Věčné i vděčné proutí

Proutí v posledních letech zažívá renesanci, a to i díky pozměněnému sortimentu. Zatímco dříve se z něj vyráběly hlavně potřebné věci do hospodářství jako různé koše, nůše, posady či lehké vozíky za koně, dnes se z něj vyplétají i bytové doplňky, přepravky pro kočky či drobné stavby do zahrad. Mění se nejen sortiment, ale i samotná podoba výrobků, které jsou stále častěji barvené nabílo a stříbrno, neboť tyto odstíny se lépe hodí do moderních interiérů.

Proutěný výrobky se v psoledních letech přesouvají z interiéru na zahradu, kde mohou mít hned několik funkcí.

1. Opory a zábrany

Lehké proutěné jehlany, sloužící jako opora pro fazole nebo i hrachory, zvládne vyrobit jen se zahradnickými nůžkami doslova každý. Na kostru je třeba použít silné rovné výhony, které ani nemusejí být z vrby. Můžete použít třeba lísku nebo vyřezané vlky ze sadu. Podobně lze postavit třeba nízké zábrany pro šikmé svahy, abyste zabránili sesuvům půdy do doby, než vysazené rostliny dostatečně zakoření. Podobným způsobem lze vyrobit i boky vyvýšených záhonů. V tomto případě ale věnujte pozornost kotvení v rozích a hustšímu proplétání mezi kolmými pruty. Pomoci může vyložení ohraničeného prostoru černou netkanou textilií, která zabrání vyplavování nasypané půdy.

Drobné zahradní doplňky vytvoříte i bez speciálního školení či vybavení.

2. Zástěny a ploty

Pozemky se pomocí proutí ohraničovaly už ve středověku a i dnes jde o zajímavou alternativu, navíc z domácích dřevin. Používají se neloupané čerstvé vrbové nebo lískové pruty.

Vyrobené panely jsou velmi pohledné, ale pokud chcete, aby zahradu skutečně chránily před pohledy zvenčí, tedy byly alespoň metr osmdesát vysoké, jejich výrobu už doma zvládnete jen stěží. Potřebujete totiž nejen dost kvalitního čerstvého materiálu, ale hlavně základ, kam se kosterní pruty uchytí na počátku práce. Kdysi se používal kmen s dlouhou vysekanou rýhou, kam se silné pruty ukotvily. Pokud ale máte dost materiálu, klidně se o takový plot pokuste. A nezapomeňte na dlouhé boční pruty, které půjde zapíchnout do půdy. Zdá-li se vám to složití, bez problémů ale najdete jejich výrobce i prodejcem u nichž si je koupíte.

Zajímavou možností zvláště pro zahrádkáře je ale zhotovení lehkého proplétaného plotu z čerstvých prutů, které postupně zakoření a vytvoří tak doslova živou, mladými výhonky obrostlou stěnu. Nejčastěji se používají pruty vrby bílé.

Každý druh vrb poskytuje materiál s trochu odlišnými vlastnostmi.

3. Drobné stavby

Hitem posledních let je návrat ryze přírodních prvků na hřiště pro děti, které je více nabádají ke hře a experimentování. Mohou to být vydlabané kmeny, různé můstky, vodní prvky nebo kupy oblázků. Samostatnou kapitolou jsou právě tunely a stavby tvaru iglú nebo vigvamu, vyrobené ze silných vrbových prutů. Ty zakrátko zakoření a vytvoří skutečný zelený dům, který může fungovat jako doupě, hrad i schovávačka před dospělými. Výroba takové stavby je docela snadná, důležité je jen obstarat si dost prutů, pokud vám v okolí neroste vhodná vrba, lze je i za pár korun koupit, a postarat se o občasnou zálivku, aby zakořenily.

Mladé pruty se sklízejí jen v zimě, v době vegetačního klidu rostlin.

Materiál z přírody

Řekne-li se vyplétaný nábytek či doplňky, každý si představí věci z vrbového proti. Materiálů na vyplétaná je však více a závisí na tom z jakoho klimatického pásmy výrobky pocházejí. Vždy se využívají takové rostliny, které jsou v daném místě hojně zastoupené a rychle rostou. Můžete se tedy setkat třeba s ratanem, pedigem, vodním hyacintem, palmovými listy.

Z domácích dřevin se tradičně používá proutí z vrby košíkářské (konopina, Salix viminalis), vrby trojmužné (mandlovka, Salix triandra), domestikované vrby americké (amerika, Salix americana), vrby nachová (rakovice nebo červenice, Salix purpurea), i vrby bílé (potočnice, Salix alba), kterou v přírodě potkáet nejčastěji. Každý druh má pro profesionální košíkáře svoje specifika, co se týká délky, tuhosti i vybarvení prutů. Jistější než spoléhat se na jejich sběr v přírodě je pěstování vrb na pruty, což byl zcela běžný typ hospodaření třeba v blízkosti slepých ramen v okolí Labe, Vltavy i jinde. Ploše se říkalo proutník. Aby rostlina dala dostatek prutů, bylo třeba vysazené vrby pravidelně řezat, aby takzvaně zvlčily. Nevyužívaný proutník brzy zarostl a vrby už dlouhé větve netvořily v takové míře. Ještě dnes můžete taková místa v české krajině nalézt. Materiál pro pletení se nestřihá v libovolné chvíli, ale jen v zimě. Před použitím profesionálové pruty máčejí, někdy i paří, aby byly poddajné a dobře se s nimi pracovalo. Každá technika a charakter výrobu si samozřejmě říká o trochu jinak připravený materiál.

Také na vlastní zahradě najdete docela dost materiálu, které můžete pro podobné účely využít. Jako základ mohou tvořit vlastně jakékoli rovné hladké výhony, třeba z prořezu lísek, ovocných stromů, maliníků nebo zlatice. Na vodorovné proplétání lze kromě vrbových prutů použít třeba výhony opletky, břízy, ptačího zobu, svídy, janovce a dalších druhů s pružnými tenkými větvičkami. Výsledek třeba nebude zcela bezchybný, ale rozhodně jde o zajímavou techniku a proto stojí určitě za vyzkoušení.

Foto profimedia.cz, Shutterstock

Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.

Uložit