Výhody a úskalí vyvýšených záhonů

Kvalita půdy výrazně ovlivňuje, co a jak bude růst na našem pozemku. Co však dělat, když půda nemá zrovna ideální vlastnosti?
Reklama

Kvalitu půdy můžeme postupně zlepšit přidáváním organických hnojiv (kompostu nebo uleželého hnoje). Jde však o dlouhodobý proces, navíc v prvních letech velkou změnu nepocítíte. A právě toto období lze překlenout vybudováním vyvýšených záhonů.

Než si blíže představíme jejich hlavní výhody či nevýhody, je důležité ujasnit si, co vyvýšené záhony jsou a co ne. Mnozí si pod vyvýšenými záhony představí velké zahradní květináče. Jde však často jen o vyvýšené nádoby na květiny či rostlinky s pevným dnem, které brání vypadnutí půdy. Dno květináče je obvykle roštové, vyplněné polopropustnou látkovou bariérou, která umožňuje půdě odvodnění. Jsou výbornou volbou, pokud chcete terasu dotvořit zelení ve výšce očí nebo pokud potřebujete s květináči často hýbat a měnit jejich umístění.

Přečtěte si také:

7 tipů na ohraničení záhonu nebo trávníku

Vyvýšené záhony však dno nemají; jsou otevřené do země. Tím umožňují kořenům rostlin čerpat výživné látky i vodu přímo z půdy. Mohou mít různé tvary a velikosti a můžete na ně použít různé materiály – dřevo, kámen, starou cihlu či moderní tvárnice. Promyšleným designem (i po technické a funkční stránce) dokážete ze zeleninové zahrady vytvořit umělecké dílo.

vyvýšený záhon

špenát, salát, červenou řepu, ředkvičky, mangold, protože tyto druhy ve zvýšené míře akumulují dusík. Ideální první zeleninou jsou okurky, dýně, košťáloviny (kedluben, květák, zelí, kapusta), rajčata, papriky nebo celer. V dalším roce to může být mrkev, salát a jiné druhy, které nejsou až tak náročné na živiny. Foto: ISIFA / Shutterstock

Výhody

  1. K záhonu je snadný přístup ze všech stran, při obdělávání půdy se nemusíte tolik ohýbat.
  2. Rostlinky ve vyvýšeném záhonu nejsou náchylné na přízemní mrazíky, stěny záhon prohřívají.
  3. Rostlinky jsou chráněny před hraboši, krtky a jinými škůdci.
  4. V zimě substrát dokonale promrzne a mráz zlikviduje značnou část zárodků chorob i rozmnožených škůdců.
  5. Díky výšce záhonu se k rostlinkám nedostane tolik plevele.
  6. Rostliny se nebudou nekontrolovatelně rozrůstat mimo záhon.
  7. Na jaře umožňuje záhon dřívější pěstování plodin a také získání dřívější úrody (v záhoně je oproti okolní půdě o 5 až 10 °C vyšší teplota).
  8. Zahrada získá nový vzhled, vyvýšený záhon můžete poskládat do různých tvarů.

Nevýhody

    1. Výroba záhonů je náročná na práci i čas. Na úspěšné pěstování různých druhů zeleniny potřebujeme nejméně tři až čtyři záhony.
    2. Je třeba počítat i s počátečními náklady (materiál, výstavba).
    3. Životnost záhonu je také omezena – případná oprava či náhrada některé ze stěn totiž něco stojí. Záhon by měl vydržet funkční několik let, závisí to na použitém materiálu a také na jeho výšce.
    4. Drenáž, která v záhoně slouží k odvodňování, může být v suchých a teplých měsících nevýhodou. Půda rychleji vysychá. Pomoci však můžete právě nastýlkou z mulče nebo instalací kapénkové závlahy.
    5. Přehřívání substrátu škodí některým druhům zeleniny.
    6. Pokud záhon nevybudujete správně, může být v teplých měsících spotřeba vody na zavlažování velmi vysoká.
    7. Vyvýšené záhony na rozdíl od klasických záhonů nelze v průběhu pěstitelských sezón přeskupovat a měnit jejich umístění na pozemku.
vyvýšený záhon

Záhon si postupem času kvůli rozkladu organické hmoty sedá a ubývají v něm živiny. Proto je nutné do něj průběžně doplňovat kompost i půdu. Nezapomínejte na nejdůležitější pravidlo: do záhonu nešlapeme a neokopáváme ho. Obracení půdy stačí ke zničení mikroorganismů, které se dostanou na světlo i zahubení těch z povrchu. Foto: ISIFA / Shutterstock

Jak záhon správně vybudovat?

Nejlepší období na budování vysokého záhonu je podzim nebo časné jaro. Je však potřeba na to myslet mnohem dříve, abyste si stihli nasbírat dostatek biologického odpadu na jeho vyplnění.

Z jakého materiálu?

Bednění záhonu může být vyrobeno ze dřeva, kamene, cihel či plechu. Pokud zvolíte dřevo, nezapomeňte, že je třeba se o ně pravidelně starat, minimálně jednou ročně ho ošetřit a z vnější strany natřít. Zcela nejjednodušší je použít dřevěné palety, které mají pro tento účel ideální rozměr. Z vnitřní strany se u dřeva doporučuje izolace nopovou fólií – připevněte ji výstupky (tzv. nopy) směrem k dřevu, aby se materiál provětrával. Dřevo pracuje, kroutí se, puká a praská, zejména pokud je na přímém slunci. Část dne by měl být vyvýšený záhon ze dřeva ve stínu.

Povrch kolem nebo mezi záhony si upravte také, abyste při procházení nešlapali po blátě. Nemusí to být jen trávník. Záhony pěkně vyniknou na vrstvě štěrku nebo mulčovací kůry, kterou vysypete na netkanou textilii.

Rozměry, tvar a umístění

Výška záhonu bývá obvykle 70 až 90 cm. Přizpůsobte ji však svým potřebám tak, aby se vám co nejsnadněji v záhoně pracovalo. Pokud by byl například příliš vysoký, zalévání konví by bylo velmi nepohodlné. Šířka musí být taková, abyste pohodlně dosáhli do středu záhonu. Pokud k němu plánujete přístup z obou stran, může být 130 až 160 cm, pokud pouze z jedné strany, počítejte s poloviční šířkou. Délka i tvar jsou libovolné. Budou záviset ve velké míře na dostupnosti materiálu, kterým je třeba záhon naplnit a samozřejmě záleží i na prostorových možnostech, vaší fantazii a vkusu. Nezapomeňte, že cestička mezi záhony by měla umožňovat manévrování se zahradním vozíkem.

Záhon umístěte tak, abyste využili specifické vlastnosti pozemku. V úvahu berte množství slunce, vystavení záhonu větru, sklon terénu či jeho orientaci na světové strany.

vyvýšený záhon

Abyste v záhoně udrželi i v parném létě dostatek vlhkosti, půdu je třeba zakrýt mulčem. Mulčování zpomalí vypařování vody z půdy a nebude potřeba rostliny tak často zalévat. Navrstvený mulč chrání půdu i v zimě před mrazem. Foto: Gardenista

Jak záhon založit

  1. Tvar budoucího záhonu si nejprve vyznačte provázkem.
  2. Půdu je třeba zbavit trávy a horní vrstvy půdy. Udělejte výkop hluboký 30 až 50 cm, travní drn i horní vrstvu půdy odložte stranou, později ji použijete na vrstvení.
  3. Vezměte vidle a otáčením zkypřete půdu na dně jámy.
  4. Dno a stěny vykopané jámy obložte drátěným pletivem s malými oky (10 × 10 mm nebo 12 x 12 mm), aby se do záhonů nedostali škůdci.
  5. Postavte bednění, které bude tvořit ohraničení záhonu. Vnitřní stranu bednění vyložte nopovou izolační fólií. Ta ochrání dřevěné bednění před vlhkostí zevnitř a zabrání nadměrnému odpařování vody z výplně záhonu.

Čím záhon vyplnit

  1. Vnitřek záhonu se skládá z množství postupně se rozkládající organické hmoty. První vrstvu tvoří odstřižené větve z keřů a stromů, hrubé stonky slunečnic, kukuřice apod., čili materiál, který v sobě dokáže zadržet vodu.
  2. Druhou vrstvu představuje drn (kousky trávníku s tenkou vrstvou země). Ukládá se travnatou částí dolů. K ní se přidává sláma smíchaná s trávou, listy a půdou.
    Vrstvit můžete i nevyzrálý kompost, který v záhoně postupně svůj rozklad dokončí, kuchyňský odpad či bioodpad. Během plnění záhonu se ho snažte utlačovat a zalévat.
  3. Poté následuje třetí vrstva, tu tvoří nepřesetý, ale už vyzrálý kompost a nakonec jemně přesátý vyzrálý kompost smíchaný se zeminou v poměru 1 : 1. Poslední dvě vrstvy musí dohromady měřit minimálně 30 až 40 cm.

Jednotlivé vrstvy (dřevo, hnůj, seno) se rozkládají, vytvářejí teplo a důležitý humus. Po několika letech vznikne v zahradě velmi kvalitní půda. Posledním a jedním z nejdůležitějších úkonů je záhon dobře mulčovat. Zvolit můžete například slámu, která udrží vlhkost, teplo, zabrání erozi nejvzácnější vrchní části půdy a zabraňuje plevelu uchytit se v záhoně. Mulčovaný záhon není třeba příliš zalévat ani plít. To vám usnadní práci a rostlinám život.

vyvýšený záhon

Foto: ISIFA / Shutterstock

Osvědčily se vám vyvýšené záhony?

NE

„Přestože jsme záhony v létě vydatně zalévali, nestačilo to. Rostliny ve vysoké nádobě nemělo v horku co ochladit.“

Maruška je majitelkou účetní firmy s dlouholetou tradicí a zahrada je pro ni ideální relaxací. S manželem žije v malém rodinném domě v Liptově.

„Vyvýšené záhony jsem se rozhodla zbudovat zhruba před pěti lety. Mám zdravotní omezení a časté ohýbání k záhonkům mi způsobovalo nemalé problémy. Manžel mi zhotovil dřevěné nádoby (bez dna) a připravil místo. Na půdu pod nádoby jsme položili pletivo a všechny potřebné vrstvy: papírový karton, posekané větve, následoval kompost, zahradnická zemina a substrát na pěstování zeleniny. Měla jsem představu, že si v záhonech budu pěstovat zejména zeleninu jako papriky, rajčata, kedlubny, ředkev, cibule a nějaké bylinky.

Prvním problémem, který se objevil již velmi brzy, bylo enormní prosychání substrátu. Záhony jsme vydatně zalévali každé ráno a každý večer, ovšem i to bylo někdy, během horkých dní málo. Tím, že jsou záhony vyvýšené, nemá je co ochlazovat, jako je to v případě záhonů přímo v zemi. Za další velkou nevýhodu pokládám to, že do jednoho záhonu nelze sázet druhy, které se vzájemně nesnášejí nebo mají odlišné pěstitelské nároky. V klasických záhonech zasadíte takové druhy dál od sebe, ve vyvýšených to není možné. Po čase jsem zpozorovala, že půda se více vyčerpala a plodiny už neměly dostatek živin a chřadly. Poslední dvě vrstvy substrátu bylo nutné zcela vyměnit.“

ANO

„S vyvýšenými záhony máme krásnou a plodnou zahradu, přitom se v ní tolik nenadřeme.“

Zuzana Matúšová je máma čtyř dětí, novinářka, blogerka a permakulturní lektorka. www.lifereset.sk

„Před šesti lety jsme koupili starý sad s čistě jílovitou půdou – žádná oáza na pěstování zeleniny. Vyvýšené záhony byly řešením, jak půdu zúrodnit. Vytvořili jsme je překládáním více vrstev země, kompostu, větví a slámy. Díky tomu jsme dokázali vytvořit propustnou půdu bohatou na živiny, podobnou té, která je v lese.

Na výstavbu záhonů jsme použili suché zídky, staré tašky a trámy. Kombinací zeleninových záhonů s květinovými jsme vytvořili kouzelnou zahradu. Výhodou vyvýšených záhonů je menší pracnost než při klasickém pěstování v záhonech. Jelikož do záhonů nešlapeme, nepotřebujeme zem okopávat. Obracením půdy ničíme mikroorganismy, které se dostanou na světlo a zaživa pochováváme ty z povrchu.

Díky nastýlání slámou a štěpkou si záhony udrží vlhkost a nemusíme tolik zalévat. Nastýlka zároveň brání i růstu plevele, a proto plejeme minimálně. Záhony si můžeme rozdělit: s nejvýživnější půdou na pěstování zeleniny první trati, s méně výživnou na rostliny další tratích, například na kořenovou zeleninu nebo fazole. Je pravda, že na klasickém políčku dokážete vypěstovat více zeleniny, to však nevnímáme jako velkou nevýhodu. Budování vyvýšených záhonů bylo na začátku náročné, ale výsledek stál za to. Jsou nejen praktické, ale staly se i nádhernou dominantou zahrady.“

„Velmi důležitá je skladba vrstev v záhoně, která je podobná té v lese. Dobře namíchaný vyvýšený záhon je jako dobře tažený nedělní vývar.“

Připravila: Katarína Paukeje
Foto: isifa/shutterstock
Zdroj: časopis HOME

Reklama

Komentáře

  • Vícekrát jsem už psala, že mám doma 7 vyvýšených záhonů třetím rokem. Zalévám podstatně méně, než u normálních záhonů, protože stěny záhonů jsou obehnány nopovou folií, která je nepropustná. Vrchní vrstvu co dva roky shodím (záhony jsou tvořeny rány z fošen, které se lehce sundají), nacpu tam listí, větvičky, hnůj, kompost… co mám, na to vrátím vrchní vrstvu promíchanou s trochou kompostu, a mám zas dva roky pokoj. U jednoho záhonu práce na 2 hodiny. Jedinou nevýhodou je omezení prostoru, ale zase to uspíší obrátku rostli, dá se to přikrýt víkem z laminátu nebo folií, je to teplejší, slimáci jsou výjimkou, mrazíky škodí mnohem méně. Já jsem s nimi navýsost spokojená.

    Viki Vikina

Komentovat