Rekonstrukce zeleninové zahrady

Vyvýšené záhony dokážou ušetřit práci nejen při pěstování zeleniny. V této zahradě na to přišli už před lety. Nyní se je chystají obnovit, vylepšit a změnou projde i prostor mezi nimi.

PŘED
Původní vyvýšené záhony potřebují po letech obnovit stejně jako uličky mezi nimi.

foto: Lucie Peukertová

Zatímco původní lem tvořilo dřevo smrkové, při rekonstrukci ho nahradí tvrdé dubové. Nepravidelná plocha se rozčlení na jednotlivé záhony a prostor mezi nimi vyplní mlat. Ten umožňuje lepší vsakování dešťové vody a také pohodlný pohyb, který je v užitkové zahradě důležitý, ačkoli se na to často zapomíná. Protože v okolí rostou stromy a keře, které svými kořeny zasahují až sem, budou po obvodu některých záhonů vysazeny vytrvalé rostliny s nižšími nároky na kvalitu půdy.

Bez úprav se neobejdete

Vytvoření zeleninových záhonů vypadá jednoduše, bez některých úprav se ale určitě neobejdete. Jako první bude nutné odstranit původní smrkové řezivo. Nahradí ho dubové, patřící do skupiny tvrdých dřev, které už nepotřebuje žádnou další povrchovou úpravu. Tedy pokud podklad pečlivě odvodníte, aby nepřicházelo do kontaktu s vlhkou zeminou, která by jeho životnost snížila. Je proto důležité, aby se pod ním vytvořilo drenážní štěrkové lože. Konstrukci záhonu lze postavit na štěrk, dlažební kostky nebo dřevěný trám, který by měl být opět od půdy odizolován.

Prostor mezi záhony pokryje mlat v okrové barvě. Je mnohem pohodlnější pro chůzi v porovnání s používanějším štěrkem. Umístí se sem i kompostér nejen na zpracování zbytků po sklizni. Ideální rozměry pro takovou zeleninovou zahradu se skleníkem jsou metr a půl krát metr a půl. Pro snadnější přehazování a vybírání kompostu bude vhodný typ z dřevěných latí s rozebíratelnou čelní stranou.

Mangold, foto: Shutterstock

V hlavní roli zelenina

Nově vytvořené zeleninové záhony budou v prvním roce sloužit zčásti pro pěstování košťálovin, jiné zase pro listovou i plodovou zeleninu nebo třeba cibuli a česnek. Jedinou výjimku mezi vyvýšenými záhony tvoří menší políčko v úrovni terénu pro pěstování brambor nebo batátů. Aby se půda z něj při dešti a zalévání nesplavovala na mlatové cesty, bude olemováno ocelovou pásovinou, která o pět centimetrů převýší cestu. V následujících letech se osázení změní, například plodovou zeleninu vystřídá cibule a kořenové se bude dařit na čerstvě vyhnojeném záhonu s dostatkem kvalitního humusu.

Borůvka chocholičnatá, foto: Shutterstock

Ovoce i bylinky

I na malé zeleninové zahradě mohou růst ovocné stromy. Tedy když vyberete takové, které nedorůstají do větší výšky a ani jejich koruna není příliš široká. Ideální volbou jsou zákrsky. Navíc moc nestíní, proto se dají podsadit bylinkami – měsíčkem lékařským (Calendula officinalis) a meduňkou lékařskou (Melissa officinalis). Anebo jahodníkem měsíčním (Fragaria vesca ´Rujana´), který může růst i pod stromkovými rybízy a angrešty v zadní části zahrady. Poblíž borůvek chocholičnatých (Vaccinium corymbosum) se bude po dřevěné treláži kotvené pomocí ocelových trnů do země pnout beztrnný ostružiník (Rubus) odrůdy Loch Ness. Majitelé zahrady k němu pohodlně dojdou po betonových nášlapných deskách. Stejně jako k maliníku (Rubus idaeus) a tymiánu (Thymus vulgaris) s yzopem lékařským (Hyssopus officinalis), které celou zahradu příjemně provoní.

Angrešt srstka, foto: Shutterstock

Údržba během roku

Péči o zeleninové záhony zjednoduší mulčování organickým materiálem, díky kterému nebude nutné půdu okopávat, často plít a zalévat.

Ovocné keře je třeba na jaře pravidelně zmlazovat, u borůvek chocholičnatých odstranit suché odplozené výhony, u ostružiníku se ponechávají loňské výhony, ale zkrácené. Stejné je to u maliníku. Zmlazení a zastřižení plodných větví potřebuje rybíz a angrešt. Jabloň se doporučuje prořezat už v průběhu zimy, nejpozději však do konce dubna.

Odstranění odumřelých částí bude třeba u jahodníku a bylinek. Tymián a yzop ocení zmlazovací řez, při kterém se nesmí zasahovat do starého dřeva. Rostliny by totiž už neobrazily a postupně by zaschly. Jednoletý měsíček stačí vysít jen v prvním roce, pak je dobré nechat některé květy dozrát do semen a rostlina se může na záhonu přesévat i několik let.

Tip redakce

foto: Shutterstock

Věděli jste, že se v našich podmínkách dají vypěstovat i teplomilné batáty? Tato zelenina sice mnohem lépe poroste ve skleníku nebo pod fóliovým krytem, ale v teplých oblastech se dočkáte sklizně i na obyčejném záhonu. Pomoci si ještě můžete zakrytím půdy černou netkanou textilií, díky které se nemusíte starat o likvidaci plevele.

plánek: Lucie Peukertová

Když rádi zkoušíte nové věci

Zeleninu lze pěstovat i v takzvané druhové polykultuře, při níž vedle sebe porostou plodiny z různých skupin zeleniny či bylinek. A protože permakulturní zahradě více prospívá přírodní charakter výsadeb, mohou i vyvýšené záhony dostat méně formální podobu. V jejich jádru bývá ukryto dřevo – větve z prořezu, a dokonce i celé kmeny stromů. Drenáž zajišťují různé frakce kamene. Vrchní vrstvu samozřejmě tvoří kvalitní zahradní zemina, kterou osázíte vhodnou zeleninou. Celý povrch pak stačí už jen zamulčovat posečenou trávou nebo slámou, aby se zamezilo splavování zeminy při dešti i nadměrnému výparu zálivkové vody během horkého počasí.

Jabloň, foto: Shutterstock

Lucie Peukertová, kresby a foto autorka