Svět zahradnických zajímavostí

Rostliny i zahrady kolem nás obvykle vnímáme jako běžnou součást života. Nejednou ale platí, že i ony mají svůj vlastní příběh, který je činí ještě zajímavějšími.

Babičkovská lupinaČasto máme tendenci zařazovat lupinu (Lupinus) do skupiny tzv. babičkovských rostlin. Stejně jako řada dalších květin, které zdobily staré venkovské zahrádky, ale ani lupina není naší původní rostlinou. Na mnoha místech se s ní sice můžete setkat v přírodě, protože se zde úspěšně aklimatizovala a zplaněla, pochází však zejména z Ameriky a některé druhy rostou ve Středomoří. Na zahradách se obvykle pěstují hybridy, jejichž soukvětí jsou mnohem větší a také barevnější než u původních druhů. Lupiny ocení vlhkou, ale dobře propustnou mírně kyselou půdu. Doba jejich kvetení je celkem krátká, ale můžete ji uměle prodloužit tak, že hned po odkvětu celé květenství uříznete těsně nad zemí, čímž zabráníte tvorbě semen a podpoříte tvorbu dalšího květenství.Sestřenice afrických fialekTořivka (Streptocarpus) pochází z Jižní Afriky, Madagaskaru a jihovýchodní Asie, kde nejčastěji roste jako podrost v řidších lesích. Je líbeznou sestřenicí o něco známějších afrických fialek (Saintpaulia), se kterými patří do stejné čeledi podpětovitých (Gesneriaceae). Je to poměrně bohatý rod, který obsahuje necelou stovku botanických druhů. V kultuře se ale pěstují i krásné uměle vyšlechtěné odrůdy, které se vyznačují značnou proměnlivostí a velkou barevnou atraktivitou. Některé druhy vytvářejí pouze jediný velký list, který v kombinaci s bohatým soukvětím působí velice neobvykle. Tořivky se pěstují jako vděčné pokojové rostliny, potřebují hodně rozptýleného světla, ale nesnášejí přímý sluneční svit. Africká lidová medicína využívá některé druhy tořivek jako léčivo pro zmírnění porodních bolestí.Okrasné dlužichyTyto půvabné trvalky rodu Heuchera pocházejí ze Severní Ameriky a Mexika. Rod pojmenoval už známý švédský botanik Carl von Linné, a to na počest rakouského přírodovědce a lékaře Johanna Heinricha von Heuchera. Do zahradnické kultury se dlužichy dostaly už na začátku 19. století, ale zdaleka nemohly zahradníkům nabídnout to, co dnešní atraktivní odrůdy. Pravděpodobně největší pokrok způsobil vznik odrůdy ‚Palace Purple‘ v osmdesátých letech minulého století. Tato odrůda vyvolala změnu ve vnímání dlužich jako okrasných rostlin. Relativně krátce nato se začaly postupně objevovat nové a stále pozoruhodnější odrůdy. Dnešní nabídku dlužich ještě doplňuje sortiment rodů Tiarella a Heucherella. Tyto rostliny mají hodně podobné nároky a společně se představují v překrásných barevných variacích.Domečky pro hmyzPohled na zahradní architekturu se pořád vyvíjí a stále častěji se prosazuje zdravější a k přírodě šetrnější přístup. S ním souvisí i záměrná podpora různého hmyzu. Abyste na zahradu užitečný hmyz přilákali, musíte pro něj vytvořit příhodné podmínky k životu pomocí různých obydlí, ve kterých může nalézt úkryt. Bohatě by sice postačila hromada větví a různého zahradního odpadu, existují však pěknější řešení. I ty nejhezčí „domečky“ pro hmyz však musejí být umístěny v prostředí, kde se hmyz přirozeně vyskytuje. Ideální jsou květinové či zeleninové záhony. Na zdech, zpevněných plochách nebo ve sterilně působících zahradách tyto domky své poslání příliš nesplní.Jinan pro malé zahradyJinan (Ginkgo biloba) je tajemný a ve všech ohledech zvláštní strom. Vyvinul se přibližně v období před 230 až 270 miliony lety a rostl na různých místech celé planety. Paleontologické nálezy potvrdily výskyt jinanů v USA, Kanadě, ale i na Novém Zélandu, v Mongolsku, Jižní Africe či dokonce na území dnešního Grónska. Pro moderní dobu se jinany zachovaly pouze ve východní Asii, kde se s velkou úctou pěstují dodnes. Novou vlnu zájmu o tyto dřeviny vyvolaly zejména silné léčivé vlastnosti, kterými jinan disponuje. V malých zahradách nebylo však možné užít si krásy jinanu kvůli jeho příliš bujnému růstu. V posledních letech se ale objevily kompaktní či zakrslé kultivary vhodné i pro malé prostory. Do této skupiny patří například kultivar ‚Mariken‘, který za deset let doroste do výšky a šířky kolem jednoho metru.Vyjímečná begonieBohatý rod begonií pochází především z Jižní Ameriky. Tyto rostliny mají rozmanité využití – některé z nich se pěstují pro zajímavé a dekorativní listy, jiné kvůli krásným a pestrým květům. Jde převážně o pokojové rostliny, ale některé druhy se pěstují jako letničky i na venkovních záhonech. Do této skupiny patří také Begonia semperflorens, která je u nás dobře známá i pod zlidovělým názvem voskovka. I když na to možná na první pohled nevypadá, je to přímo výjimečná rostlina. Její semínka jsou tak malinká, že připomínají spíše hnědý prach. V jednom gramu se nachází přibližně 80 tisíc semen a je spočítané, že při dobré klíčivosti z nich může vyrůst až 76 800 rostlinek. Kdybyste tedy vyseli deset gramů semínek, mohli byste z dopěstovaných rostlin osázet přibližně 750 fotbalových hřišť. Osivo těchto begonií má tak v přepočtu na hmotnost vyšší cenu než zlato.Houby v botanické zahradě KewPosláním botanických zahrad bývá obvykle studovat rostliny, shromažďovat je ve specializovaných sbírkách a populární formou je přibližovat běžným lidem. Královská botanická zahrada Kew v Londýně si k tomuto poslání přibrala ještě jedno navíc. Studuje a veřejnosti představuje i houby. Tyto organismy sice nepatří prokazatelně do říše rostlin, ale jejich význam je jen stěží popsatelný. Říše hub je zatím probádána málo – odhaduje se, že byl objeven a popsán pouze nepatrný zlomek existujících druhů hub. Tyto a mnohé další zajímavosti o houbách přináší systém informačních panelů umístěných v prostoru botanické zahrady. K podpoře povědomí o říši hub se přidali i umělci, kteří v podrostu vzrostlých stromů vytvořili nepřehlédnutelné modely hub z vrbového proutí v nadživotní velikosti.

Svět zahradnických zajímavostí