplot a už slabý mráz ji ničí. Když ji vysejete včas, odmění se vám spoustou narůžovělých květů, které včely také uvítají.

Kromě svazenky a pohanky můžete sáhnout i po měsíčku lékařském, který pomáhá ve formě zeleného hnojení půdu zbavit háďátek. Dusík přidají do půdy zase vikvovité rostliny (lupina, bob polní a zahradní, hrách, hrachor, jetel), které jsou v symbióze s bakteriemi poutajícími vzdušný dusík. Ten se po odumření rostliny uvolňuje a slouží jako výživa následné plodině. Vikvovité rostliny se také vyznačují kůlovým hlubokým kořenem. Rostliny pro zelené hnojení posečte v době květu, ale před dozráním semen, a zapravte je do půdy, nejlépe podrcené, aby co nejrychleji obohatily půdu.

TEXT: MARTINA PAULOVÁ
FOTO: ISTOCK A HORNBACH
ZDROJ: časopis HOME

Reklama

Komentovat