Zamokřená půda, stín, svah: Jak si poradit s náročnými podmínkami na zahradě

Naštěstí má vše řešení, záleží jen na tom, jestli si vystačíme s praktickými výsadbami rostlin, které dokážou některé nedostatky zahrady vyřešit, nebo budeme muset oslovit odborníka, jenž navrhne vhodné technické řešení.

Vlastně by se dalo říci, že na každé zahradě se najde něco, co nás dokáže pěkně potrápit. V optimálním případě se jedná jen o malou část pozemku, na kterém chceme vybudovat svou zelenou oázu. Horší situace nastane, když jsou podmínky na zahradě ve více ohledech zhoršené, pak počítejte s vyššími finančními náklady na možné úpravy, samozřejmě pokud se jedná o situaci, kterou je možné řešit.

V případě, že jsou podmínky neřešitelné nebo by jejich úpravy představovaly nemalé finanční investice, které si nemůžeme dovolit, je mnohdy lepší s těmito podmínkami nebojovat, a naopak se zařídit podle nich. Se stabilním stínem způsobeným okolními budovami jen těžko něco svedeme, zamokřená půda nebo svah ovšem řešení mají, proto nezoufejte, a pokud si s úpravami nevíte rady, oslovte odborníka, který se může prokázat referencemi.

Hatě zlepší podmínky pro rostliny vysazované do svahu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Jak si poradit se svahy

Svažitý terén není vždy překážkou, někdy se jedná o poměrně velké oživení vzhledu zahrady, zvláště pokud ho vyřešíme s ohledem na celkovou působnost zahrady. Někdy si s jeho úpravou poradíme sami, jindy je to zakázka spíše pro statika. Pokud hrozí velkoplošný sesuv půdy, který by ohrozil okolí, pak se určitě bez technického řešení neobejdete. Ostré svahy vyžadují řešení pomocí teras, opěrných zídek či ramp, které půdu dostatečně stabilizují. Jindy si vystačíte s menšími úpravami.

Mírný svah dokáže stabilizovat i haťový systém ze smrkového řeziva, který zlepší i půdní podmínky pro vysazené rostliny. Stejně tak stabilizuje mulčovací materiály, které by jinak na svahu dlouho nevydržely. Se zajištěním některých svahů pomohou rostliny, vybírejte optimálně půdopokryvné stálezelené dřeviny, trvalky svah nezajistí kvůli nedostatečně pevnému a silnému kořenovému systému, a navíc na podzim jejich nadzemní hmota odumírá. Půdní povrch je tak velkou část roku vydán napospas povětrnostním podmínkám.

Komplikací může být návětrná strana pozemku. Tento problém dokáže částečně vyřešit živý plot ze stálezelených dřevin a terénní modelace. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Stín není jen jeden

Mnozí majitelé zahrad se zrovna netěší z toho, když je jejich zahrada částečně nebo úplně zastíněná. Ano, i stín může být vnímán negativně, je ovšem třeba mít na vědomí, že někdy s ním opravdu nelze bojovat. Aby to nebylo úplně jednoduché, rozlišujeme několik druhů stínu, které mají větší či menší dopad na vaši pohodu na zahradě. Stálezelené jehličnany v podrostu vytváří stín stabilní, černý. Jen málokteré rostliny v něm budou prospívat, proto si i v přírodě všimněte, že zahuštěné smrkové monokultury nedovolí rozvoj druhově pestrého podrostu.

Pod opadavými listnáči je situace jiná. Podrosty si vystačí se světlem v době, kdy jsou stromy v horním patře opadané. Stín pod opadavými dřevinami je tedy světlý, tudíž i mnohem přívětivější pro případné výsadby v bylinném a keřovém patře. Pokud na zahradu vysadíte solitérní strom, pak se můžete těšit ze stínu toulavého, který se pohybuje podle pohybu slunečních paprsků. Ten ovšem většinou nevnímáme negativně, vlastně je to takový přírodní slunečník, který ničemu nevadí, ale naopak může být i užitečný.

Poměrně složité je to se stínem vrhaným od okolních budov, s tím prostě nic udělat nelze a budete se s ním muset naučit žít. Stín od porostů dřevin lze do jisté míry upravit prosvětlením rostlin, ne vždy je ale taková možnost. I stinná zahrada může mít nevšední kouzlo, i se stínem si dokáží poradit různé skupiny rostlin. Při výběru materiálů na zpevněné povrchy ovšem dbejte na to, aby nebyly kluzké a případně se daly snadno očistit od případných sinic, řas a mechu, kterým se daří ve stínu a ve vlhku.

Trvalky mohou být atraktivní i ve svahu, neočekávejte od nich ovsem stabilizační funkci. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Na mělkou půdu vybírejte druhy ze skupiny skalniček. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tip redakce

U zahrady se svahem jistě oceníte různé typy materiálů, které alespoň částečně zabrání sesuvům vrchní vrstvy půdy a dokáží stabilizovat třeba i mulčovací materiály. Takovým dobrým příkladem praktického materiálu jsou kokosové rohože, které jsou dostupné v různých metrážích a gramážích. Kotví se ke svahu pomocí roksorů nebo speciálních plastových kolíků.

Škornice jsou řešením pro suchý stín v podrostu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Když v půdě nic neroste

Častým problémem mnohých zahrad je také nedostatečně hluboká nebo kvalitní půda, ve které se skoro ničemu nedaří. V praxi se totiž často chybuje s rozvrstvením zeminy na pozemku po dokončení stavby domu. Na povrchu půdy se nachází úrodná vrstva v podobě ornice, pod ní ovšem už leží v různé hloubce, někdy je to třeba 0,5 m a jindy zase až 1 m, podorničí, které obsahuje jílovité částice, kámen a je chudé na jakékoli živiny nebo organickou hmotu, která půdu zúrodňuje.

Při stavbě domů se tyto vrstvy často správně oddělí na různé deponie, ale zpět se vrátí v opačném pořadí, což znamená, že se ornice uloží do podloží pod podorničí, a problém je na světě. Podorničí se zúrodňuje velice dlouho a těžko, není to záležitost na několik let. V tomto případě je na místě podorničí opět odstranit a nahradit kvalitní ornicí nebo zahradním substrátem dostupným v některých sběrných dvorech.

Takovéto úpravy a přesuny hmot ovšem něco stojí. Někdy se ovšem může také stát, že vrstvu půdy na zahradě z nějakého důvodu nelze zvýšit, takže se nehodí pro výsadbu náročnějších rostlin. S tím si poradí rostliny vhodné pro výsadbu na extenzivní střešní zahradu, které snesou i dlouhodobé sucho.

Solitérní stromy vytvářejí stěhovavý stín, který oceníme především během léta. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

S ostrými svahy si mnohem lepe poradíte s různými materiály, které svah stabilizují. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Každá zahrada je jedinečný terén.

Málokterý pozemek nevyžaduje individuální řešení.

Některé podmínky lze změnit, s ostatními je zbytečné bojovat.

Například zastínění okolními budovami nemůžeme ovlivnit, ale zastínění dřevinami lze upravit.

Pro zdraví zahrady je důležitá kvalitní půda.

Je nutné dbát na to, aby se půda neznehodnotila v průběhu výstavby na pozemku.

Podmáčená půda a okolí vodních prvků vyžaduje specifické řešení a výběr rostlin. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Celoplošné zamokření pozemku je poměrně vzácné.

S nadměrnou vlhkostí půdy lze bojovat výsadbou odpovídajících druhů rostlin nebo drenážemi.

Každé stanoviště je vhodné pro jiný druh rostlin.

V mělké půdě se bude dařit sklaničkám, suché stanoviště je vhodné pro hluboko kořenící suchomilné rostliny

Pokud rostliny vadnou, nemusí být příčinou sucho.

Dlouhodobé přemokření má na rostiny stejně špatný vliv, jako sucho.

Na suché stanoviště vybírejte pouze nenáročné rostliny. Netřesky a rozchodníky si vystačí s málem. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Když je vody až příliš

V posledních letech máme spíše opačný problém, hladina podzemní vody neustále klesá a se srážkami to ani výhledově nevypadá zrovna optimisticky. Proto se některé prameny spíše ztrácejí. Jestliže ovšem na vašem pozemku voda vyvěrá, pak to neberte za přitěžující okolnost, ale spíše za dar, protože to je známka toho, že je v oblasti vody zřejmě dostatek. Navíc budete mít vydatný zdroj vody i pro vlastní potřebu.

Odlišný postup ovšem volíme v případě, že dochází k maloplošnému nebo velkoplošnému zamokření pozemku. Koneckonců i prameniště může být atraktivním prvkem zahrady, když jeho úpravu pojmete v duchu celé zahrady a osázíte ho vhodnými rostlinami. U celoplošného zamokření se ovšem bez technického řešení již neobejdete. V tomto případě oslovte odborníka, který navrhne řešení v podobě drenáží.

S jistým stupněm zamokření pomohou i některé druhy rostlin, které vodu čerpají ve velkém svými kořeny, takže se časem situace stabilizuje. K tomuto účelu se perfektně hodí stromové i keřové vrby (Salix) nebo olše (Alnus). Do zamokřené půdy nikdy nevysazujte rostliny do úrovně okolního terénu, došlo by k úhynu jejich kořenového systému. Výsadbu zvedněte naopak nad úroveň, aby se ke kořenům dostalo dostatek vzduchu a aby nebylo zcela ponořené kořenové vlášení, které se vytváří v horních vrstvách půdy.

FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Vyvýšené výsadby ve vlhké půdě

Vysoká hladina podzemní vody může někdy poměrně zkomplikovat výsadbu rostlin. Stejně tak ale může nastat problém, pokud se váš pozemek nachází u paty svahu, při deštích se totiž na vaši zahradu dostane větší množství vody, kterou na první pohled nevidíte. Zjistíte to až při výsadbě rostlin, které sice sázíte do normální zeminy, jež nevykazuje známky zamokření, časem ale rostlina začne jakoby usychat. Že by nedostatek vody?

Problém může být zcela jinde, voda se totiž někdy stáhne z okolní půdy do výsadbové jámy, do níž jste vysadili rostliny. Ty pak kvůli spodní vodě zcela přijdou o kořeny, které uhnijí. Rostlina navíc působí jako při dlouhodobém suchu, takže ji zřejmě budete i více zalévat, čímž se problém jenom prohloubí. Jestliže vás na pozemku trápí tento problém, pak rostliny vysazujte mírně nad úroveň terénu. Časem se tyto podmínky zřejmě upraví, rostliny totiž dokáží vstřebat velké množství vody. Pro urychlení efektu vysaďte bodově nebo do skupin rostliny vyžadující zamokřenou půdu.

TEXT: LUCIE PEUKERTOVÁ
FOTO: LUCIE PEUKERTOVÁ A SHUTTERSTOCK
ZDROJ: časopis HOME