Smlsněte si na drobném ovoci, hodí se do každé zahrady!

Černy rybíz patří mezi zahradní klasiku. borůvka chocholičnatá foto: Lucie Peukertová

Drobné ovoce lze vypěstovat téměř ve všech podmínkách. S vidinou pěstování se nemusí zcela rozloučit ani obyvatelé bytů, kteří jsou odkázáni pouze na balkon. Některé méně vzrůstné druhy ovoce se totiž dají hravě pěstovat i v truhlíku či květináči. Pokud se jedná o vytrvalou rostlinu, musíte ovšem počítat s pečlivým zazimováním nádob, jinak by rostliny při větším mrazu vymrzly.

Jaké rostliny se dají pěstovat v nádobách?

Tak určitě vyzkoušejte například oblíbený lilek, neboli meloun ´Pepino Gold´, který se skvěle hodí do závěsných nádob. Dále lze i ve stísněných podmínkách pěstovat jahodník (Fragaria vesca) nebo třeba oblíbenou borůvku chocholičnatou (Vaccinium corymbosum).

Jahodník měsiční foto: Lucie Peukertová

Proč se pouštět do pěstování vlastního ovoce?

Drobné i jiné ovoce je samozřejmě dnes dostupné ve specializovaných obchodech i supermarketech, ale většinou bývá pěstováno poměrně nešetrně na velkých plantážích, které jsou ošetřovány syntetickými hnojivy a chemickými postřiky, které udrží tyto velkoplošné monokultury v dobrém zdravotním stavu. Problém je v tom, že se tyto postupy značně odráží v kvalitě ovoce. To mnohdy bývá sklízeno i v nesprávnou dobu, takže nemůže již ze zásady obsahovat potřebné vitamíny a minerály v běžném množství. Pokud si ovšem ovoce vypěstujete svépomocí, dobře víte, co jste při jeho pěstování použili.

Je jen na vás, zda si pomůžete syntetickým hnojivem nebo přírodním hnojivem v podobě kompostu a zda běžné postřiky nahradíte třeba bylinnou jíchou. Naprostá většina těchto rostlin je poměrně odolná vůči chorobám a škůdcům, takže ani nevyžaduje pravidelné ošetřování postřiky. Podobně tomu je s hnojivy. Živiny je třeba pravidelně dodávat spíše těm rostlinám, které nepěstujeme ve volné půdě, ale v nádobě například na okenním parapetu nebo v truhlíku na balkonu.

Na své zahradě máte v každém případě možnost si vypěstovat zdravé plody plné cenných látek, které budou prospěšné vašemu zdraví. Drobné ovoce je totiž známo také tím, že je neskutečně bohaté na antioxidanty, které se podílejí na očistě organismu a zvyšují imunitu proti různým nemocem.

Mispuli pestovaly jiz nase babicky, dnes se opet vraci do ceskych zahrad.Jahodník měsiční foto: Lucie Peukertová

Tvorba ovocného záhonu

Pokud se bojíte záměny drobného ovoce s jedovatými okrasnými rostlinami, bude asi nejlepší jedlé rostliny situovat do jediné tematické výsadby. V jedlém záhonku tedy budou vedle sebe sousedit pouze jedlé a zdravé rostliny, které vám poskytnou vaši vlastní úrodu. Rybízy (Ribes rubrum), angrešty (Ribes uva-crispa), maliník (Rubus idaues) a mnoho dalších běžných druhů nepotřebují ke zdárnému pěstování téměř žádnou speciální úpravu půdy.

Výjimkou jsou ovšem borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum) nebo třeba brusnice brusinka (V. vitis-idaea) či klikva velkoplodá (V. oxycoccos), které vyžadují kyselé pH půdy. Pokud byste takovým druhům naopak dopřály půdu bohatou na vápno, rozhodně byste jim nepřilepšili, ba spíše naopak. Pokud se tedy chcete pustit do tvorby ovocného záhonku, určitě si předem prostudujte požadavky jednotlivých rostlinných druhů.

Rakytnik resetlakovy je obliben kvuli vysokemu obsahu vitaminu C v plodech. Jahodník měsiční foto: Lucie Peukertová

Dvě mouchy jednou ranou

Některé rostliny se navzájem skvěle doplňují, jako je tomu v případě borůvky chocholičnaté a brusnice brusinky či klikvy velkoplodé. Na polostinné či slunné stanoviště bez slunečního úpalu si vysaďte do půdy s přídavkem rašeliny nebo listovky skupinu borůvek chocholičnatých, kterou podsaďte kyselomilným podrostem. Brusnice a klikvy pod vzrůstnějšími keři postupně vytvoří zelený koberec, který se vám navíc odvděčí tvorbou plodů. Aby tato výsadba fungovala dlouhodobě, měli byste se o ni také trošku starat.

Občas rostlinám dopřejte pečlivou zálivku. V suché půdě se jim totiž moc nedaří. Pokud jim chcete dopřát hnojivo, tak jedině pomalu rozpustný typ, který uvolňuje živiny pozvolna. Použít lze ovšem i dobře zetlený kompost. Každý rok rostlinám dopřejte přídavek listovky, která plochu zároveň zamulčuje, takže se už zcela obejdete bez kůrového mulče.

Temnoplodec cernoplody znamy jako cerna jerabina. Jahodník měsiční foto: Lucie Peukertová

Na co se dá drobné ovoce použít

Možnosti uplatnění jsou neskutečně široké. Kromě konzumace začerstva se samozřejmě můžete pustit i do různých kulinářských kousků. Drobné ovoce se skvěle hodí na výrobu zásob, za které budete vděčni hlavně v zimě. Mišpule, rybíz, angrešt, rakytník i borůvky poslouží pro výrobu marmelád a zdravých džemů. V zimě nebo na podzim uvítáte pečený čaj. Vyrobte si sirup za studena nebo ovocem nazdobte sladké zákusky. Mnoho druhů se dá také zamrazit nebo sušit, takže si na nich smlsnete i v době, kdy zrovna nejsou v prodeji a ani je nemůžete sklidit na zahradě.

Zahradni kiwi patri mezi popinave rostliny, ktere potrebuji stabilni oporu. Jahodník měsiční foto: Lucie Peukertová

Jaké druhy byste mohli vyzkoušet…

Actinidia arguta – aktinidie význačná (zahradní kiwi)
Amelanchier lamarckii – muchovník Lamarckův
Aronia melanocarpa – temnoplodec černoplodý (černá jeřabina, arónie)
Fragaria vesca – jahodník
Hyppophae rhamnoides – rakytník řešetlákový
Lonicera camtschatica – kamčatská borůvka
Lycium chinense – kustovnice čínská
Mespilus germanica – mišpule obecná
Ribes x nidigrolaria – josta (kříženec rybízu a angreštu)
Ribes rubrum – rybíz
Ribes uva-crispa – angrešt
Rosa rugosa – růže svraskalá
Rubus fruticosus – ostružiník
Rubus idaeus – maliník
Schisandra chinensis – klanopraška čínská
Solanum muricatum – lilek ´Pepino Gold´
Vaccinium corymbosum – borůvka chocholičnatá
Vaccinium oxycoccos – klikva bahenní
Vaccinium vitis-idaea – brusnice brusinka

Text a foto: Lucie Peukertová