Jak si založit bylinkovou zahrádku?

Bylinky zažívají několik posledních let opravdu zlaté časy. Můžeme za to vděčit především velkému zájmu široké veřejnosti o zdravý životní styl. Při lehčích formách nemocí mnohdy také raději nejdříve sáhneme po léčivých rostlinách než po syntetických léčivech, nebo přípravky z bylin poslouží jako účinná a navíc i chutná prevence.
Reklama

Pokud jste se i vy do bylinek doslova zamilovali, není nic snazšího, než si na svém pozemku založit bylinkovou výsadbu, jaro je pro to jak stvořené.

Některé bylinky lze pěstovat za oknem nebo na balkoně. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Některé bylinky lze pěstovat za oknem nebo na balkoně. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Reklama

Bylinky si můžeme vypěstovat třeba i na balkoně nebo za oknem, pokud nevlastníme zahradu. Interiérové pěstování není zrovna dlouhodobou záležitostí, tyto bylinky, které seženete třeba v supermarketech, jsou určeny spíše pro spotřebu během následujících dní. Vlastní zahrada ovšem skýtá zcela jiné možnosti. Pokud se nespokojíte s klasikou v podobě bylinkového záhonku, pak vyzkoušejte některý z permakulturních způsobů pěstování. Netradičně pojatý bylinkový vrch, bylinný nábytek nebo třeba poměrně známá spirála zahradě vdechne novou duši.

Za oknem si můžete vypěstovat nenáročné druhy bylinek. Mezi trvalkami by měly převažovat druhy bohaté na nektar a pyl. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Za oknem si můžete vypěstovat nenáročné druhy bylinek. Mezi trvalkami by měly převažovat druhy bohaté na nektar a pyl. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Sortiment je základ

Při výběru bylinek je třeba vždy zohlednit především stanovištní podmínky. Většina běžně dostupných druhů vyžaduje plné slunce a dobře propustnou půdu bohatou na písek nebo štěrk, díky čemuž nehrozí dlouhodobé zamokření. Opravdu velká část běžně dostupného sortimentu představuje bylinky s původní domovinou ve Středomoří. Právě tento fakt se odráží do požadavků těchto rostlin.

Permakulturní bylinkoviště s druhy, které se samovolně přesévají. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Permakulturní bylinkoviště s druhy, které se samovolně přesévají. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Středomořské bylinky rostou na chudých půdách, které jsou po celý den vystaveny slunci, to ovšem neznamená, že vám u nás neporostou třeba v polostínu. I v těchto podmínkách budou fungovat, jen nedorostou takových rozměrů nebo méně pokvetou. Část běžně dostupného sortimentu vyžaduje ovšem také půdu živnou. Máta (Mentha) sice poroste i v chudší půdě, ale v té bohaté na živiny bude k nezastavení. Stejně tak libečku lékařskému (Levisticum officinale) dopřejte půdu hlubokou a bohatou na živiny. Tato bujně rostoucí léčivka se také neobejde bez zálivky, kterou jí občas dopřejte během horkého léta. Bylinky vybírejte také s ohledem na vaše požadavky. Jiný sortiment se bude hodit do záhonku na letní grilování a jiný zase v případě, že si chcete vyrábět domácí přírodní kosmetiku. Jinak se při výběru rostlin zřejmě nesetkáte s žádným omezením.

Kámen hraje v bylinkových výsadbách roli sluneční pasti. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Kámen hraje v bylinkových výsadbách roli sluneční pasti. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinkový nábytek může mít mnoho podob. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinkový nábytek může mít mnoho podob. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tip autorky:

Vypěstujte si divoké bylinky na vlastní zahradě

Divoké rostliny disponují nevšední krásou, která se může promítnout i do zahrad. Na trhu lze sehnat osivo i planě rostoucích bylinek, nebo si rovnou sežeňte zapěstovanou sadbu. Na zahradě mohou rozkvést i druhy z květnatých luk, jako je například třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) nebo mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), se kterou byste se ve volné přírodě setkali na suchých stráních nebo okrajích cest, čímž si tato bylinka vysloužila časté použití coby rostlina střešních zahrad a vysychavých stanovišť.

Bylinky v posledních letech zažívají zlaté časy. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinky v posledních letech zažívají zlaté časy. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinky na výšině

I v malých zahradách jsou velice žádané bylinkové výsadby v podobě bylinného vrchu nebo spirály. Jedná se o praktické řešení, přičemž využijete na založení těchto výsadeb i materiály, které byste zřejmě odvezli na skládku. Jádro obou typů výsadeb používaných zvláště v přírodních nebo permakulturních zahradách netvoří ornice, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale stavební suť, staré cihly, kámen nebo štěrk, který zbyl ze stavby. Použité materiály nesmí být v žádném případě zdraví škodlivé, pokud se budete držet těchto doporučených, nemělo by žádné nebezpečí hrozit. Možná se ptáte, proč dávat do jádra takový odpad, když tam může přijít ornice.

Důvod je ovšem jasný. Většina bylinek má ráda propustnou půdu, dlouhodobé zamokření pro ně může být likvidační. Tyto materiály působí jako přirozená drenáž, která vodu odvede do podloží výsadby. Na stěny bylinkové spirály se nejčastěji používá kámen nebo cihly, oba materiály jsou samozřejmě vhodné, je ovšem nutné zohlednit celkovou působnost této výsadby. Cihly totiž budou třeba v přírodní zahradě působit trochu cizím dojmem, proto v ekologicky laděných zahradách raději upřednostněte lokální kámen. Do stěn bylinného vrchu nezapomeňte zakomponovat větší kusy kamene, které budou fungovat jako sluneční past a navíc zabrání sesuvu zeminy z horních částí.

Jak vrch, tak i spirála umožňují pěstování bylinek s různými požadavky. Jednotlivé strany totiž mají odlišné světelné podmínky. Nezanedbatelné rozdíly jsou také ve vodním režimu. Zatímco nižší části výsadeb budou bohatší na vodu i živiny, které se splavují z horních částí, na koruně bude vládnout sucho a během léta také úpal, proto právě do této nejvýše položené části volte bylinky odolné letnímu přísušku.

Bylinková spirála FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinková spirála FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Klasika s tradicí

Bylinkový vrch nebo spirála umožňují i na malém prostoru pěstování většího množství bylinek, ale zajímavé vyžití v pěstování bylin umožní i klasické bylinkoviště. Do toho si „namíchejte“ bylinky dle vlastních chutí. V záhonku určeném pro grilování mohou vedle sebe růst yzop lékařský (Hyssopus officinalis), dobromysl obecná (Origanum vulgare), tymián obecný (Thymus vulgaris), saturejka horská (Satureja montana) nebo jednoleté stálice bazalka pravá (Ocimum basilicum) či majoránka zahradní (Origanum majorana). Abyste při grilování nebo vaření v letní kuchyni nemuseli chodit daleko, založte si bylinkoviště co nejblíže, třeba hned u zahradní terasy.

Bylinkový vrch FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinkový vrch FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Sluneční past i pro méně odolné bylinky

Tento pojem možná působí trochu záhadně, ale jedná se spíše o vlastnost větších kusů kamene. Tento vděčný materiál ve své vnitřní struktuře během slunečného dne kumuluje teplo, které pak uvolňuje během noci nebo tehdy, když se ochladí. Tento princip ovšem skvěle funguje také v zimě, díky čemuž lze poblíž větších kamenů pěstovat i druhy, které by u nás s větší pravděpodobností nepřezimovaly. Tímto způsobem lze v České republice pěstovat i rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis), což je další zástupce středomořských bylin. Kameny ovšem musí být opravdu rozměrné a šikovně seskupené, aby byl kýžený efekt co nejmocnější. Povrch takové výsadby je vhodné zamulčovat kamennou drtí nebo štěrkem, čímž se celkové působení sluneční pasti jedině umocní.

Při výběru bylinek na zahradu se inspirujte spisy Hildegardy z Bingenu, třeba si zamilujete i její oblíbené byliny. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Při výběru bylinek na zahradu se inspirujte spisy Hildegardy z Bingenu, třeba si zamilujete i její oblíbené byliny. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tradiční bylinkoviště s druhy vhodnými na grilování. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tradiční bylinkoviště s druhy vhodnými na grilování. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Inspirace historií

Pokud se chcete dozvědět, jaké bylinky se pěstovaly třeba v klášterních zahradách, inspirujte se spisy Hildegardy z Bingenu. Její postupy při používání léčivých rostlin lze s klidem použít i v dnešní moderní době. Kolikrát až překvapí, jak byla tato světice nadčasová. Při pěstování bylinek se nemusíte řídit pouze moderními trendy, inspirujte se klášterními nebo lékárenskými záhony, které byly oblíbené již před mnoha staletími. V nich si vypěstujte léčivky na výrobu domácí kosmetiky, ale i na přípravu léčivých bylinkových čajů. Netradičně pojaté bylinkoviště v podobě bylinkového nábytku pak překvapí mnohé návštěvy. Drnová lavička pokrytá mateří douškou (Thymus serpyllum) zdobila každou rajskou zahradu za hradními hradbami a zpříjemňovala tak běh všedních dní nejedné hradní paní.

TEXT a FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME

Reklama
Reklama

Komentovat