Zahrada přitažlivá od jara do zimy

13. 01. 2013
Diskuze (0)
Sdílet

Každé roční období má své typické barvy. Abyste v zahradě opravdu pocítili jaro, léto, podzim i zimu, je třeba k ní přistupovat promyšleně už při jejím zakládání. Úkolem je zkombinovat v ní jednotlivé rostliny a jejich dominantní barvy tak, že […]

Každé roční období má své typické barvy. Abyste v zahradě opravdu pocítili jaro, léto, podzim i zimu, je třeba k ní přistupovat promyšleně už při jejím zakládání. Úkolem je zkombinovat v ní jednotlivé rostliny a jejich dominantní barvy tak, že vás bude svou pestrostí těšit po celý rok.

Aby záhon lahodil oku po celý rok, je třeba si promyslet jeho kompozici a zvolit správné druhy rostlin. Neměly by na něm chybět kostrové dřeviny, tedy stromy a keře, které tvoří hlavní kompozici, kostru. Stálezelené a opadavé keře jsou barevně často nenápadné, ale na záhonu plní důležitou roli – tvoří pozadí kvetoucím cibulovinám nebo trvalkám, zabezpečují zelenou hmotu a strukturu v zahradě i během dlouhé zimy.
Další významnou složkou jsou dominantní rostliny. Díky své zajímavé stavbě nebo květenství mají často neobyčejný vzhled. Protože jsou vyšší a statnější, lze je použít jako solitéry. Patří sem vyšší trvalky a okrasné trávy.
Po boku dominantních rostlin rostou doplňkové rostliny: trvalky, okrasné trávy, kapradiny a cibuloviny. Jejich úkolem je nechat vyniknout dominantní druhy, proto by měly být alespoň o třetinu nižší než ony a zároveň by je měly svým habitem podporovat.
Prázdná místa na záhonu jsou určena pro výplňové rostliny: keře, trvalky, okrasné trávy a kapradě, cibuloviny i jednoleté rostliny dorůstající maximálně do výšky 60 cm.
Okraje záhonů zase zjemňují lemující rostliny. Sem patří nízké keře a trvalky (do 30 cm), které se vysazují jen do předních částí záhonu.

Zákonitosti výsadby

Každá rostlina se během růstu snaží získat pro sebe dostatek prostoru na záhonu. Dochází tak k neustálému konkurenčnímu boji. Platí, že vyšší trvalky (nad 70 cm) je třeba vysazovat samostatně nebo do menších skupin (maximálně tři kusy). Nízké trvalky (do 60 cm) se uplatní spíše na větší ploše ve skupinách (tři a více kusů). Při výběru je důležité brát v úvahu výšku vybraných rostlin v dospělosti.

V každé zahradě by mělo být prvořadým požadavkem rozložení doby kvetení jednotlivých navrhovaných rostlin. V návrhu by měly mít své místo velmi brzy i později kvetoucí rostliny.

Brzké léto s česnekem (Allium). foto: thinkstock.cz

Záhon si můžete rozdělit na vysokou, středně vysokou a nízkou část. Stromy, keře a trvalky (nad 70 cm) vysazujte do zadních partií, středně vysoké druhy (do 60 cm) doprostřed a nízké druhy (do 30 cm) mají místo vpředu na lemu záhonu. Výsadba bude zajímavější, když pár vysokých řídkých trvalek (například máčka) nebo okrasných trav umístíte i do střední části, případně na okraj záhonu. 

Fialka (Viola) foto: Andrea Mičková Mečík (Gladiolus) foto: Andrea Mičková Růžovofialový kyprej (Lythrum) patří mezi středně vysoké trvalky. Do záhonu vnáší pocit chladu během pozdního horkého léta.  foto: Andrea Mičková

Co je na výběr?
Nejvýraznějšími a celoročně zajímavými prvky záhonů jsou listnaté a jehličnaté stromy. Lze je využít jako solitéry nebo do stromořadí či alejí. Korunou zakrývají nebo naopak odhalují zákoutí zahrady. Sloupovité druhy působí formálněji než stromy s kulovitou korunou, které mají spíše tendenci vytvářet romantický dojem.
Stromy spolu se stálezelenými a opadavými keři tvoří kostru zahradní kompozice po celý rok.
Pro specifický vzhled (nejvýraznější hlavně na podzim a v zimě) jsou pro zahradu cenné okrasné trávy a kapradě. Klasy některých trav zůstávají vzpřímené až do jara.
Pro široké spektrum barev, vůní, doby a délky kvetení, jakož i vzrůstu jsou trvalky velmi vděčným prvkem každého záhonu. V zimě zůstávají těsně nad povrchem půdy nebo se zatahují pod povrch. Kvetou každý rok.
Díky brzkému kvetení jsou v zahradní tvorbě ceněny cibuloviny. Jsou totiž prvními kvetoucími jarními rostlinami. Po odkvětu se zatáhnou zpět do půdy a vykvetou opět za rok.
Poslední součástí záhonů jsou letničky (jednoletky a dvouletky). Sice po odkvětu uhynou, během kvetení to však vynahradí bohatým květenstvím a schopností vytrvat na slunečném stanovišti.


  
V zimě zahradu oživí dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). foto: thinkstock.cz

Bílá jako jaro, růžová jako léto…

Proměnlivost ročních období v zahradě můžete cíleně podpořit barvami, které jsou pro ně typické. Možná jste to netušili, ale vhodným výběrem barev můžete ovlivnit i optickou velikost zahrady. Obecně platí, že teplé barvy upoutají na první pohled. To znamená, že se zdají být jakoby v popředí. U studených barev je tomu naopak – nejsou v prvním momentu výrazné, zůstávají v pozadí. Jestli tedy chcete, aby vaše zahrada působila větší, umístěte záhon v teplých barvách do popředí k terase domu a záhon ve studených odstínech do zadních partií zahradní plochy.
Kromě květin a plodů jsou rostliny výrazné i barvou olistění. Zelená barva má v tomto směru co nabídnout – mimo svěže zeleného nebo sytého tmavozeleného odstínu jsou k dispozici i odstíny modrošedé nebo stříbrnošedé. Zahradu oživí též panašované nebo purpurové listy. 

TEXT KRESBY: Ing. Lenka Vargová
FOTO: Andrea Mičková, thinkstock.cz
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: Dominika Záveská
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Kategorie: Rady a Tipy
Tagy: dřišťál fialka kapradiny mečík vysadba zahrada
Sdílejte článek

Diskuze