Tajemství zapomenutých květin

Tradice, vzpomínky a fotografie starých zahrad v poslední době inspirují stále více zahradních designérů a ti se snaží včlenit tradiční prvky do moderních zahradních kompozic nejen na venkově. Výsledek může být víc než zajímavý, což dokazuje i zahrada, kterou vás tento měsíc provedu. Projít se po ní byl skutečný zážitek, a nejen pro oči a nos. Dýchla tu na vás úplně jiná atmosféra, téměř neskutečná pohoda a harmonie, která jako by spolu s omamnou vůní vystupovala z husté kvetoucí džungle lemující chodníky.

Tato rozkvetlá oáza je dokonale ukryta před pohledy kolemjdoucích, a co je zajímavé, navzdory tomu, že je na první pohled tradiční, splňuje všechny důležité požadavky současných uživatelů na zahradní prostor. Je krásná a reprezentativní, díky promyšlené skladbě rostlin není příliš náročná na péči, působí jako úžasný lék na unavené oči, duši i tělo… A zároveň je jakýmsi rozšířením obytného prostoru v domě, místem, kde se majitelé setkávají se svými přáteli a rodinou. Mimochodem v této zahradě se údajně vždy v létě uskuteční několik příjemných a nezapomenutelných večírků. Nezapomenutelných prý hlavně proto, že vzduchem se spolu s aroma připravovaných dobrot šíří i podmanivé vůně květin…

Srdce zahrady
Každá zahrada prý má mít svoje srdce – místo, odkud se rozbíhají chodníky napříč jejími nejpřitažlivějšími partiemi a odkud se vám naskytnou nejkrásnější pohledy na celý prostor či nejpůvabnější zákoutí. Právě tu by mělo být odpočívadlo (například s atraktivním vodním prvkem), případně vydlážděná plocha, na kterou lze umístit zahradní nábytek, stůl, židle a lehátka. Srdcem této poměrně velké anglické zahrady je otevřený zahradní domek, v němž je všechno potřebné zahradnické nářadí soustředěno ve skříňkách a na speciálním stojanu. Je tu však hlavně velký týkový stůl s židlemi. Právě zde se stoluje nebo jen tak relaxuje s knihou a sklenicí dobrého vína. Z domku je pěkný pohled a na oválnou, spíše historicky než moderně působící vodní nádrž, která výborně zapadá do celkového konceptu zahrady. Ve snaze navodit tu romantickou atmosféru si majitelé pořídili k nádrži i kamennou lavičku (s týmž druhem kamene a podobnou barevností se setkáte i v jiných částech zahrady). Romantických zákoutí je však v této zahradě vícero a mnohé z nich vytvořila neplánovaně bujně rostoucí zeleň. Už jen chodník k zahradnímu domku, který vás vede pod pergolu porostlou voňavou popínavou růží, je jako vystřižený z romantického filmu…

Rostliny pro pamětníky
I když je velká část zahrady ve stínu vysokých stromů, daří se v ní mnoha nádherným kvetoucím rostlinám – především trvalkám, které nenásilně doplňuje několik atraktivních kultivarů dlouho kvetoucích růží. V záhonech tu mimo jiné najdete i takové druhy květin, které z dnešních zahrad z neznámých důvodů vymizely. Například kontryhel, orlíčky či kakosty byly kdysi i u nás celkem běžné a rozhodně stojí za znovuobjevení. Celý prostor je promyšleně výškově uspořádaný, příkladně je vysázené například okolí chodníků a místa pod pergolou či kolem laviček. V každém ročním období tu najdete něco zajímavého – v zimě vždyzelené dřeviny, především zimostráze stromy s atraktivní barevnou kůrou, od jara do pozdního podzimu kvetoucí popínavé dřeviny, keře, trvalky, cibuloviny i letničky. Zahradní designér zohlednil přání majitelů a do porostu zakomponoval i několik aromatických rostlin – levanduli, šalvěj, růže, tymián, rozmarýn, majoránku či myrtu, díky čemuž je zahrada přímo podmanivá hlavně za letních a podzimních podvečerů.

O tom, že tato klidně působící zahrada je vybudovaná v přírodním duchu, svědčí přírodní materiály, chodníky vysypané štěrkem, případně dlážděné kamenem, ale především přirozeně vypadající zeleň. Stejně jako v přírodě i tu se mnohé rostliny objevují na více místech a vždy v několika exemplářích, což působí velmi příjemně. Zeleni přitom nechávají majitelé úplnou volnost, nestříhají ji (až na zimostráze) a ani jinak ji neomezují v růstu. Mnoho rostlin se tak až příliš rozbujnělo a rozmnožilo, některým se daří a bohatě kvetou, jiné zase uhynuly… Přesně tak jak je to běžné i v přírodě.

TEXT a FOTO: Daniel Košťál
Zdroj: HOME 9/2010