Proč si založit přírodní zahradu?

Péče o okrasnou zahradu mnohdy připomíná válečné tažení proti chorobám a škůdcům, kteří si rádi pochutnají na naší úrodě. Arzenál takového zahradníka pak spíše připomíná chemickou laboratoř plnou postřiků a syntetických hnojiv. Péče o zahradu ale může vypadat úplně jinak a rozhodně na ní nemusíte nechat ruce. Dobrým příkladem je přírodní zahrada, o kterou se zajímá čím dál tím více majitelů pozemků.
Reklama
Jedovaté druhy léčí půdu svými kořenovými výběžky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Jedovaté druhy léčí půdu svými kořenovými výběžky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Reklama

Na tom, že se čím dál tím více zahrádkářů zajímá o přírodní zahradničení, není vlastně nic zvláštního. Lidé mají totiž méně času na zahradu, protože tráví poměrně hodně času v zaměstnání a volný čas si tak chtějí užít trochu jinak. Navíc se naštěstí i zvyšuje ekologické povědomí a zájem o trvale udržitelné hospodaření nejen na vlastním pozemku. Zbývá jen doufat, že se nejedná pouze o dočasný trend, který po čase zmizí jako pára nad hrncem. Je ovšem nutno podotknout, že stav životního prostředí je stále více alarmující a my jako majitelé pozemků to můžeme do velké míry ovlivnit způsobem hospodaření na vlastní zahradě.

Věřte, že bez chemie a záplavy škodlivých postřiků, které kromě škůdců vyhubí i užitečné živočichy, kteří by nám mohli naopak pomoci nastolit na zahradě rovnováhu, si opravdu snadno poradíte. Navíc vás bude těšit pohled na prospívající zelenou oázu plnou krásných pestrých květin a na ovocné stromy, jejichž větve se prohýbají pod náporem úrody. Chce to ovšem jít na údržbu zahrady pěkně od lesa a snažit se zapojit se do koloběhu přírodních procesů, které zahradu ovlivňují.

Druhová diverzita je předpokladem fungování každé přírodní zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Druhová diverzita je předpokladem fungování každé přírodní zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Dejte zelenou druhové diverzitě

Druhovou diverzitou rozumíme druhovou bohatost. Každá zahrada, ale i samotná příroda, vždy funguje na základě vzájemných vztahů mezi organismy, ať se jedná o živočichy nebo rostliny. Tyto organismy interagují i mezi sebou. Každý takový systém vždy funguje pouze za předpokladu, že je dostatek různorodé potravy a obě skupiny organismů umožňují obnovu přírodních zdrojů. Jednoduše řečeno, pokud si na své zahradě založíte zeleninové záhony v druhově bohatých výsadbách, v takzvané polykultuře, nehrozí, že by vám škůdci a choroby zlikvidovali všechnu úrodu. V této výsadbě navíc vedle sebe rostou druhy, které mají rozdílné nároky na živiny a vodu a jejich kořeny zasahují do různých hloubek, z nichž jsou schopny čerpat výživu. Polykultura tedy není tolik náchylná na škůdce a navíc ani nadměrně nevyčerpává půdu, kterou pak není třeba hnojit koncentrovanými hnojivy syntetické výroby.

Na českých zahradách jsme ovšem často svědky úplného opaku. Mnohem jednodušší je totiž založit monokulturu, a to ještě ke všemu velkoplošnou. Záhony tak pro většinu zahrádkářů působí upraveně a údajně se i mnohem snáze udržují. Jenže tyto jednodruhové výsadby nadměrně vyčerpávají půdu a je jasné, že jsou snadnou kořistí přemnožených housenek běláska zelného nebo jiných hmyzích predátorů, kteří jen čekají na svou příležitost. Druhová diverzita by měla být zachována nejen v případě zeleniny, ale je ideální i pro výsadby trvalek či bylinek.

Hmyzí domky budou úspěšné jen v případě, že je umístíte na vhodné místo na zahradě. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Hmyzí domky budou úspěšné jen v případě, že je umístíte na vhodné místo na zahradě. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Proč se vyplatí založit přírodní zahradu v kostce

– podpoříte druhovou diverzitu,

– udržíte nebo dokonce zlepšíte kvalitu půdy na zahradě,

– zapojíte se do ochrany stanoviště užitečných živočichů,

– vypěstujete si na svém pozemku plodiny plné vitamínů, ve kterých nebudou obsaženy žádné cizorodé látky,

– bude vás těšit, že věci děláte smysluplně,

– údržba takové zahrady (pokud je tedy kvalitně založená) není časově náročná,

– můžete podpořit staré krajové odrůdy, které mají i zde své místo,

– efektivně zužitkujete všechny hmoty či materiály vzniklé na zahradě – od trávy až po spadané listí či větve,

– efektivním zužitkováním odpadů se tak můžete pokusit o bezodpadové hospodaření, které dnes podporuje mnoho příznivců.

I přírodní zahrada by měla vycházet z promyšleného konceptu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

I přírodní zahrada by měla vycházet z promyšleného konceptu. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Vše krásné je zde i užitečné

Většina zahrádkářů si přírodní nebo permakulturní zahrady spojuje s chaosem, který ovládá celý pozemek. Je ovšem třeba říci, že takovým způsobem mnohdy působí i zahrady okrasné, protože zcela postrádají smysluplný koncept. Pokud tedy přírodní zahradu postavíte na pevných základech kvalitního konceptu, může její krása dokonce předčit efekt okrasné zahrady. Navíc takovéto zahradní dílo bude fungovat bez synteticky vyráběných přípravků, které snižují druhovou diverzitu říše hmyzu. Taková zahrada prostě žije. Jakmile totiž přestanete používat herbicidy a insekticidy, začnou se na zahradu za nabízenou potravou stěhovat užiteční pomocníci, kteří fungují jako přirození reducenti škůdců.

Stejně tak se nebojte mezi zeleninu vysadit druhy léčivých rostlin, ty totiž dokážou svými kořenovými výměšky odpuzovat škůdce nebo svou výraznou vůní odpuzují žravý hmyz, který si chce pochutnat na vaší zelenině či ovoci. Stejně tak je zajímavé použití jedovatých rostlin, ty totiž svými kořeny léčí půdu.

Bylinky se dají využít k ochraně užitkové zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinky se dají využít k ochraně užitkové zahrady. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Smysluplný koloběh

Důvodů pro založení přírodní zahrady najdeme hned několik. Kromě toho, že se zcela obejdeme bez použití chemických hnojiv a postřiků, takže vlastně zachováváme kvalitní půdu i pro budoucí generace, je to ideální příležitost hlavně pro ty z vás, kteří dělají rádi vše smysluplně. V přírodních zahradách totiž platí, že co se ze zahrady sklidí, počítáme samozřejmě i materiály běžně považované za odpad, to se opět vrátí v určité podobě zpět do půdy. Posečenou trávu můžete zkompostovat nebo jí namulčovat záhony zeleniny, které tak přirozeně přihnojíte a navíc tak povrch půdy ochráníte před nadměrným vysycháním.

Spadané listí poslouží opět jako přírodní přídavek do kompostu, nebo si vyrobte vlastní listovku, kterou přilepšíte při výsadbě kyselomilným rostlinám. Pořezané větve je vhodné nadrtit nebo naštěpkovat. Víte, že je tento přírodní materiál skvělý mulč a stejně tak jím pokryjete povrch zahradních cestiček? Vše, co ze zahrady odstraníte nebo sklidíte, může opět k něčemu posloužit, rozhodně neplatí, že jsou tyto materiály obtížné odpady, které mají své místo leda tak na skládce.

Přírodní charakter může mít i předzahrádka. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Přírodní charakter může mít i předzahrádka. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Na zahradě mohou s likvidací škůdců pomoci užiteční živočichové. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Na zahradě mohou s likvidací škůdců pomoci užiteční živočichové. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Plevel nemusí být vždy nepřítel

Přírodní zahrady možná na někoho působí neuklizeně také z toho důvodu, že zde zcela jinak přistupujeme k plevelu. Ten totiž najdete v trávníku a mnohdy i v užitkových záhonech. Záleží samozřejmě na vašem přístupu. Pokud záhony zamulčujete v potřebné vrstvě vhodným mulčem, pak snížíte výpar vody a navíc zamezíte vzcházení většiny plevelů, o které ve výsadbě nestojíte. V trávníku ovšem počítejte s různými druhy květnatých plevelů, jako jsou sedmikrásky, mochny, mateřídouška nebo pampelišky. Mnohé z těchto běžných rostlin jsou jedlé a díky obsahu léčivých látek si z nich klidně vyrobte zdravý bylinkový čaj nebo si je přidejte do zeleninového salátu. Pokud se přeci jen pustíte do pletí, zkuste na to jít trochu jinak, než jste byli zvyklí doposud. Plevel vytrhněte a položte na záhon kořeny nahoru. Rostlina tak rychle zaschne a znovu nezakoření. Navíc záhon zamulčuje a postupným rozkladem obohatí půdu o organickou hmotu, která představuje prostřený stůl pro půdní mikroorganismy.

Indický běžec pomůže s likvidací slimáků. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Indický běžec pomůže s likvidací slimáků. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Pozvěte do zahrady užitečné pomocníky

Bez užitečných organismů byste na zahradě těžko něco zvládli. Mezi užitečné pomocníky nepočítáme jen hmyzožravé ptáky, kteří si smlsnou na žravých housenkách, ježky či ropuchy požírající slimáčí populaci či jiná zvířata, ale do této skupiny řadíme i některé pro zahradu prospěšné rostliny. Jedovaté rostliny, jako jsou třeba náprstníky, uvolňují do půdy svými kořeny látky, které půdu ozdravují. Bazalka pravá je silně medonosná, takže na své květy láká včely a svou silnou vůní odpuzuje škůdce. Kopr nebo křen odpuzují běláska zelného a bobovité druhy mají na svých kořenech kořenové hlízky osídlené bakteriemi, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny přijatelné rostlinami. V blízkosti rostlin této čeledi se tak daří plodinám náročným na dusík. Hořčice, špenát, svazenka nebo jetel zase patří do skupiny zeleného hnojení, kterým půdě dodáte nejen živiny, ale také potřebnou organickou hmotu, jež můžeme přirovnat k podstatě fungování celého půdního systému.

Zeleninové záhony mohou mít také něco do sebe. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Zeleninové záhony mohou mít také něco do sebe. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tip redakce:

Pokud nejste přívržencem polykulturního pěstování zeleniny, zkuste alespoň plošně omezit monokulturu. Plodiny střídejte po menších plošných úsecích. Danou plodinu se nebojte zopakovat na pozemku o kousek dál. Uvidíte, že se v tomto případě nebudou choroby a škůdci šířit tak rychle jako v případě velkoplošné monokultury.

TEXT A FOTO: LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ: časopis HOME

Reklama
Reklama

Komentovat