Poetická zahrada při starém domě v poklidné brněnské čtvrti

Zahrada manželů Trnkových přiléhá ke starému domu v poklidné brněnské čtvrti Černá Pole. Za brankou z ulice, vysokým tisovým plotem a hustou clonou bambusu se skrývá intimní, poetický prostor, který působí, jako by se tu skrýval už dlouhá léta.
Reklama

Realizaci zahrady svěřil majitel do rukou architektky Evy Wagnerové. Zahrada dělá radost nejen jemu a jeho rodině, ale i zaměstnancům firmy, jež v přilehlé budově sídlí, a případným návštěvám, . „Svěřit projekt zakládání zahrady architektovi považuji za samozřejmost. Neměl jsem žádné konkrétní požadavky, jen jsem si přál, aby její část byla uzavřena před ulicí. Architektka tak měla volnou ruku a byla omezena jen domem a plotem,“ popisuje majitel Milan Trnka.

Eva Wagnerová jeho slova potvrzuje: „Pan Trnka řekl: Udělejte cokoliv, věřím vám. Připravila jsem tedy tři varianty možné úpravy zahrady s tím, že jsem mu řekla, že ta poslední je sice nejnáročnější na realizaci, ale byla by nejlepší. Vzal ji hned,“ usmívá se. „Spolupráce byla super a je taková dodnes. Paní Wagnerová je nadšencem, který podle mě skromným způsobem přesvědčí, že svou práci dělá opravdu dobře,“ pochvaluje si spolupráci také pan Trnka.

Trnkova zahrada od Evy Wagnerové získala v roce 2012 druhou cenu v mezinárodní v soutěži Nejlepší soukromá zahrada. foto: archiv redakce

Trnkova zahrada od Evy Wagnerové získala v roce 2012 druhou cenu v mezinárodní v soutěži Nejlepší soukromá zahrada. foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

Jako balzám na duši

Pod čtveřicí sakur se choulí malé čtvercové odpočívadlo, dlážděné ušlechtilou žulou. Dlažba přechází ve vodní prvek, jehož dno tvoří černá břidlice s jemným mechovým porostem, který se zde v průběhu času usadil. Mechová tůňka se zkamenělým dnem tak působí jako velké zrcadlo, jež ve svém odrazu promítá jako na projekční plátno aktuální denní dobu či měnící se roční období. Toto zrcadlo je na povrchu narušeno geometrickými liniemi dlažby, které jej ostře sekají a dělí na nepravidelné segmenty.

Protiváhu tvoří vzdušné a jemné výsadby rostlin, lemující centrální prostor zahrady. Architektka tu záměrně použila rostlinné druhy s jemnou, vzdušnou a lehkou strukturou, které opticky i pocitově rozmělňují prostoru a vyvažují ostrou geometrii základního tvarosloví zahrady. Jedním z hlavních principů je sezónní proměna barevnosti vegetace, a tím i celkové nálady této oázy klidu uprostřed města.

Z odpočívadla má relaxující naprostý přehled o tom, co se děje v zahradě. Schovaný pod větvemi sakur může nerušeně pozorovat život a neustálé proměny v zahradě. foto: archiv redakce

Z odpočívadla má relaxující naprostý přehled o tom, co se děje v zahradě. Schovaný pod větvemi sakur může nerušeně pozorovat život a neustálé proměny v zahradě. foto: archiv redakce

„Trnkovi mají zahradu moc rádi a za to jsem jim vděčná. Když kdokoliv nakukuje přes plot, pan Trnka zájemce rád pozve dál. V loňském roce vyšla publikace o soudobých zahradách a na obalu byla právě zahrada Trnkových. Pan Trnka ji s potěšením věnoval ženě k Vánocům.“

Eva Wagnerová, zahradní architektka, www.evawagnerova.cz

Blíží se podzim a zahrada rozehrává symfonii barev. Přestože v okolí můžeme tušit rušné ulice, tady panuje naprostý klid a mír. foto: archiv redakce

Blíží se podzim a zahrada rozehrává symfonii barev. Přestože v okolí můžeme tušit rušné ulice, tady panuje naprostý klid a mír. foto: archiv redakce

 „Zahrada je každou chvíli jiná, stále je v ní něco kvetoucího. Cítím se v ní skvěle, často v ní něco fotím a často také z ulice slyším cizí lidi, jak ji obdivují.“
Milan Trnka, majitel

V proměnách času

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

Jaro. V jezírku se zrcadlí čtvero ročních období. Na jaře ho úplně zasype záplava okvětních lístků z bohatě kvetoucích sakur a vytvoří na hladině voňavou měkkou vrstvu.

 foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

Léto. Letní paprsky se odrážejí v průzračné hladině klidného jezírka, které zrcadlí okolní výjevy a stává se tak malířským plátnem, na nějž maluje sama matka příroda.

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

Podzim. Sluníčko na podzim svítí nízko a na hladině, na které se začínají objevovat jako první poslové podzimu padající listy, vytváří opět úplně jiný, ale stejně působivý obraz.

foto: archiv redakce

foto: archiv redakce

Zima. Sněhová nadílka zachumlá tůňku do bílé peřiny − když se její hladina pokryje ledem, píší na ní do tenké vrstvy sněhu svoje příběhy ptáci a další drobní živočichové.

TEXT RED
FOTO ARCHIV FIREM
ZDROJ časopis HOME, 5/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.

Reklama
Reklama

Komentovat