Sklep nad zlato

Sklepy jsou vhodné nejen na skladování zimních jablek a hrušek, brambor nebo kořenové zeleniny, ale třeba i na přezimování mnoha rostlin. Takový prostor pojme tolik úrody, které nezvládne žádný mrazák, natož lednice. Alternativou, pravda mnohem méně komfortní, je také krecht – tedy jáma vystlaná slámou a zakrytá prkny – nebo koše spouštěné do studní.

Aby byl sklep využitý co nejlépe, vybavte ho regály, na které budete lísky s ovocem skládat. Může je nahradit i pouhá konstrukce bez polic, která bedýnky také udrží. Pro uchování kvality ovoce i zeleniny je druhá varianta dokonce lepší, protože takto bude kolem lépe cirkulovat vzduch.

Čistota na prvním místě

Sklep pro skladování by měl být čistý. Kromě nepořádku, který vidíte, se vyplatí zlikvidovat i skryté plísně. Osvědčenou metodou je vysíření a následné důkladné vyvětrání. Pro malé prostory lze použít sirné knoty, pro větší – tedy běžné sklepy – se hodí svíce. První se zavěšují do prostoru, druhé umisťují do nehořlavých nádob. Obojí je třeba zapálit, poté se urychleně vzdálit, abyste nevdechli sirný dým, a zavřít dveře i okna. Po několika hodinách nebo ještě lépe až druhý den sklep důkladně vyvětrejte.

Další dezinfekcí, která může následovat, je malování vápnem. To samo má sanitární účinky, a pokud v něm navíc rozmícháte roztok modré skalice, čisticí vlastnosti se ještě znásobí. Nezapomeňte umýt také přepravky, lísky a police, určené na skladování úrody. Postačí ocet a voda, dřevěné materiály nechte důkladně vysušit, u plastových tato komplikace odpadá, jsou proto praktičtější.

Pravidelné větrání

Velmi důležité je větrání. V listopadu otevírejte okna především v noci, za zimních mrazů pak raději ve dne. Teplotu ve sklepě kontrolujte a snažte se ji udržet v ideálním rozmezí dva až čtyři stupně. I když ovoci svědčí i pouhý jeden stupeň nad nulou, udržet tak nízkou teplotu bez rizika jejího poklesu pod bod mrazu může být obtížné.

Cirkulaci vzduchu byste měli zajistit neustále – standardem by tedy měla být neustále otevřená malá okénka, chráněná samozřejmě sítí. Nahradit je mohou i jiné větrací otvory.
Ochranu před hlodavci zajistí kvalitní elektroakustické plašiče. Ve sklepech, jejichž holé stěny zvuk odrážejí a vracejí, působí mnohem účinněji nežli kupříkladu na dřevěných půdách.

Úroda putuje domů

Skladovat se vyplatí pouze zcela zdravé a nepotlučené plody. Nejlépe v jedné vrstvě, aby je bylo možno snadno kontrolovat a kazící se odstranit. Protože ovoce vylučuje etylén, plyn urychlující zrání, neměli byste v jeho blízkosti skladovat zeleninu. Naopak ovoce zavařené může stát klidně vedle brambor. Nízkou teplotu nutně nepotřebuje, ale pokud máte sklep prostorný, uskladněte ho sem.

Plodům svědčí vysoká vzdušná vlhkost, aby nezvadly.

Jablka potřebují teplotu mezi jedním až pěti stupni, pro hrušky je optimální rozmezí jeden až čtyři stupně. Když je na teploměru více než šest stupňů, riziko hnití uskladněných plodů prudce vzrůstá. Vlhkost vzduchu nižší než osmdesát procent zase způsobuje vysychání a scvrkávání plodů.

Rovněž bramborám svědčí vlhký vzduch, teplotu snesou až do osmi stupňů, stejně jako ostatní zelenina i ovoce nesmí zmrznout. Hlízy, které namrzly, byť to na nich nemusí být vidět, poznáte podle nepříjemně nasládlé chuti.

Pokud je vzduch suchý, což se ale v klasickém a dobře větraném sklepě nestává často, můžete ho zvlhčit kropením podlahy. Voda by se však nikdy neměla dostat přímo na ovoce nebo zeleninu. Kořenová zelenina, jako je mrkev, pastinák, křen či černý kořen, se ze stejného důvodu skladuje v mírně navlhčeném písku, který scvrkávání a vysušování brání.

Přezimování okrasných rostlin

Sklep nabízí ideální podmínky také pro přezimování mnohc rostlin, které nesnesou silný mráz. Mezi nejoblíbenější patří na podzim kvetoucí jiřiny, jejichž hlízy je třeba skladovat na bezmrazém, ale chladném místě. Poté, co do poslední chvíle zdobily zahradu, by měly odpočívat nejlépe při teplotě čtyři až šest stupňů. Sklep jim svědčí jen mírně vlhký – pokud je vlhkost vzduchu vysoká, uložte je do suchých pilin. Rovněž hlízy begónií lze ve stejných podmínkách úspěšně skladovat až do jara.

Stálezelené přenosné rostliny by měly zimovat na chladném, avšak světlém místě. Existují i výjimky, kterým tma sklepa nevadí – vyrovná se s ní například oleandr i ostříhané fuchsie, které na jaře znovu ochotně obrazí.

V chladném sklepě mohou rovněž čekat nádoby osazené okrasnými cibulovinami, které zde pomalu zakoření. Časně zjara je pak umístíme na světlo a do tepla, načež brzy vyraší a vykvetou.

Co do sklepa nepatří?

Poměrně častým omylem je ukládání dýní do sklepa – nízké teploty a především vyšší vlhkost jim nesvědčí. Mnohem déle vydrží v teplém pokoji, neboť nejsou náchylné k vysušování. V prvních týdnech skladování jsou vyšší teploty dokonce vhodnější, protože dýně ještě dojdou, chuťově se vylepší a zjemní. Takto vyzrávat je můžete nechat i dva měsíce.

Rovněž cibuli, česneku a ořechům nesvědčí vlhký vzduch. Do takového sklepa však nepatří ani zahradní nářadí, mohlo by korodovat. Navíc je škoda, aby zde zabíralo místo – mráz mu nevadí a stačí mu kůlna nebo přístřešek. Skladovat zde naopak můžete hadice, čerpadla, plastové nádoby a další vybavení, kterému naopak zima nesvědčí a reznutí mu nehrozí.

Tip redakce

Stejně jako mrkev či pastinák lze ve sklepě skladovat i čekankové kořeny, sklizené v říjnu či listopadu. Před odnesením do sklepa nať odřízněte přibližně dva centimetry nad kořenem, když je poté přenesete na temné místo s teplotou patnáct až osmnáct stupňů Celsia, vyraší z nich výborné a křehké puky, které obohatí zimní saláty. Nejsnáze se rychlí v nádobě naplněné do třetiny vodou, do které je vložíte kořenovými hlavami vzhůru a těsně vedle sebe. Místnost pro rychlení nemusí výt temná, stačí i svrchu zatemnit samotné kořeny. Puky lze rychlit rovněž v substrátu.

Viola Martinková, foto Shutterstock