Rostlinní lékaři pro užitkovou zahradu

Naši předkové ovšem používali i jiné metody, ke kterým se můžeme i my vrátit nebo je alespoň částečně zařadit do péče o zahradu. Nebojte se ničeho složitého, tato metoda je založená na výsadbě rostlin, které svými vlastnostmi odpuzují běžné zahradní škůdce a stejně tak pomohou předcházet i chorobám užitkových rostlin.

Tato metoda samozřejmě nebude účinná okamžitě, jedná se spíše o preventivní opatření nebo alespoň snížení rizika. V dnešní době jsou velkou hrozbou někteří škůdci zavlečení ze zahraničí na dovozových rostlinách či plodinách, se kterými si bohužel s těmito rostlinnými pomocníky příliš neporadíme. Přesto můžete vyzkoušet několik šikovných triků. Dobrým pomocníkem vám budou některé aromatické letničky a bohatý sortiment bylinek.

Dýně jsou poměrně odolné, lichořeřišnice a ředkvičky je ochrání před hmyzem. foto: Lucie Peukertová

Jak tyto rostliny pomáhají?

Užitečné rostliny, které vám doporučíme, mají celou řadu schopností, díky nimž dokáží odpuzovat hmyzí škůdce. Některé vylučují látky do půdy svými kořeny. Tyto výměšky mnohdy podporují půdní život, jindy jsou ovšem poměrně specificky cílené proti některým půdním škůdcům, mezi které řadíme třeba háďátka. Jindy se jedná o rostliny silně aromatické, které škůdcům nejen nevoní, ale také ani nechutnají.

V případě aksamitníků je doporučována celoplošná výsadba na záhonech, na nichž chcete pěstovat cibuloviny nebo třeba mrkev, která je náchylná na zmíněné háďátko. Stejně tak aksamitník vysaďte i bodově nebo do menších skupinek mezi zeleninu. Podobně postupujte i u jiných rostlin. Stejně tak se v blízkosti podporují některé druhy zeleniny navzájem. Opačně to ovšem také funguje.

Kopřiva podpoří správný vývoj a růst rajčat. foto: Lucie Peukertová

Co ještě můžete dělat?

Na choroby a škůdce jsou nejnáchylnější velkoplošné monokultury. Ty se dají přirovnat k prostřenému talíři. Monokultura bývá většinou nechráněná a je jasné, že v tomto porostu napáchají žravé housenky během několika dnů velké škody. Pokud se nechcete vzdát monokulturního pěstování, zkuste jejich plochy alespoň zredukovat a druhy zeleniny více prostřídat pásy jiné zeleniny.

Mnohem méně náchylná je polykultura v dnešní době hodně prosazovaná permakulturními zahradníky. Vedle sebe v ní rostou druhy bylinek i zeleniny, které mají rozdílné nároky na půdu. Jejich kořeny zasahují do rozdílné hloubky, takže se ani půda nadměrně a jednostranně nevyčerpává. Druhově pestré společenstvo navíc škůdcům a chorobám tak rychle nepodlehne. Takto pěstované plodiny jsou tedy mnohem zdravější a na péči méně náročné.

Lichořeřišnice ochrání dýněpřed hmyzími škůdci. foto: Lucie Peukertová

Jaké rostliny si svědčí a jaké nikoli

Pokud vám poblíž lilku roste planý merlík, určitě ho neodstraňujte jako obtížný plevel. Merlík totiž chrání lilek před hmyzími škůdci. Lilek vysazený k fazolím bude chráněn proti mandelince. Brokolice si zase rozumí s aromatickými bylinami a zeleninou.

Dobrým sousedem jim bude kopr, celer, heřmánek pravý nebo šalvěj lékařská. Pokud vaši zahradu každý rok ohrožují housenky běláska zelného, které nejvíce ohrožují především brukvovité rostliny zastoupené zelím, květákem, kadeřávkem či kapustou, pak poblíž této zeleniny vysaďte aromatické rostliny. Dobrou volbou bude yzop lékařský, různé druhy pelyňku a heřmánek pravý.

Lilku prospívá planě rostoucí merlík. foto: Lucie Peukertová

Příliš si ovšem nerozumí s fazolemi, rajčaty a jahodníkem, přičemž se můžete setkat i u jiných druhů plodin, že se s těmito druhy zrovna nesnesou. Zvláště rajčata a fazole nebývají tím nejlepším sousedem. Brukvovité rostliny pokud možno ani nepěstujte stále na jednom místě, jejich stanoviště by se mělo střídat nejdéle po dvou letech.

S brukvovitými rostlinami se velmi dobře snáší cibule. Tato aromatická cibulovina si dále ještě vychází vstříc s jahodníkem, rajčaty, saturejkou horskou a salátem. Nikdy ovšem v její blízkosti nepěstujte hrách a fazole, příliš by totiž neprospívala.

Měsíček odpuzuje půdní háďátka. Snese se dobře s rajčaty. foto: Lucie Peukertová

Dýně sice v našich podmínkách příliš netrpí hmyzími škůdci, největšími nepříteli bývají slimáci, kteří dokáží poškodit mladé plody a plíseň koncem léta, pokud je i přesto chcete ochránit, lze doporučit výsev lichořeřišnice větší. Lichořeřišnici ovšem vysejte s předstihem, dýně ji jinak rychle zastíní.

Hrách dobře prosperuje v blízkosti mrkve, ředkviček, okurek, kukuřice a brambor. Pokud možno prostřídejte řádky hrachu s těmito druhy. Okurku ochrání před virovými chorobami kukuřice. Porostou dobře vedle slunečnice a ředkviček.

Rajčata se mohou zdát jako velcí potížisté, jen s málokterými plodinami se totiž dobře snesou. Nesnáší se kromě brukvovitých rostlin také s bramborami, které jsou mnohdy zdrojem plísní snadno přenositelných právě na rajčata. Snesou se ovšem dobře třeba s bazalkou pravou, která údajně dodává plodům skvělou chuť.

Dobře se také snesou s petrželí, pažitkou, s česnekem i s měsíčkem lékařským. Špenát je dobrou předplodinou pro většinu zahradních zelenin. Staré rostliny také lze použít jako zelené hnojení, které se po poslední sklizni zapraví mělce do půdy. Perfektně se snáší také s jahodami, které jsou jinak pro mnohou zeleninu nevýhodným partnerem.

Největší službu na zahradě udělají aromatické druhy bylin, které svou vůní odpuzují celou řadu druhů škodlivého hmyzu. foto: Lucie Peukertová

Salát se podporuje s okurkami a mrkví. foto: Lucie Peukertová

Ve zkratce

bazalka pravá – odpuzuje mouchy a komáry
brutnák lékařský – podporuje růst jahodníku
dobromysl obecná – odpuzuje běláska zelného, proto ji vysazujte na záhony ke všem druhům zeleniny ohrožených housenkami
levandule lékařská – odpuzuje hlodavce
máta peprná – podporuje růst rajčat a zelí, díky své vůni odpuzuje housenky běláska zelného
pažitka – podporuje dobré zdraví ovocných dřevin, vhodný soused pro mrkev

Text a foto: Lucie Peukertová