Před začátkem našeho letopočtu se vavřín používal při keltských a germánských slavnostech zimního slunovratu. Stálezelený stromek symbolizoval opětovné probuzení přírody a návrat životního cyklu. I dnes si lidé během vánočního období zdobí domy zelenými větvičkami a […]
Před začátkem našeho letopočtu se vavřín používal při keltských a germánských slavnostech zimního slunovratu. Stálezelený stromek symbolizoval opětovné probuzení přírody a návrat životního cyklu. I dnes si lidé během vánočního období zdobí domy zelenými větvičkami a rostlinami vavřínu.
Vavřínový věnec nosili nejen římští císařové, ale jako symbol moudrosti a slávy ho dostávali také básníci a sportovci.
Vavřín vznešený (Laurus nobilis) neboli bobkový list je stálezelený strom nebo keř s kožovitými, z vrchní strany lesklými vonnými listy. Vykvétá malými okolíky žlutozelených květů, které dozrávají v lesklé černé plody. Rozšířil se pravděpodobně z Malé Asie do oblasti Středomoří, kde dorůstá výšky až deseti metrů. Hlavním producentem bobkového listu je Turecko. Severněji je možné vavřín pěstovat pouze jako hrnkovou rostlinu – s výjimkou určitých oblastí Velké Británie. Podle některých pramenů může vzrostlý a dobře zazimovaný vavřín přezimovat venku i u nás.
Koření i přírodní lékBobkový list, česky nazývaný lakonicky „bobek“, se využívá v kuchyni jako koření do polévek, omáček, masitých i rybích pokrmů, ke kořenění zvěřiny i k nakládání okurek a kysaného zelí. Nejaromatičtější je čerstvý, běžně se ale používá sušený. Často bývá součástí bouquet garni – svazečku bylinek používaného při přípravě polévek a dušených mas. Čerstvý bobkový list je silně aromatický a také hořký, sušením se hořkost zmírní a aroma zvýrazní. Kvalitní bobkový list bývá sklizený ručně a pozná se podle silné vůně a pěkně zelené barvy. Platí, že čím je zelenější, tím kvalitnější. Nevydrží však příliš dlouho – spotřebovat by se měl nejpozději do roka od sklizně. Starý bobkový list má hnědavou barvu, skoro nevoní a chutná nahořkle. Vavřín byl považován za silné antiseptikum a ještě ve středověku se v Evropě používal jako prevence proti nemocem, zejména moru. Platí to i pro české země, jak dokazuje písnička, ve které se zpívalo: „
Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít.“
Pěstování vavřínuNenáročný a ozdobný vavřín je možné pěstovat jako stromek s kulatou korunkou na vysokém kmínku nebo jako keřík. Jakmile povyroste, lze ho tvarovat a přitom sklízet a sušit listy. Mladé rostliny se přesazují každý rok, starší podle potřeby. Vavřín vyžaduje světlé stanoviště, propustnou hlinitopísčitou půdu a v létě vydatnou zálivku a přihnojování. Kořenový bal nesmí nikdy úplně vyschnout. Na zimu se přemísťuje ze zahrady, balkonu či terasy do nevytápěné zimní zahrady či světlé chladné místnosti s teplotou 5–8 °C. Během přezimování se stromek nepřihnojuje, zalévat ho stačí jednou za měsíc. Přemokření kořenů by ho zahubilo, proto je důležité opatřit nádobu dostatečnou drenážní vrstvou. Na jaře je potřeba ho nejprve otužit v polostínu, na přímém slunci hrozí spálení listů. Množí se zjara nebo v září vrcholovými řízky, které by měly mít tři až šest listů. Spodní část řízku se šikmo seřízne, pro lepší zakořenění se aplikuje stimulátor růstu a řízky se zapíchnou do květináče. Při teplotě 20 až 24 °C zakoření asi za šest až osm týdnů.
Tip na dárek
Vavřín se využívá i v kosmetice. Je totiž základní složkou tzv. aleppského mýdla.
Vavřín se využívá i v kosmetice. Je totiž základní složkou tzv. aleppského mýdla, které v sobě spojuje jemnost olivového oleje a léčivé účinky vavřínu. Toto mýdlo se doporučuje především osobám s citlivou nebo poškozenou pokožkou. Prodává se v tuhé i tekuté podobě a zakoupíte ho např. na www.mydloteka.cz.FOTO: THINKSTOCK
Vavřín nejen pro vítěze
