Tipy a triky, jak si vyhrát s plotem
Málokterá zahrada by se obešla bez plotu. Vymezuje hranici pozemku, chrání ho před nevítanými hosty, a dává tak majitelům alespoň částečnou záruku soukromí a naději na opravdovou intimitu uzavřeného prostoru. S ploty ale můžete zajímavě […]
Málokterá zahrada by se obešla bez plotu. Vymezuje hranici pozemku, chrání ho před nevítanými hosty, a dává tak majitelům alespoň částečnou záruku soukromí a naději na opravdovou intimitu uzavřeného prostoru. S ploty ale můžete zajímavě „kouzlit“ také uvnitř zahrady – jak přesně, si ukážeme na několika příkladech z reálných evropských zahrad.
Barvy, motivy a struktury
Postavit si na hranici vlastního pozemku plot odráží přirozenou lidskou potřebu pocitu bezpečí – a právě v té spatřujeme základní funkci oplocení. Často se tato charakteristika stává tím jediným, co od plotů čekáme. V touze po soukromí roste obliba plných, neprůhledných typy plotů, případně se dokonce proměňují na zdi, které rozdělují to naše od cizího. Ploty ale ukrývají mnohem větší potenciál, než může být na první pohled patrné. Hrají důležitou roli i pro vnímání rostlin, které rostou poblíž hranice pozemku. Mohou vytvořit optimální pozadí, na kterém vyniknou nejenom barvy, ale i struktury výsadby v blízkosti plotu. Kombinování barev rostlin s efektem plotů patří k nejkrásnějším procesům tvořivého zahradničení. Pusťte se do něj s Flórou!
Chcete navodit útulno, tajemno, nebo moment překvapení?
Vedle všeho výše uvedeného mohou ploty dokonce i samy nést další zajímavé
prvky, které zahradu ještě více zútulňují, činí ji zajímavou, ba až trochu tajemnou. Bývají to například různé police, na které se dají umístit menší dekorační předměty, ptačí budky či hmyzí domky. Na ploty menších zahrad se někdy dávají zrcadla, které prostřednictvím optického klamu zahradu pocitově zvětšují, či alespoň zařídí návštěvníkům moment překvapení.
Jak se staví „pokojíčky“?
Stavbou plotů si můžete pomoct i jinde než při vytyčování hranic pozemku –
jejich obrovský potenciál se vám ukáže hlavně v souvislosti s uměním rozdělit
zahradu na více samostatných celků. Dle britského vzoru se takto členěným částem zahrady říká „pokojíčky“, proti čemuž nelze nic namítat – zvláště když přihlédneme ke skutečnosti, že zahrada není ničím jiným než pokračováním obytného prostoru, který nabízí dům.
Bavte se a kombinujte
Pro rozdělení zahrady na menší celky se často používají živé ploty, ale mohou je nahradit i bariéry z různých jiných materiálů. V některých případech by se opravdu dalo mluvit i o plotech, často to však bývají různé předěly, plotové díly, které mohou stát jednotlivě i v liniích, různé zástěny, gabiony nebo jiné, více či méně nápadné vertikální prvky. Za určitých okolností se dají uvedené materiály i navzájem kombinovat, dokonce i živé rostliny ve spojení s technickými materiály přicházejí do úvahy – a mohou vypadat skvěle.
Nebojte se snít a experimentovat
Tvořiví majitelé zahrad rádi uplatní svoji představivost, aby mohli svým rostlinám vytvořit přesně takové pozadí, jaké si vysnili. I v rámci předělování zahrady na jednotlivé části se můžeme vydat různou cestou. Někdy se vyplatí použít plné, neprůhledné ploty či plotové díly, jindy mohou lépe „fungovat“ polopropustné, které alespoň malinko naznačují, co objevíme za nimi. Můžete pracovat nejenom se širokou škálou materiálů, ale také experimentovat s jejich povrchem a barevností.
Fantazii se meze nekladou
Není vždy nutné zůstat konzervativní, někdy i lehké vybočení ze zajetých kolejí může zahradě výrazně prospět. Konečná volba vzhledu případných předělů, plotů a zástěn na zahradě má vždy náležet majitelům či uživatelům zahradního prostoru. Důležitý je pocit štěstí a radosti – právě tomuto kritériu bychom měli dávat hlavní prioritu při zakládání každé zahrady.
Text a foto: Pavel Chlouba