Trocha péče zajistí lepší úrodu

Vyvázat, zaštípnout, přihrnout… díky několika jednoduchým úkonům dosáhnete toho, že zelenina bude plodit delší dobu, klidně až do prvních mrazů, a vy tak sklidíte více rajčat, paprik nebo fazolí.

foto Shutterstock

Právě nyní, na přelomu jara a léta roste zelenina nejvíce a nejrychleji. Je důležité kontrolovat, aby listy a plody nenapadly choroby a škůdci. A také aby se k nim dostalo co nejvíce slunce – s tím pomůže právě vyvazování, které nelze vynechat hlavně u plodové zeleniny, prospěje i košťálovinám nebo fazolím.

Rajčata

Správnou péči o rajčata volte podle toho, jaký typ pěstujete – keříčková polní není potřeba vyštipovat, nevyžadují to. Na zahradách je má ale málokdo, jde o průmyslové odrůdy pro konzervárny. Častěji se vysazují keříčková rajčata určená na balkony a do nádob. Zálistky se zde tvoří minimálně, proto vyštipování nepotřebují. Bývají ale hodně husté, proto je nedávejte blízko sebe a nechte mezi nimi dostatečné mezery, aby se k nim dostalo slunce.

Nejvíce péče potřebují nejpěstovanější tyčkové odrůdy. Vyštipování nebo i vylamování zálistků, které se tvoří v úžlabí listů, je nezbytné. Bez něj by byly rostliny příliš husté, boční výhony by také začaly kvést, ovšem rajčat na nich není zdaleka tolik jako na hlavním stonku a jen zbytečně odebírají rostlině vláhu a živiny. V červnu, když jsou sazenice ještě mladé a křehké, zálistky vystřihujte nůžkami, abyste nezlomili dosud měkký hlavní stonek. Později v sezoně, kdy zesílí a zdřevnatí, bývá rychlejší je vyštipovat prsty.

Tyčková rajčata také potřebují oporu. Není třeba ji dávat hned po výsadbě, ale až když rostlina doroste asi výšky kolen. Rostliny vyvažte i ke kovovým spirálám, i když se říká, že to není třeba. Lépe pak odolávají větru nebo prudkému dešti, který může půdu rozbahnit a slabě uchycená rajčata vyvrátit nebo i rozlomit.

foto Shutterstock

Papriky

Zeleninová paprika dorůstá do výšky půl až třičtvrtě metru. Ačkoli je nižší než rajče, vyvažte ji. Zabráníte tak například vylomení výhonů při sklizni. Pokud pěstujete více rostlin v řadě, vyvazují se společně. Pak potřebujete jen čtyři pevné metrové kolíky, po dvou je umístíte na protilehlé konce řádků a mezi ně natáhnete provázek buď ve dvou rovnoběžných řadách nebo ve volných osmičkách. Ve sklenících mohou tyčky nahradit motouzy uchycené na háčcích u stropu.

Okurky

Vyvazováním polních okurek i nakládaček zabráníte nebo alespoň oddálíte napadení plísní okurkovou, která se šíří hlavně ve vlhkém prostředí a v hustých porostech. Proto mnozí zahradníci pěstují tuto zeleninu na sítích, které listy nadzvednou a pustí k nim vzduch. Obchody nabízejí sítě z umělého vlákna, které mají šířku dva metry a řídká oka. Potřebují uchytit na rám, vytvořený z pevně ukotvených sloupků a silnějšího pevně napnutého drátu. Dobře poslouží i klasické kovové pletivo, když ho po sezoně vyčistíte, vydrží několik let, síť je jednorázová. Máte-li k dispozici i jakýkoli větší rám, také se dá využít – stačí jej řídce vyplést motouzem. Tyto systémy podpory můžete využít u všech nakládaček i polních okurek salátovek s menšími plody. Sítě se instalují až po zakořenění sazenic, tedy až v průběhu června. Hadovky ve sklenících se pnou po provázcích upevněných na konstrukci stavby.

foto Shutterstock

Cukety a dýně

Zeleninové tykve zvané cukety jsou na péči nejjednodušší, rostou v keřících na jednom místě a jen čas od času odstraňujete staré listy. Oproti tomu dýně se chovají jako klasické liány a mohou mít i několik metrů. Máte-li dostatek místa, nemusíte je zastřihovat, na klasickém záhonu se zkracují za druhým až třetím plodem, aby měly čas dorůst a dozrát. To stejné se dělá s bočními výhony, které můžete i zcela odstranit.

Fazole

Na rozdíl od hrachu se k fazolím dávají opory už při výsevu. Dlouhé tyče na zahradách nestojí osamocené, ale zaklesnou se do sebe. Na menších plochách můžete vytvořit jehlan, nejčastěji z pěti tyčí, na větších tunel. Navedení výhonů k oporám je vhodné zvlášť na větrných místech nebo po dešti, otočené dolů totiž fazole nerostou a nekvetou.

Košťáloviny

Zalomení horního listu chrání za horkých letních dní květáky před zelenáním a takzvaným mechovatěním. Tento trik ale prospěje ale i brokolici. Pozdní odrůdy zelí a kapusty, které zůstávají na záhonech dlouho, je vhodné na počátku léta dvakrát přihrnout, aby dobře zakořenily a nevyvracely se.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock