Kouzelná zahrada s atmosférou starých časů

Zahrada, kterou vás provedeme, se rozprostírá okolo secesní vily s prvky romantického historismu a lidové architektury. Postavil ji v letech 1903 až 1904 architekt Kamil Hilbert jako letní sídlo lékaře a profesora Jaroslava Franty. Za osobitým stylem stavby stojí kombinace přírodních materiálů, množství vyřezávaných dřevěných konstrukcí a prvků, a též malby na fasádě, které jsou dílem malíře Ladislava Nováka.

Za osobitým stylem stavby stojí kombinace přírodních materiálů, množství vyřezávaných dřevěných konstrukcí a prvků, a též malby na fasádě, které jsou dílem malíře Ladislava Nováka. Zdroj: Ateliér Flera

Velkým štěstím vily s převážně svažitou zahradou bylo, že rodině původního majitele se podařilo napříč pohnutému minulému století udržet majetek ve svých rukou. Ke změně došlo až v roce 2008, kdy ji koupil nový majitel a dal ji zrekonstruovat s cílem navrácení do původní podoby.

Pod dohledem památkářů

Vila i zahrada jsou památkově chráněny. Přestože se při rekonstrukci památkově chráněného domu a zahrady obvykle už dopředu zalekneme možných omezení, faktem je, že jejich cílem je ochrana a zachování pěkného a hodnotného, co prostor s minulostí nabízí. A tak tomu bylo i v tomto případě. Na plánování a realizaci rekonstrukce vily a zahrady dohlédli památkáři. Zachování „kostry“ zahrady, hlavních vstupů, cestiček, ale i charakteru výsadeb bylo podmínkou.

Kamenná kruhová fontána dokonale ladí s exteriérem vily. Původní litinová pumpa na vodu, i když dostala nový nátěr, je vzpomínkou na časy minulé. Zdroj: Ateliér Flera

Noví majitelé se do obnovy pustili se zápalem a tak trochu netradičně. Z různých profesí, jako architekti, zahradní architekti, kameníci, kováři, stavbaři, vytvořili pracovní skupinu. Ne nadarmo se přece říká „víc hlav, víc rozumu“. Výběr nebyl náhodný, každý z odborníků byl doporučen. Skupina se jistý čas setkávala, hodně se diskutovalo. Při tvořivém dialogu se jednotlivé profese navzájem posouvaly v řešeních ke společnému cíli. I majitelé přicházeli s různými nápady. Co se zahrady týče, jejich hlavním požadavkem bylo nenarušit její jedinečný charakter a kouzlo. Přáli si však citlivé doplnění o nové prvky a úpravy vzhledem k životnímu stylu rodiny.

Na rekonstrukci vzácné vily a památkově chráněné zahrady se podílelo spolu s majiteli a památkáři několik různých profesí, včetně našeho ateliéru. Naštěstí jsme všichni měli stejný cíl, a tak z toho byla nakonec dobře zkoordinovaná akce.

Ing. Ferdinand Leffler, zahradní architekt

Téměř detektivní práce

Nelehkého úkolu obnovy zahrady se s citem i odvahou ujali přizvaní zahradní architekti z ateliéru Flera, Ing. Ferdinand Leffler a Ing. Zuzana Němečková. „Zahrada byla při našem příchodu zpustlá. Nacházelo se tu mnoho náletových dřevin a trávníky byly v žalostném stavu. Namísto dlažby, která by se hodila k takovému objektu, jsme chodili po popraskaném betonu.

Dřevěný vyřezávaný altánek z období vzniku zahrady slouží dodnes. Zdroj: Ateliér Flera

Dřevěné konstrukce byly rozežrané a částečně ztrouchnivělé. Kromě zaměření aktuálního stavu patřilo k prvním úkolům odstranění náletů a betonů. Naštěstí většina dospělých stromů ještě z původních výsadeb byla v relativně dobrém stavu, stačilo ořezat suché větve,“ vzpomíná Ferdinand Leffler.

Původní plán zahrady se nezachoval, a tak při návrhu nebylo možné z něho vycházet. „Museli jsme si tak trochu zahrát na detektivy,“ dodává F. Leffler. „Bylo to vzrušující. Pustili jsme se do hledání a odkrývání původních vrstev zahrady. Objevili jsme například kamenné schůdky, okružní mlatové chodníčky a začínali jsme chápat prvotní koncepci zahrady. Narazili jsme i na stoleté červené javory, tisy, ale i rododendrony, které jsme po nezbytném odborném ošetření všechny zachovali.“

Při zimní procházce zahradou se otevírají pohledy na zajímavé zákoutí. Zdroj: Ateliér Flera

Proměna

Kromě ošetření dřevin a opravy mlatových chodníčků přinesl nový koncept i něco navíc. „Svažitý terén jsme zmírnili a zahradu obohatili o několik teras,“ říká F. Leffler. „Přibylo biotopové koupací jezírko a osvětlení exteriéru, které tu předtím nebylo. Střídmé lampy osvětlují zpevněné cesty a pobytové plochy u domu, v dolní části zahrady jsme osadili historické lampy.

V rámci výsadeb patří ke stromovým přírůstkům zejména duby a buky, které v budoucnosti převezmou úlohu „kostry“ zahrady. Přibyly i červenolisté javory, magnólie, květinové záhony s trvalkami a množství podrostových rostlin.“ Realizátoři citlivě přistoupili i ke sněženkám, kterých bylo hodně zejména pod náletovými dřevinami. Vybíraly se celé trsy a opatrně přemisťovaly na jiné, definitivní místo.

Zahrada je menším anglickým parkem s průhledy, solitéry, altánky, zátišími, protkaným okružními chodníčky.

Ing. Zuzana Němečková, zahradní architektka 

Nový prvek – biotopové jezírko

Majitelé si v zahradě přáli mít koupací jezírko. To zprvu narazilo na nesouhlas památkářů, protože původně tu vodní plocha nebyla. Ale typ jezírka a jeho osazení do scenérie nakonec přece jen rozhodly v jeho prospěch. Ferdinand Leffler vysvětluje: „Biotopové jezírko s pobřežními zónami plnými rostlin, které funguje vcelku bez chemie, časem zcela sroste s místem.

Koupací jezírko s dřevěným molem a se skokanskou lávkou se podařilo přirozeně umístit do staré zahrady. Naplní ho voda ze studny. Jejímu čištění kromě rostlin napomáhá filtrace s UV-lampami.  Zdroj: Ateliér Flera

Přirozeně působící vodní plocha proto nebude v historické zahradě nepatřičná, naopak, zpestří ji, i když jde o nový prvek. Zajímavé bude nejen zrcadlení vodní hladiny, ale i množství nových drobných obyvatel zahrady z řad ptáků, obojživelníků a hmyzu.“ S vyhotovením i vizáží biotopu dali památkáři po realizaci majitelům a zahradnímu architektovi za pravdu.

Text: Monika Králová

Foto: Atelier Flera

Zdroj: Časopis V zahradě