Proč a jak zachytávat dešťovou vodu

Reklama

Pro mnoho lidí už je déšť jen obtěžujícím meteorologickým jevem. Přitom srážky ještě donedávna byly (a na některých místech světa stále jsou) důležitým zdrojem užitkové vody. A je velká škoda, když nad dešťovou vodou ohrnujete nos – i v západní civilizaci ji můžete využívat a šetřit tak zdroje pitné vody i svou kapsu. Pomůže vám s tím celá řada moderních technologií.

Využívání dešťové vody k zalévání je jeden z mála způsobů jejího použití, který se zachoval v širokém měřítku dodnes. Není to však jediný způsob, jak ji můžete ve své domácnosti využít. Existují sofistikované systémy, díky nimž můžete vodu z deště využívat i pro splachování, praní či mytí auta.

Proč právě „dešťovka“?

Splachování a praní patří vedle sprchování mezi největší „pijany“ ve vaší domácnosti. Pokud se vám podaří díky systému využití dešťové vody eliminovat spotřebu z běžného vodovodního řádu, můžete ročně ušetřit až několik tisíc korun na osobu. Důvodem, proč se pokusit maximálně využít potenciál deště, není jen snížení nákladů na vodné a stočné, ale i dodatečné úspory. Jde totiž o vodu měkkou, což oceníte jak při praní a úklidu, tak při splachování. Jednak se v ní totiž lépe rozpouštějí prací a mycí prostředky, takže lze použít menší množství, jednak nezpůsobuje tvorbu vodního kamene, a tak nedochází k zanášení vnitřků praček nebo splachovacích nádržek. A pokud navíc patříte mezi příznivce udržitelného životního stylu, bude vás hřát i samotná úspora pitné vody. Jen na splachování můžete ročně ušetřit až 28 tisíc litrů.

Dešťová voda je na zavlažování ideální – je chudá na soli, proto nedochází k zasolování půdy. Navíc neobsahuje chlór. Nádoby na dešťovou vodu, které se napojují do okapového systému, seženete v různých provedeních, dekorech a barvách. (foto: Thinkstock)

Dešťová voda je na zavlažování ideální – je chudá na soli, proto nedochází k zasolování půdy. Navíc neobsahuje chlór. Nádoby na dešťovou vodu, které se napojují do okapového systému, seženete v různých provedeních, dekorech a barvách. (foto: Thinkstock)

Celý systém funguje zcela automaticky, jen občas je nutná kontrola filtrů.

Jaké vybavení budete potřebovat?

Za prvé je nutné vyřešit přívod dešťové vody a její filtraci. K filtraci dochází v okapovém filtru nebo v podzemním virovém filtru. Shromážděná voda se uchovává v zásobníku, který může být nadzemní nebo podzemní. Nádrž je vybavena přítokem a bezpečnostním přepadem. Velikost zásobníku se řídí velikostí střešní plochy nebo předpokládanou spotřebou dešťových vod (vždy se volí menší z obou velikostí). Pro odběr a zásobení spotřebičů vodou se nejčastěji používá domácí vodárna s automatickým tlakovým spínačem. Doplňování v období nedostatku dešťové vody se může uskutečňovat jednoduše přímo do akumulační nádrže nebo pomocí kompresoru do výtlačného potrubí (výhodnější z důvodu menší spotřeby pitné vody).

Až 50 procent pitné vody je možné nahradit vodou dešťovou. Na praní, úklid i zavlažování je dokonce vhodnější než tvrdší voda pitná, obsahující chlor. (zdroj: Glynwed)

Až 50 procent pitné vody je možné nahradit vodou dešťovou. Na praní, úklid i zavlažování je dokonce vhodnější než tvrdší voda pitná, obsahující chlor. (zdroj: Glynwed)

Návrh systému

Spotřeba dešťové vody závisí zejména na tom, kde se bude dešťová voda využívat, případně kolik osob žije v domě (průměrná denní spotřeba na osobu se uvádí 140 až 150 litrů). Při výpočtu velikosti zásobníku pro akumulaci dešťových vod se berou v potaz následující parametry: uvažovaná spotřeba vody v objektu, srážkové poměry v regionu (roční srážkový úhrn), velikost jímací plochy (tedy půdorysná plocha střechy), nutnost občasného přeplavení jímky, a také poměr mezi pořizovacími náklady a úsporou pitné vody.

Proč a jak zachytávat dešťovou vodu. foto: thinkstock.cz

foto: thinkstock.cz

Jak celý systém funguje?

Déšť stéká okapovými svody ze střechy a následně sběrným potrubím do nádrže. Na přívod vody od okapů se instalují v případě užití vody v domácnosti filtry na hrubé nečistoty – takzvané gajgry. Voda do nádrže se napouští trubkou zavedenou ke dnu. Sníží se tím víření vody a urychlí se usazování těžších částic, například písku. Lehčí částečky (pyl nebo prach) vyplavou na hladinu, kde zůstanou až do naplnění jímky, pak jsou přepadem s přebytečnou vodou odplaveny do kanalizace nebo do zasakovacího objektu. Při přeplnění nádrže odtéká voda ze sifonového přepadu přes zpětnou klapku. Odběr vody zajišťuje sací souprava − plovoucí koš s filtračním sítkem, jež odebírá čistou vodu asi 15 centimetrů pod horní hladinou. Čerpadlo má třícestný ventil a elektronickou regulací, která při nedostatku dešťové vody v nádrži přepne sání čerpadla na sání z vyrovnávací nádržky. (Ta zprostředkovává přes takzvanou volnou hladinu napojení na rozvod pitné vody.) Z doplňovací jednotky je voda dopravována potrubím ke spotřebičům, vše řídí elektronická jednotka.

Shromážděná voda se uchovává v zásobníku, nejčastěji se vyrábí z plastu, příp. betonu, ale také ze sklolaminátu nebo oceli. (foto: Rehau)

Shromážděná voda se uchovává v zásobníku, nejčastěji se vyrábí z plastu, příp. betonu, ale také ze sklolaminátu nebo oceli. (foto: Rehau)

Vsakování přebytečné vody je řešením všude tam, kde není možné použít kanalizaci. V současné době  firmy nabízejí speciální plastové vsakovací klece, plastové vsakovací tunely a vsakovací jímky. (foto: Rehau)

Vsakování přebytečné vody je řešením všude tam, kde není možné použít kanalizaci. V současné době  firmy nabízejí speciální plastové vsakovací klece, plastové vsakovací tunely a vsakovací jímky. (foto: Rehau)

Externí filtry jsou samostatné filtrační šachty, které se napojují mezi okapový svod a jímku a zpravidla umožňují spojení dvou větví okapových svodů. Po přefiltrování vody umožní odtok čisté vody do jímky a v případě samočisticích filtrů odtok přebytečné vody a nečistot do kanalizace. (foto: Rehau)

Externí filtry jsou samostatné filtrační šachty, které se napojují mezi okapový svod a jímku a zpravidla umožňují spojení dvou větví okapových svodů. Po přefiltrování vody umožní odtok čisté vody do jímky a v případě samočisticích filtrů odtok přebytečné vody a nečistot do kanalizace. (foto: Rehau)

Veškeré spotřebiče, které potřebujeme na systém napojit, musí mít nezávislé vedení, nepřipojené na vedení upravené pitné vody. (foto: Glynwed)

Veškeré spotřebiče, které potřebujeme na systém napojit, musí mít nezávislé vedení, nepřipojené na vedení upravené pitné vody. (foto: Glynwed)

Schéma systému Filtrace je pro zajistění kvalitní dešťové vody nezbytná – jinak dlouho nevydrží a bude se kazit. Interní filtry jsou umístěny uvnitř nádrže, mají jeden přítok, odtok vyčištěné vody do nádrže a možnost napojení přepadového sifonu pro odtok přebytečné vody. (foto: Otto Graf GmbH)

Schéma systému Filtrace je pro zajistění kvalitní dešťové vody nezbytná – jinak dlouho nevydrží a bude se kazit. Interní filtry jsou umístěny uvnitř nádrže, mají jeden přítok, odtok vyčištěné vody do nádrže a možnost napojení přepadového sifonu pro odtok přebytečné vody. (foto: Otto Graf GmbH)

Když je přepad jímky napojen na klasickou kanalizaci, je vhodné použít samočisticí filtrační vložku. Je to vlastně nerezové sítko, umístěné v tělese filtru. Čistá voda proteče sítkem do nádrže a nečistoty jsou spolu se zbytkovou vodou odplavovány do městské kanalizace. (foto: Otto Graf GmbH)

Když je přepad jímky napojen na klasickou kanalizaci, je vhodné použít samočisticí filtrační vložku. Je to vlastně nerezové sítko, umístěné v tělese filtru. Čistá voda proteče sítkem do nádrže a nečistoty jsou spolu se zbytkovou vodou odplavovány do městské kanalizace. (foto: Otto Graf GmbH)

Pořizovací náklady
• akumulační nádrž o objemu 6 000 litrů – od 40 do 60 tisíc korun bez DPH
• vstupní filtr dešťové vody – kolem 12 000 korun bez DPH
• řídicí jednotka s čerpadlem – 40 až 50 000 korun bez DPH
Celkem vás tento systém vyjde na částku kolem 100 000 korun bez DPH. Návratnost se uvádí 10–15 let.

Text Dominika Záveská
Odborná spolupráce Glynwed, www.belis.cz
Foto archiv firem
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Reklama
Reklama

Komentáře

  • Tak vodné se za destovku neplati to da snad rozum, ale co stocne? neni to jak u studny?

  • to je ale blbost

    Ondrasek
  • Ušetřím na vodném a stočném, bezva. Pořizovací cena systému 100 000 Kč bez DPH. Návratnost 10-15 let. Kravina ! Mám velikou zahradu, je nás 5 a nikdy jsem neplatila za vodu více než 10 000 Kč/rok. Dešťovkou nahradím cca 50% vody, tedy po 25 letech začnu šetřit, pokud nebudu potřebovat nic z výšeuvedeného obnovit – čerpadlo a pod. Máte čtenáře za úplné blbce ?

    Petr
  • Nápad je to určitě hezký, ale náklady jsou obrovské. Máme danou pod zem menší jímku na zalévání vody, protože pitnou opravdu nechci takhle plýtvat. Navíc nemáme možnost mít studnu a s vodou ze střechy toho moc nezaliju, když skoro neprší. Jímku máme od Mirosepu. Dovezli nám ji týden po objednání podle domluvy. Usazení jsme si dělali sami podle jejich postupu. 2. rok již v pořádku slouží.

    Petr
  • Jímka samonosná plastová 3m3: 11.700,-
    Vtoková plastová šachta od rýny s chodem přes štěrkové lože: 1.500,-
    Přetoková plastová trubka: 500,-
    Trochu betonu a 2 dny s lopatou/krumpáčem a rýčem: 500,-
    čerpadlo např. Gardena automatic (prakticky cokoliv co má hlídání hladiny a hlídání tlaku a není potřeba vodárna a sondy): 2.400,-
    trubní (cca 20m) vedení v coulu plus kolena plus vypouštěcí ventil do nádrže a hlavní ventil na vedení a hadice na zalévání: 2.500,-

    Suma sumárum: do 20 tisíc komplet plně funkční s funkcí vypouštění na zimu a bez nesmyslných filtrů, pokřivených dotací atp.

    Kdyby někdo potřeboval, dám foto i návod. To mi za ten čas stojí než tady blbnout lidi (nejen tady aneb dotace „dešťovka“ a jejich filtrační systémy od „schválených“ dodavatelů, bez kterých dotaci nezískáte)

    Jímky mám dvě, jedna 2m3, druhá 3m3. První jsem dělal se sondami a řízením a vodárnou a čerpadlem Ruhe, u druhé už jsem byl chytřejší a udělal to čerpadlem all-in-one. Teď budu dělat rybník, opět s čerpadlem a využití vody na zalévání. Vodě zdar, Roman. visionelectro@gmail.com

    Roman

Komentovat