Výběr odolných trvalek do venkovské zahrady

Na venkovských předzahrádkách a vlastních zahradách se odjakživa pěstovaly hlavně druhy vhodné pro řez, rostliny léčivé nebo takové, které byly opředeny jistou symbolikou. Mezi šlechtěnými druhy nemohly chybět ani rostliny, které dnes považujeme za plané, právě ty se mnohdy postaraly o zajímavou proměnlivost květinových záhonů.

Venkovské záhony většinou tvoříme s ohledem na jejich druhovou diverzitu. Možná by se mohlo zdát, že jsou druhy voleny bez větších nároků na kompozici, protože se jedná většinou o druhově bohatou směs rostlin nakvétajících od jara do podzimu.

foto: Lucie Peukertová

Mezi rostlinami vytrvalými se již v minulosti objevovaly druhy cibulnaté, hlíznaté nebo dokonce letničky, které výsadbě dodávaly další barevný aspekt. Pokud tedy chcete i vašim trvalkovým záhonům dodat atmosféru venkova, nebojte se kombinovat tradiční trvalky s druhy divokými.

Právě ty se mnohdy nekontrolovatelně přesévají, což lze samozřejmě považovat za jistou nevýhodu, protože se začnou objevovat na různých místech zahrady, přesto zde své místo mají. Venkovská zahrada je často považována i za přírodní, a pokud je tento aspekt pro vás stejně důležitý, pak raději upřednostněte rostliny s jednoduchými květy, do kterých se snadno dostanou hmyzí opylovači.

foto: Lucie Peukertová

Denivky (Hemerocallis sp.)

Kdo by neznal tyto nenáročné trvalky s podlouhlými listy a zvonkovitými květy? Mnozí zahrádkáři se zaměřují výhradně na sbírku těchto rostlin, jsou totiž silně prošlechtěny, takže lze vybírat z odrůd s různým vzrůstem, tvarem i barvou květů. Odrůdy mohou mít květy jednobarevné nebo s barevnou kresbou. Květy jsou sice krásné a lákají k řezu, jejich půvabem se ale dlouho těšit nebudete. Každý květ totiž kvete jediný den, přesto si na nich ale můžete i pochutnat, jsou totiž jedlé a hodí se do salátů i jako dekorace na dezerty.

foto: Lucie Peukertová

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria)

Mnozí si tento druh krátkověké trvalky zaměňují s letničkou, životnost kohoutku je totiž mnohdy velice krátká. Krátký život je ale vynahrazen čilým přesevem, takže kohoutek objevíte každý rok na novém místě. Pěstují se kultivary s bílými a růžovými květy. Snesou přímé slunce a dlouhodobé sucho, takže nachází uplatnění i v prérijních trvalkových záhonech.

foto: Lucie Peukertová

Šalvěj hajní (Salvia nemorosa)

Tento dlouhověký druh s podlouhlým květenstvím z dálky připomíná levanduli, která má obdobný charakter růstu. Květy se otevírají v průběhu května, pokud je po odkvětu ale odstraníte, bude rostlina remontovat, což znamená, že v menší míře vykvete znovu. Odrůdy se liší výškou i barvou květu. Velikost se tedy pohybuje od 20 do 90 cm a bohatá bude i barevná škála. Ta se pohybuje od různých odstínů modré a fialové přes karmínovou, růžovou a čistě bílou.

foto: Lucie Peukertová

Třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida)

Oblíbený severoamerický druh dostupný v mnoha krásných odrůdách ocení slunce a půdu bohatou na živiny. Snese krátkodobé sucho, přesto prospívá lépe při závlaze. Kvete od srpna do září nebo října sytě žlutými květy s tmavým terčem. Na stanovišti vydrží i déle než 10 let, což je na trvalku opravdu hodně.

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)

Další trvalka, která k nám přicestovala z Ameriky a patří mezi spolehlivé druhy do prérijních trvalkových záhonů. Je také oblíbená díky svým léčivým vlastnostem, hlavně na jaře a na podzim sbíráme její kořen, který má pozitivní vliv na naši imunitu. Třapatkovka mívá v závislosti na odrůdě květy bílé, růžové, meruňkově oranžové, zelenkavé nebo dokonce červené. I tvar květů se může od původního druhu značně lišit, rostlina je totiž silně prošlechtěna. Kvete v plném létě a vyžaduje stanoviště na plném slunci a dobře propustnou půdu.

Orlíček (Aquilegia sp.)

Pokud hledáte trvalku s určitým stupněm neposlušnosti, pak je orlíček skvělou volbou. Jestliže necháte rostliny vykvést a uzrát semena, můžete se v dalším roce těšit na bohatou zásobu semenáčků, které začnou osidlovat různé kouty zahrady. Dalším překvapením může být změna barvy květů u semenáčů, druhy i odrůdy se totiž mezi sebou kříží, zvláště odrůdy s barvou květu jinou než modrá bývají nestabilní. Orlíček je oblíbenou květinou opylovačů.

Záplevák podzimní (Helenium autumnale)

Tento severoamerický druh jsme si zamilovali hlavně kvůli jeho bohaté násadě květů v barvě žluté, oranžové, červené či bronzové. Květy mnohdy bývají vybaveny barevnou kresbou ve formě čárek nebo nepravidelných skvrn. Obdivuhodná je nejen intenzivní násada květů od července do září v závislosti na odrůdě, ale za pozornost stojí určitě i výška, která se mnohdy pohybuje až okolo 150 až 200 cm. Většina dostupných kultivarů ale dorůstá výšky okolo 1 metru. Pevné stonky jsou navíc jako stvořené pro řez a květy vydrží poměrně dlouho v dobré kondici. Na záhonech si je oblíbí hlavně včely, čmeláci a motýli.

foto: Lucie Peukertová

Další trvalky, které můžete vyzkoušet:

řebříček obecný – Achillea millefolium
řebříček tužebníkovitý – A. filipendulina
hlaváček jarní – Adonis vernalis
rmen barvířský – Anthemis tinctoria
krásnoočko přeslenité – Coreopsis verticillata
krásnoočko velkokvěté – C. grandiflora
třemdava bílá – Dictamnus albus
kakosty – Geranium sp.
devaterník – Helianthemum sp.
levandule lékařská – Lavandula angustifolia
pupalka velkoplodá – Oenothera macrocarpa
dobromysl obecná – Origanum vulgare
plamenka latnatá – Phlox paniculata
mák východní – Papaver orientale
stračka – Delphinium elatum
mavuň červená – Centranthus ruber

Text a foto: Lucie Peukertová