Rostliny a tipy pro zdravý vzduch
Také v době inverze raději nevycházíte ven a zůstáváte doma, abyste si zbytečně nedráždili dýchací cesty a nepřivodili respirační onemocnění? Pak vás možná překvapí, že podobné problémy vám může způsobit i vzduch v obývacím nebo dětském pokoji. […]
Také v době inverze raději nevycházíte ven a zůstáváte doma, abyste si zbytečně nedráždili dýchací cesty a nepřivodili respirační onemocnění? Pak vás možná překvapí, že podobné problémy vám může způsobit i vzduch v obývacím nebo dětském pokoji. Naštěstí zlepšit jeho kvalitu je mnohem jednodušší než zlepšit kvalitu vzduchu venku.
Jestliže pravidelně a dostatečně nevětráte – a to dělá při inverzi a v zimě málokdo –, může klesnout vlhkost vzduchu pod 35 procent, ačkoli lékaři doporučená hodnota se pohybuje mezi 45 až 60 procenty. Kvalitě vzduchu neprospívá ani v posledních měsících v mnoha rodinách nezbytná distanční výuka a home office, neboť se zvyšují koncentrace škodlivin pocházející z počítačů, notebooků, tabletů a další elektroniky. Náprava však není složitá, navíc může dělat radost.
Rostliny zvlhčující vzduch
Zvlhčit vzduch v místnostech lze třemi způsoby – výběrem a pěstováním vhodných rostlin, tipy a triky při běžném provozu domácnosti a samozřejmě speciálními zvlhčovači vzduchu.
Jestliže se rozhodnete využít pomoc květin, jež přirozeně pohlcují oxid uhličitý ze vzduchu a mění ho mimo jiné na kyslík a vodní páru, volte takové, které mají spoustu listů a hodně a rychle rostou. Ke zlepšení kvality vzduchu opravdu přispějí – na rozdíl od nejrůznějších sukulentů a kaktusů, jejichž efekt je tady mizivý. Uvádí se, že jedna vzrostlá rostlina vysoká půl až tři čtvrtě metru umí zvlhčit a vyčistit od škodlivin asi deset metrů kubických vzduchu. Při standardní výšce místností 2,6 metru tedy potřebujete na každé čtyři metry čtvereční jednu, do dvacetimetrového obýváku pět. Není to problém, opravdu máte z čeho vybírat. Vhodné jsou druhy pocházející z tropického pásma, neboť hodně a dobře rostou, tedy produkují kyslík a vodní páry, také v zimě, kdy zůstávají okna bytu zavřená a kvalita vzduchu bývá nejhorší. Patří mezi ně na pěstování nenáročný zelenec (Chlorophytum), potos (Epipremnum), voděnka (Tradescantia) či řemenatka (Clivia). Vybírat můžete i mezi zajímavějšími a méně obvyklými druhy s velkou plochou listů jako ledviník (Nephrolepis), palmenka (Rhapis), všechny druhy dracén, monstera nebo pokojová begonie královská (Begonia rex). Velmi pěkně vypadá i mramornatka (Dieffenbachia), jen pozor, že tato krásná pokojovka s oválnými skvrnitými listy na krátkém kmínku je jedovatá. I proto se málo pěstuje, ovšem v domácnosti bez dětí a domácích zvířat je pro zlepšení kvality vzduchu ideální. Jako tropická rostlina navíc dobře snáší vysoké teploty mezi 22 až 25 stupni.
Pomohou nejen odpařovače
Už babičky věšely na radiátory staré keramické zvlhčovače vzduchu – sehnat se dají i dnes, a to včetně mnoha moderních provedení. Vodu tam stačí dolévat jen jednou za několik dnů. Kvůli tomu se ale uvnitř mohou tvořit bakterie a spolu s parou se dostávají do vzduchu. Pomoc je však jednoduchá – pravidelně je vymývejte. Stejný efekt bude mít i nádoba s horkou vodou na radiátoru, samozřejmě pokud kolem neběhají děti. Jak budete topit, voda se postupně odpaří. Ještě rychleji vám zvlhčí vzduch mokrý ručník nebo prostěradlo přehozené přes teplé radiátory. Anebo namočené konce záclon či závěsů.
Zvlhčit vzduch v místnostech však lze i při běžných domácích pracích:
• Sušte doma prádlo. Je sice dobré schovat sušák s mokrým oblečením na balkon, ale užitečnější bude v koutě obývacího nebo dětského pokoje, nejlépe v blízkosti radiátoru. Voda, která se při sušení odpaří, zvýší relativní vlhkost v místnosti poměrně hodně. Jen pozor na ložnice, pokud rádi spíte v chladnu a skoro tam netopíte – nízké teploty s vyšší vlhkostí by mohly způsobit růst plísní.
• Když si dovaříte v konvici, rychlovarné i klasické, vodu na čaj nebo kávu, zbytek nevylévejte a nechte ji otevřenou. Unikající pára zlepší klima v místnosti.
• Během sprchování nechte otevřené dveře do koupelny, aby se pára mohla dostat i do ostatních místností. Stejně tak po koupání vanu nevypouštějte hned, ale horkou vodu v ní nechte. Odpařovat se bude ještě dlouho potom, co vychladne. Pak ji můžete vypustit.
Tři druhy zvlhčovačů
Chcete-li udržovat vlhkost vzduchu v místnosti na stálé hodnotě, pomohou vám v tom zvlhčovače vzduchu. U těch nejlepších si lze nastavit nejen přesnou hodnotu, kterou mají udržovat, ale i časovač. V obchodech naleznete tři druhy zvlhčovačů: ultrazvukové, s přirozeným odparem a parní.
• První využívají při přeměně vody na páru ultrazvuk. Ten rozbíjí kapky vody (používá se destilovaná, aby se nezanášely) na menší a menší dílky a vypouští je do místnosti jako páru. Ta ale není horká, spíše se jedná o mlhu. Pracují rychle, při malé spotřebě elektřiny a nízké hlučnosti.
• U zvlhčovačů s přirozeným odparem se voda vstřebává do vzduchu ve formě malých kapiček. Zvlhčovače se dále dělí na diskové a kazetové. U prvních dva rotační disky pohánějí vodu a urychlují tak odpar, u druhých ji nasávají filtrační kazety a pak rozhánějí dále.
• Parní zvlhčovače vzduchu fungují na principu takzvaného horkého odparu. Voda se zahřeje, odpaří a teplotou se i dezinfikuje. Je to rychlý a také nejhygieničtější způsob, jak zvlhčovat vzduch.
Rostliny jako čističky
Z nátěrů, nového nábytku, plastových povrchů i třeba koberců se často uvolňuje celá řada látek, které při dlouhodobém působení mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. To je například toluen, benzen, amoniak, formaldehyd, trichloretylen a další plynné těkavé látky, často organického původu. Naštěstí mnoho těchto pro člověka škodlivých látek dokážou pohltit zelené rostliny. Část z nich využijí k růstu, ty nepotřebné zabudují do svého těla, kde jim tyto zbytky nebo i jedy včetně těžkých kovů nijak neškodí. S tímto procesem jim pomáhají i mikroorganismy žijící v symbióze na jejich kořenech. Škodliviny zůstávají v květinách vázané trvale. A protože pokojovky neslouží ani jako krmivo pro zvířata, nevadí ani jiným živočichům. Vzduch v místnosti vám vyčistí například tenura (Sansevieria), pokojový břečťan (Hedera), drobnolistý fíkus (Ficus benjamina), kořenokvětka (Aspidistra), lopatkovec (Spathiphyllum), šeflera (Shefflera) či toulitka (Anthurium). I tady platí, že jde o druhy s velkými listy nebo spoustou malých, vzduch tak vyčistí rychleji a lépe.
Čističky vzduchu
V rodinách s alergiky, astmatiky nebo domácími zvířaty patří k nezbytným domácím spotřebičům i čističky. Oproti zvlhčovačům u nich vzduch prochází přes filtr, který ho zbaví všech škodlivin. Kvalitní přístroje pracují na principu několikastupňové filtrace, tedy využívají několika různých technologií, aby dosáhly co nejvyšší účinnosti. Vícestupňová filtrace zbaví vzduch hrubších nečistot i nejmenších alergenů a také kouře nebo zápachu. Nejčastěji se používají tyto filtry a funkce:
• HEPA filtr nebo jiný filtr pevných mikročástic – odstraňuje mikroskopický prach, kouř, pyly, plísně, zvířecí a roztočové alergeny a bakterie.
• Uhlíkový filtr – pohlcuje jedovaté, dusivé nebo zapáchající plyny a výpary jako čpavek, ocet nebo oxidy síry.
• Ionizátor neboli generátor záporných iontů urychluje usazování pevných nečistot, třeba prachu a alergenů, a usnadňuje jejich zachycení na HEPA filtru.
• Plazmový ionizátor přímo ve vzduchu rozkládá viry, bakterie, těkavé látky, spory plísní, kvasinky a škodlivé smogové plyny.
• Fotokatalytický filtr stejně jako plazmový ionizátor rozkládá viry, bakterie, těkavé látky, spory plísní, kvasinky a škodlivé smogové plyny.
• Studený katalytický filtr rozkládá nebezpečné plyny a těkavé látky.
• UV lampa hubí bakterie, viry, plísně a kvasinky.
Různí výrobci nabízejí různou sestavu filtrů, seznam najdete v popisu každého výrobku. Určitě ale neplatí, že čím více filtračních stupňů čistička nabízí, tím více nečistot bude odstraňovat. Některé funkce hubí prakticky tytéž nečistoty. Stejně důležitý jako filtrace je i výkon čističek. Ten vypočtete podle objemu místnosti. Platí, že u alergiků by měl přístroj přefiltrovat vzduch čtyřikrát za hodinu, u ostatních lidí dvaapůlkrát. Je samozřejmě lepší zvolit čističku s výkonem vyšším, než je potřebný pro vaši místnost, než naopak.
Rostliny proti nemocem
Rostliny mají ještě jednu velkou výhodu, kterou přístroje pro domácí použití většinou nenabízejí – dokážou vás léčit. Příkladem je rýmovník (Plectranthus argentatus). Rostlina s oblými listy pokrytými chloupky potlačuje infekce nosohltanu a umí uvolnit dýchací cesty. Není třeba jej nějak zpracovávat, stačí jen lístek vzít, rozemnout a přičichnout. Otrhávání mu nijak nevadí, naopak, poroste ještě lépe. S nejrůznějšími drobnými poraněními a spáleninami si poradí aloe (Aloe vera). Jde o sukulent, který si vystačí jen se základní péčí. Doplnit je mohou třeba vonné pelargonie (Pelargonia graveolens, P. fragrans) s intenzivní citronovou vůní, která vás zbaví stresu. Vydávají ji hluboce vykrajované listy a šíří se kolem i při pouhém dotyku, po rozemnutí je ještě výraznější. Opět jde o nenáročný druh, který vlastně potřebuje jen jediné – šestitýdenní zimní pauzu, kdy omezíte zálivku.
redakce