Zimní krása stromů a větví

Tvar stromů avětví
Škumpu sice ekologové vnašich zahradách nevidí rádi, protože není naším domácím druhem, akdyž se nehlídá, ráda se odnožováním hrne tam, kam nemá, její vzhled je však úžasný. Na podzim doslova kouzlí na listech saž neskutečně zářivými tóny červené, ataké samotný tvar stromu působí, jakoby ani nebyl skutečný, ale vykreslený udomu lehkou rukou amocnou čárou architekta. Její odspodu rozvětvený kmen asilné větve, doplněné hrdě vztyčenými šiškami plodů, vypadají velmi elegantně právě vzimě.

Zvýrazněné kontrastem sněhové přikrývky abez listí vyniknou vzimě mnohem více istromy spokroucenými větvemi, například vrba pokroucená (Salix x erythroflexuosa) nebo oněco menší líska obecná – kroucená (Corylus avellana ‚Contorta’) (na obrázku). Nejkrásnější jsou právě vzimě abrzy zjara, kdy tvar jejich větví ajehnědy nezakrývají listy – proto je nejlepší vysadit je tak, abychom na ně dobře viděli zokna.

Výrazná barva mladých větviček
Nejvýraznějšími dřevinami sbarevnými přírůstky jsou svídy, které patří do rozsáhlé rodiny dřínů. Jsou nenáročné, dobře rostou na světlých stanovištích svlhčí půdou, ale snesou isucho. Pro větší efekt barevných letorostů je unich důležitý pravidelný řez, který se provádí začátkem jara, těsně před tvořením pupenů. Rostliny je potom dobré pohnojit plným hnojivem pro bujný růst.

Unás domácí svída krvavá (Cornus sanguinea) má jednoleté větve zbarvené dočervena, starší jsou nevýrazně hnědé. Pěstují se též kultivary soranžovými či žlutozelenými větvičkami, které směrem nahoru červenají. Vzahradách aparcích nachází uplatnění především svída bílá (Cornus alba), jejíž čerstvé přírůstky jsou jasně červené. Její kultivary mají nejen sytě karmínové či vínově červené větve, ale irůzně zabarvené panašované listy, proto je třeba jejich výsadbu pozorně zvážit – skupina spříliš pestrými listy totiž může vypadat nepřirozeně.

Výrazně zbarvené letorosty mají také vrby (žluté, oranžové ičervené) – nejčastěji jde okultivary vrby bílé (Salix alba), které potřebují světlé stanoviště, vlhkou půdu apravidelný řez, avelkou skupinou dřevin sbarevnými větvemi jsou rovněž javory. Červené nebo zelené větve mají japonské javory (Acer palmatum aAcer japonicum) – menší vícekmenné stromy nebo keře jsou ozdobné především listy, jejich barevné větvičky však vyniknou právě vzimě. Červené mladé větvičky má ijavor pensylvánský (Acer pensylvanicum) ‚Erythrocladum’, který patří do skupiny takzvaných pyžamových javorů – kmen asilnější větve mají nezvyklou šedozelenou kůru sbílými svislými pásky. Jsou to krásné solitérní dřeviny, které stejně jako většina javorů potřebují humusovitou, na živiny bohatou, lehkou astále mírně vlhkou půdu, nejlépe vpolostínu.

Protože je vzimě většina rostlin bez listů, vítaným barevným oživením zahrady jsou také keře se zelenými větvemi – různé druhy čilimníků, janovců akručinek ataké jasmíny azákuly.