Trávník do každé zahrady

Nevadí, že máte část zahrady ve stínu a nejsou tady ideální podmínky pro trávník. Vyberete-li si správnou směs osiva, pěstovat ho můžete téměř kdekoli.

Travní směs byste měli vybírat podle místa, kde chcete zelenou plochu zakládat, a také její funkce. Osivo se nikdy neskládá z jednoho druhu, ale je v něm namícháno více travin. Některé druhy tak rostou lépe a rychleji, jiné slaběji, ale zase mají třeba krásné tmavé jemné listy.

Výběr podle místa

Travinám se daří na slunci, bez něj neporostou. I pro směsi určené do stínu a polostínu platí, že potřebují, aby na ně alespoň půl dne (počítáno od východu do západu) svítilo. Jinak se na ploše rychle rozrostou mechy, které jsou pro tyto podmínky lépe geneticky vybaveny, a také se tady více a častěji objeví houbové choroby. Ideální místo pro trávník je takové, kam svítí slunce ráno a pak v dopoledních hodinách, kdy je fotosyntéza všech rostlin nejintenzivnější.

Trávníku vadí nejen stín budov, ale i dřevin a keřů vysazených do jeho těsné blízkosti, zvlášť pokud je máte ve větších skupinách. Zvlášť zjara a na podzim, kdy se slunce nachází nízko, vrhají dlouhý stín, to travinám nesvědčí.

Lipnice

Funkce trávníku

Před vysetím trávníku si dobře rozmyslete, k čemu bude sloužit. Jiné osivo potřebujete, má-li se stát jen ozdobou mezi květinovými záhony nebo před domem. A mnohem odolnější si pořiďte, pokud si na něm budou hrát děti nebo běhat psi. Výběr není složitý, směsi totiž mají způsob využití v názvu – v nabídce obchodů najdete směs určenou pro okrasné trávníky, hřišťovou, pro užitkový trávník na suchá místa nebo i do polostínu.

Psineček

Základní druhy trav

Travní osivo je vždy směsí několika druhů, nejčastěji jsou v nich zastoupené:

Psineček obecný (Agrostis capillaris) – tvoří husté porosty, jemné listy, snáší zátěž i časté sečení, potřebuje ale hodně vody. Hodí se do okrasných směsí.

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) – rychle se rozrůstá díky nadzemním výběžkům, dobře regeneruje, výborně odolává nadměrné zátěži a snáší i nízké sečení. Je také náročný na vodu, hodí se do okrasných směsí. Zajímavostí je modrozelené zbarvení listů.

Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata) – má úzké listy a tvoří pomalu rostoucí husté drny, je velmi odolná, nevadí jí ani časté sečení, ani sucho. Hodí se květinových luk i extenzivních trávníků, které se obejdou bez pravidelné a náročné péče.

Kostřava červená pravá (Festuca rubra rubra) – travina s úzkými listy se rozšiřuje do okolí podzemní oddenky. Husté a pomalu rostoucí drny jsou odolné proti pošlapání, dobře snášejí nízké sečení a sucho.

Jílek vytrvalý (Lolium perenne) – jde o nejuniverzálnější druh. Vyznačuje se širšími listy, krátkou dobou klíčení, je však velmi odolný, rychle roste a regeneruje, snáší nízké kosení. Má vysoké nároky na vodu a živiny.

Lipnice luční (Poa pratensis) – vytváří husté porosty podzemními výhony, velmi dobře snáší zátěž i regeneruje, dá se síct nakrátko. Má však vysoké nároky na vodu a živiny, dlouho klíčí. Porostu dodává tmavě zelenou barvu.

Jílek

Druhy směsí podle využití

Z jednotlivých travin se pak míchají směsi, ty se svým složením liší podle toho, kam jsou určené:

Suchá stanoviště na slunci – obsahuje směs odolných kostřav (ovčí, červenou trsnatou a červenou krátce výběžkatou), které jsou zde zastoupené šedesáti procenty. Zbývajících čtyřicet procent tvoří lipnice luční. Osivo se doporučuje na slunná místa, obejde se bez pravidelné zálivky. Nesečte nakrátko, ostré slunce by pak poškodilo místa odnožování a v porostu by vznikly mezery.

Suchá stanoviště ve stínu – v ní je ze sedmdesáti procent zastoupená kostřava rákosovitá, doplněná desetinou jílku vytrvalého a dvaceti procenty lipnicí luční. Travinám se daří i tam, kdy chybí voda a světlo. Ani zde není žádoucí příliš nízké sečení, hnojení ale stačí jen velmi střídmé, protože trávník roste pomalu.

Hrací plocha – nejvyšší podíl v této směsi tvoří odolné druhy, tedy jílek vytrvalý a lipnice luční, každý je zastoupený třiceti procenty, a doplňují je kostřavy červené – pravá, trsnatá a krátce výběžkatá. Osivo volí rodiny s menšími dětmi nebo třeba chovatelé psů, trávník je odolný, ovšem i on potřebuje pravidelnou péči. Hodí se na menší plochy.

Do polostínu – tato směs obsahuje více druhů travin, díky tomu se porost udrží i v horších světelných podmínkách. Čtvrtinu tvoří kostřava ovčí, po patnácti procentech jsou zastoupené kostřava červená výběžkatá a lipnice luční. Najdete zde i další kostřavy, jílek vytrvalý, psineček obecný nebo lipnici nízkou. Tyto druhy špatně odolávají zátěži, nelze po nich často a pravidelně chodit. Neměly by se kosit příliš nízko, s dostatkem živin a vody pak vytvoří pěkný porost. Je třeba mu věnovat větší pozornost a hlídat, aby se zde neobjevil mech, který by zahubil trávu.

Kostřava

Okrasný trávník tvoří z šedesáti procent kostřava červená trsnatá a kostřava krátce výběžkatá. Dále zde najdete po dvaceti procentech kostřavu červenou pravou a lipnici luční. Jde o druhy s jemnými listy a sytě zelenou barvou. Aby porost vypadal dobře, vyžaduje velmi intenzivní péči, včetně častého kosení na krátko. Špatně snáší pravidelnou zátěž, poškodit ho může i na jednom místě postavený zahradní nábytek.

Před nákupem travní směsi si vždy čtěte jejich složení. Na trhu se objevují i méně kvalitní osiva, která obsahují takzvané pícninářské druhy trav, například jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), kostřavu luční (Festuca pratensis) či jílek Westerwoldův (Lolium westerwoldicum). Ty se do zahrady vůbec nehodí, rostou rychle, aby vytvořily dostatek krmiva. U domu byste je tedy museli často kosit, a navíc se nerozrůstají do stran.

Další péče

Hustý a krásně zelený trávník vám nezabezpečí jen nákup správného osiva. Důležitá je i pravidelná péče, která se liší podle stáří a způsobu založení trávníku. U nově vysetých ploch se zaměřte na rychlé zapojení porostu a odplevelení. U trávníků starých dva roky a více je nepostradatelná vertikutace, která odstraňuje takzvanou travní plsť, tedy nahromaděné zbytky rostlin v půdě, které dusí trávu, omezují její odnožování a zdravý růst. V místech, kde jsou stébla slabá, se podobně jako v přírodě usadí dvouděložné rostliny s většími listy. A ty jsou v intenzivně pěstovaném porostu považované za nežádoucí plevel. Ten se pak hubí herbicidy, lepší je zvolit pracnější způsob, tedy je ručně vypíchnout.

Jak vysít trávník?

* Výsev provádějte do kříže, napodruhé kolmo k původnímu směru.
* Dodržujte doporučené množství 20 a 25 gramů na metr čtvereční.
* Poté plochu uválcujte, aby se semena dostala do kontaktu s půdou.
* Zalévejte jemným proudem vody, abyste osivo nevyplavili.
* Používejte jen suché a zdravé osivo, plesnivé tvoří hrudky a má světlý, často práškovitý povrch.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz