Malá rodinná zahrada v klidné čtvrti

Reklama

I málo může znamenat hodně. Důkazem, že to platí i v zahradní tvorbě, je rodinná zahrada rozprostírající se v klidné ulici na okraji většího města, kterou jsme navštívili. Orientace na světové strany majitelům trochu nepřála – sluníčka si nejvíce užijí v předzahrádce. Jak je však vidět, i tak si výborně poradili nejen se zahradou, ale i s dotvořením domu.

 

Nakukovat přes ploty do zahrad je běžné. Děláme to při procházkách mezi rodinnými domky, v nově zastavěných lokalitách je to ještě lákavější. U mne je to stejně jako u jiných zvědavost, k níž se přidá ještě kousek profesionální deformace. Okukuji, hodnotím, odhaduji, jak asi vypadá zahrada na místech, kam přes plot nevidím. Občas zahlédnu, jak si mě majitelé, kteří stojí za okny, podezřívavě prohlížejí. Také oni asi hodnotí a hádají, co jim chci v lepším případě prodat, v horším ukrást.

Okolí hlavního vstupu do domu je upraveno stejně vkusně a mile jako celá zahrada. Lavička sice asi k odpočinku neslouží, zato jako by vlídně zvala návštěvníky dále slovy: Račte vstoupit. Častý problém – přerůstající túje v předzahrádce – domácí elegantně a jednoduše vyřešili: spodní část stromů, která začala vysychat a překážet, odvětvili, takže vznikl nový, pro túje netypický tvar – stromky s odhalenými kmeny. Ty jsou decentně ozdobeny keramickými ptáčky. Jako mulč jsou pod stromy drobné kamínky, které tu vypadají lépe než drcená kůra. FOTO: Dano Veselský

I když zahrada po odchodu majitelů do práce vypadá na první pohled jako opuštěná, nedejte se zmýlit – je stále obývaná a hlavně pod kontrolou. Nemusíte rozumět kočičímu mňoukání, aby vám bylo jasné, komu ve skutečnosti patří. Stačí se podívat kočičí dámě do očí. Na rozdíl od psa, který by vystartoval hned po vstupu nezvaného hosta, tato nenápadná bytost vás sleduje, ani nevíte odkud, a ví svoje. FOTO: Dano Veselský Výklenek ve stěně zaplnila paní domu muškáty. Další příklad vhodného využití malého prostoru.
FOTO: Dano Veselský

Není jednoduché najít pěkné a dobře založené zahrady do rubriky Návštěva v zahradě. A když už jsou, obvykle jsou uzavřeny za vysokými zdmi a k jejich zveřejnění nedají majitelé souhlas ani autorovi (v případě, že je vytvořil profesionál), natož cizímu člověku, který nečekaně zazvoní u jejich branky. Mohu se sice prokázat redakčním i občanským průkazem a samozřejmě slušně se obléci, ale kdoví, kdo ve skutečnosti jsem a o co mi jde, proto je vždy jistější odmítnout.

Pohled na slunečnou předzahrádku z terasy v prvním poschodí FOTO: Dano Veselský

Na bílé stěně není oválné okno, ale zrcadlo. V něm se odráží okrasná jabloň stojící u plotu naproti. Jak vidíte, majitelka dobře zvládla hru s optickým klamem, který se využívá ke zvětšení prostoru v malých zahradách. FOTO: Dano Veselský

Pokud má však pěkná, přes plot objevená zahrada odvážné a přívětivé majitele, občas se mi podaří najít skutečné skvosty. Snažím se vybírat takové zahrady, které mají co ukázat i nezúčastněným čtenářům a které jsou něčím typické nebo naopak originální, ale zároveň vkusné.

Severní kout u zahradního domku je vysázen vhodně zvolenou skupinou stínomilných keřů a trvalek (hostám, které jsou v létě plným právem nosnými rostlinami této skupiny, v době naší návštěvy právě žloutly listy). FOTO: Dano Veselský I zahradní domek může být decentně ozdoben…
FOTO: Dano Veselský

V malé zahradě je důležité nechat nějaký volný prostor, který ji bude opticky zvětšovat. Ideální je dokonalý trávník. Když byly děti malé, poskytoval jim bezpečný prostor k dětským hrám. Podobný účel plní i malý, mírně zapuštěný bazén v zadním rohu pozemku. I dnes během horkých dní je pro domácí příjemným osvěžením. FOTO: Dano Veselský

Severovýchodní roh domu obrůstá psí víno. FOTO: Dano Veselský Také zimní zahrada dýchá pohodou, její zařízení koresponduje s venkovní terasou. FOTO: Dano Veselský

První krok je najít zahradu, druhý dohodnout se s majitelem a nakonec zůstává už „jen“ poslední krok – nafotit ji a dát to tisku. Jak jednoduché, že? Logistika takové akce má však vysoký stupeň náročnosti. Vysvětlím, o co jde: je třeba dohodnout termín návštěvy – s majitelem, fotografem a hlavně se svatým Petrem. Zahrada se může nacházet kdekoliv v republice, musí se fotit ve vhodném vegetačním období, ideálně v květnu. Její majitelé většinou přes den pracují a navíc zahrada se musí na focení trochu připravit (aspoň posekat trávník a jakž takž uklidit). I fotograf má často natřískaný program.

Půdorys
1 – dům, 2 – okolí hlavního vchodu, 3 – předzahrádka, 4 – terasa, 5 – zadní část zahrady, 6 – bazén, 7 – krb s posezením, 8 – zahradní domek

Všichni musíme svůj čas plánovat předem, jen počasí předem nenaplánujeme. V některých zahradách se dá fotit jen v určitou denní dobu (kvůli stínu a světovým stranám), což může být i díky zaměstnání jejích majitelů jen přes víkend. Za zdánlivě jednoduchými fotografiemi na stránkách časopisu se tedy skrývá mnoho neviditelné práce a času. To není stěžování si, ale vysvětlení. Možná se vám tato zahrada bude teď líbit o něco víc. První pohled na upravené okolí u vchodových dveří napovídal, že tu problémy s domluvou nebudou – a nezklamal. Paní domu, která zahradu vytvořila sama, ji bez obav nabídla k nahlédnutí nejen mně, ale také vám.

TEXT a KRESBA: Ing. Hana Říhová
FOTO: Dano Veselský a Ing. Hana Říhová
Odpovědná redaktorka: Martina Deríková
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o. 
{R1}

Reklama
Reklama

Komentovat