Sezona ještě nekončí!

Postupně se vám vyprazdňují plochy po sklizených plodinách a řešíte, jak tato místa co nejlépe využít? Kromě obligátních ředkviček existují i jiné možnosti. Když vhodně zkombinujete všech sedm našich tipů, budete mít radost z pěkné sklizně, a ještě si založíte základ úrody pro příští rok.

Foto: Shutterstock

Půlka prázdnin znamená i polovinu venkovní zahradnické sezony. Zatímco na počátek, tedy na květnové dny po ledových mužích, se všichni obvykle těší a chystají, druhý předěl bývá méně nápadný. Faktem ale zůstává, že se dny poněkud krátí a ubývá i čas, který zbývá do prvních mrazíků. Oproti máji vám srpen přináší velkou výhodu: čistá a prohřátá půda urychluje vzcházení semen i ujímání sazenic.

1. štěstí přeje připraveným…

Kdo si včas nachystal výsevy, má už sazenice salátu a kedluben, které se nyní mohou vysadit ven. I když se letní hlávkové saláty (například odrůdy ‚Dětenická atrakce‘, ‚Globus‘, ‚Červánek‘, ‚Maršálus‘, ‚Gelbus‘) mohou vysévat po špetkách přímo na místo a pak se dojednotí, na menší zahradě radíme nachystat si tradiční truhlíky a pak mladé rostlinky přepíchat. Výsev přímo na místo by vám poměrně dlouho blokoval celou plochu, která ještě nemusí být sklizená. Dva týdny, jež uplynou mezi výsevem a jednocením, se pak mohou hodit. Letní saláty se dají vysévat ještě do první dekády měsíce.

2. další kolo brokolice

Na zahradě můžete dělat to, co si velkopěstitelé nemohou dovolit z ekonomických důvodů. Jedním z dobrých řešení je další sklizeň brokolice. Po seřezání hlavních růžic se za dva nebo tři týdny objeví v úžlabí listů další, třebaže menší. Objemově můžete sklidit až třetinu původního výnosu – za podmínky, že se porost těší dobrému zdravotnímu stavu bez napadení běláskem. Vyplatí se přihnojení, nejlépe tekutým hnojivem, a pořádná zálivka spojená s okopávkou. Pro tento typ sklizně se výborně hodí tzv. remontující odrůdy: ‚Calabresse‘ či výhonková ‚Quarantina‘, která hlavní růžici prakticky netvoří.

Foto: Shutterstock

3. plodová zelenina

V srpnu slaví rajčata, cukety a nakládačky vrchol sklizně, zatímco papriky a lilky do plné plodnosti teprve vstupují. Teplé počasí ale zvyšuje i tlak chorob a škůdců. Denní péče a pečlivé vystřihávání napadených částí, postřiky ve správný čas a prosvětlování pomohou udržet plodnost co nejdéle to jde. Bez průběžné péče žádný druh nevydrží plodit až do poloviny září, s péčí ano. Rozdíl činí minimálně tři týdny, a to už stojí za úsilí.

4. co vysévat do volné půdy?

Ředkvičky jsou samozřejmostí, každý zahradník má jistě v zásobě dost semen různých odrůd (‚Kvinta‘, ‚Slavia‘, ‚Rampouch‘, ‚Granát‘). Ředkvičky vypěstujete skoro všude, horší to bývá s dlouhými bílými ředkvemi (‚Japana‘), které – aby byly hladké a nevětvily se – potřebují pěstování na hrůbcích či velmi hlubokou kyprou půdu a pravidelnou zálivku. Pokud takové podmínky nemáte, vyzkoušejte méně náročnou zimní ředkev ‚Panter‘ či ‚Kulatá černá‘.

Coby další možnost se nabízí pekingské zelí, které řadíme mezi rostliny krátkého dne – dříve než po 20. červenci se zpravidla nevysévá. V srpnu máte tedy ideální čas. Patří k brukvovitým, vzchází tedy dost rychle. Nejlépe se osvědčuje výsev po jednom semeni do sadbovačů, ale můžete zkusit i setí po špetkách rovnou na místo a pak dojednotit.

Třetí možnost ke zvážení? Červená salátová řepa a mangold. Patří do stejné čeledi, obě zeleniny se pěstují jen na venkovních záhonech. Nejčastěji se vysévají po bramborách, karotce nebo hrášku. Na horším stanovišti přidejte trochu kompostu, jde o dost vzrůstné druhy, které živiny potřebují. Salátová řepa vysetá v srpnu už zůstane menší, nehodí se pro skladování, vyberte proto lahůdkové typy, které se sklízí jako mladé bulvičky (‚Pablo F1‘, ‚Tonda di Chioggia‘ či Směs barev). Mangold zvolte buď „dorůstavý“, který se sklízí průběžně (‚Perpetual Spinach‘), nebo velmi raný ‚Rhubard Chard‘ s červenými řapíky, jenž doroste od sklizně za dva měsíce. Baby listy sklidíte dokonce už za měsíc.

Foto: Shutterstock

5. bylinky

Pořád stihnete vysít kerblík, roketu, bazalku nebo kopr. Myslete ale na to, kolik bylinek opravdu využijete, omezte jejich rozsah na desítky sazeniček, tedy cca na půl metru řádku. Kvalitní rostliny se šťavnatými, aromatickými listy vyrostou jen na kypré, dobře zpracované půdě. Tu najdete spíš v pařeništi nebo v blízkosti plodové zeleniny, která se často zalévá.

6. zelené hnojení

Pravidelně zařazované prospívá kvalitě půdy, neboť zvyšuje kyprost prostřednictvím organické hmoty (kořeny a zarytá nadzemní část) a obnovuje úrodnost i jímavost pro vodu. Zelené hnojení je ideální po cibulovinách, které půdu málo kryjí, ale dost vysilují, navíc nezanechávají téměř žádné posklizňové zbytky. Obnažená půda znatelně ztrácí strukturu. Přírodní hnojení zařazujte pokud možno tak, aby každý záhon touto „revitalizací“ prošel jednou za pět až šest let. V polovině léta se mohou sít jetelotravní směsky, hořčice bílá nebo peluška. Oblíbená svazenka ne, ta potřebuje více času a vysévá se jako hlavní plodina na jaře.

Foto: Shutterstock

7. pro další sezonu

V srpnu se zakládají jahodiště. Pokud ještě nemáte volnou plochu, práci klidně o měsíc odložte. Najděte pro jahodníky to nejlepší místo, plně osluněné a s výbornou kvalitou půdy. Jahodníky se spíš vyrovnají s pozdnější výsadbou než s nevhodným stanovištěm (studené, v dolíku, s mokrou jílovitou půdou). Majitelé velkých zahrad mohou připravit a osít i plochu pro špenát. ZNÁTE SPRÁVNÝ POMĚR? Z uvedených možností pochopitelně nemusíte využít všechny, ale zkuste si složit ten správný „mix“. Nelze všude nasít bazalku, i když vám „jde“. Snažte se, abyste každý týden alespoň něco málo sklízeli. Nepromeškejte srpnový čas, podzim bývá v posledních letech velmi dlouhý a dnes zasetá zelenina ještě krásně doroste. A když se vám navíc podaří nějakou plochu využít i pro zelené hnojení, uděláte pro svou zahradu hodně. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock