Velký užitek z malé plochy?

Jak rozvrhnout zahradu skromných rozměrů, aby se nám do ní vešlo vše, co chcete pěstovat? Každé řešení má svoje pro a proti, v redakci jsme je porovnali.

Foto: Shutterstock

Trendy se rychle mění

Velikost prostoru určeného pro pěstování rostlin se během posledního století zmenšila zhruba o polovinu – změnily se totiž nároky, které na zahradu i na okolí domu klademe v čase našich babiček, tedy za první republiky, se od zahrady prioritně očekávalo, že přilepší rodinnému stolu, a významně tak uleví domácímu rozpočtu. Tento trend zůstal nezměněn i po válce, z důvodu nedostatku kvalitních potravin. Samozásobitelství prakticky přetrvalo až do devadesátých let. A tehdy přišel zlom: najednou se na zahradách objevují bazény, hřiště pro děti, pergoly, posezení a také stání na auta.

Tyto zahradní prvky postupně ukrajovaly z výměry kolem 1000 m², a na pěstování tak zbývalo stále méně místa. I dnes trend „zeštíhlování” pokračuje, hlavně kvůli finanční náročnosti pořízení velkého pozemku. Na zahrádku tak zbude klidně jen 200 až 400 m². Taková zahrádka už představuje solidní „tetris“, tedy hlavolam, jak na malou plochu naskládat vše, co chcete pěstovat a sklidit. Pokud nesvěříte tento úkol zahradnímu architektovi, musíte se rozhodnout sami.

Plánujte a porovnávejte

Abychom si připomněli, jak důležitou roli hraje dobré plánování, připravili jsme v redakci několik variant. Na modelovou plochu jsme se snažili umístit různé tvary záhonů a porovnali je. Věříme, že vás tento příklad inspiruje, abyste se i pro tu nejmenší plochu snažili najít optimální řešení. Plocha má 5 x 5 metrů (tedy 25 metrů čtverečních), cestičky mezi záhony měří půl metru na šířku, vstup na zahradu předpokládáme metrový.

1. varianta: záhony 1 x 1 m Pravidelně rozmístěných se jich na modelovou zahradu vejde devět, využití plochy dosahuje 36 %. Úhledné řešení a dobrý přístup na všechna místa je vykoupen velmi nízkým využitím.

Foto: Shutterstock

2. varianta: záhony 1 x 1,5 m Na plochu se záhonů vejde pouze šest, opět tedy dosáhneme stejného využití jako v předchozím řešení, tedy 36 %. Větší záhony spolykají méně práce i materiálu, centrální ulička bude v tomto případě širší, metrová.

3. varianta: záhony 1 x 2 m Na danou plochu se vejdou jen tři, zbytek musí doplnit záhony menšími, 1 x 1,5 m. Využitelnost plochy se zvýší na 42 %. Centrální ulička se opět zúžila na původní půlmetrovou šířku.

Foto: Shutterstock

4. varianta: kruh o poloměru 2 metry dělený na kvadráty Centrální kruh uprostřed odpovídá tradičnímu řešení klášterních zahrad. Když odečteme cestičky v kruhu, zjistíme, že řešení plochu opět využívá jen z 37 %. Kousek místa ještě můžete získat v rozích, tato plocha ale dohromady nepřesáhne 2,5 m². Celková využitelnost se tedy dostane na sympatičtějších 47 %.

5. varianta: „klíčová dírka“ Centrální kruh zůstává uprostřed, ale ušetříte hluchou plochu pochozích cestiček. Pak využitelnost poskočí na 44 %, s výsadbou v rozích už přesáhnete polovinu výměry, tedy kolem 54 %.

6. varianta: metr široké záhony po obvodu plochy Tradiční varianta překvapí, i se započítáním metrového vstupu se bez osázení středu dostanete na 60 %! Pokud sem ještě dáte menší kruhový záhon o průměru dva metry nebo dvě malé metrové parcelky, dostanete se na 68 až 72 % využití, což nenabízí žádné z předchozích řešení. Střed se dá výborně využít na bylinkovou spirálu, kde chybějící cesty zastoupí kamenné zídky. Hodí se sem i pyramida pro pěstování jahod.

Foto: Shutterstock

Co jsme zjistili?

• Malé čtvercové parcelky sice působí úhledně, ale potřebují mnohem více „hluchých“ ploch kolem sebe a mají i vyšší spotřebu vody ve srovnání s delšími záhony.
• Dělení kruhu na více než čtyři části je neefektivní, výrazně klesá podíl plochy k cestičkám.
• Pokud kruh rozdělíte paprskovitě třeba na šest výsečí, ostré špičky u trojúhelníkových parcelek jsou prakticky nevyužitelné. To samé platí i při osázení rohů.
• Optimální využití kruhu nabízejí systém „klíčové dírky“ nebo „mandaly“.
• Pokud chcete pěstovat ovoce a zeleninu, pro malé zahrady doporučujeme tradiční dlouhé záhony. Zařídí vám lepší výnos v poměru k práci, času a vloženému materiálu.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock