Výjimečná levandule
Levandule má mezi bylinkami a zahradními rostlinami vůbec výjimečné postavení. Již po tisíce let jsou lidé okouzleni její krásou, vůní a léčivými schopnostmi. Levandule pochází ze středozemní oblasti, kde kvete v kamenité suché půdě pod […]
Levandule má mezi bylinkami a zahradními rostlinami vůbec výjimečné postavení. Již po tisíce let jsou lidé okouzleni její krásou, vůní a léčivými schopnostmi.
Levandule pochází ze středozemní oblasti, kde kvete v kamenité suché půdě pod horkým sluncem. Její vůně těšila už starověké Egypťany, Řeky a Římany. Z Francie se rozšířila do celého světa. Například v Anglii to bylo již za časů královny Viktorie, která si ji zamilovala, vůně bylinky zaplnila její paláce. Levanduli se kupodivu dařilo i na deštivém ostrově – když jí zahradníci poskytli vhodnou půdu, prospívala. Ovšem rozlehlá levandulová pole najdete spíše pod sluncem Francie, Chorvatska či Bulharska, které je dnes největším evropským vývozcem levandulové silice. Ta se z květů získává parní destilací a ukrývá v sobě koncentrovanou vůní i léčivou schopnost. Levandulová pole se začala objevovat i na jižní Moravě, kde má sluncemilná, vůči suchu odolná bylinka dobré podmínky, a posléze i v Čechách. Pěstovat ji můžete v jakékoli oblasti republiky, horká léta jí prospívají. Nemusí jít hned o pole, krásně vypadá i několik keřů před domem.
Levandule na zahradě
Levandule je ideální rostlinou, protože krásně kvete a sivě zelené listy neopadávají ani v zimě. Její jedinečná vůně dovede uklidnit mysl a uvolnit tělo, je příjemná snad každému. Květy využijete v kuchyni, koupelně, obýváku i ložnici. Na zahradě pak nejen voní a zdobí, ale také nasytí včely, motýly a čmeláky.
Levandule bude růst všude tam, kde jí vylehčíte půdu a dopřejete slunce. Vyrovná se dokonce i s polostínem, ale bude méně kvést a vonět. V těžší půdě bude ohrožena přemokřením, především v zimě. Záhon pro levanduli, stejně jako pro ostatní suchomilné rostliny, vylehčete drobným štěrkem nebo hrubším pískem – alespoň do půlmetrové hloubky. Rostlině prospěje přídavek dolomitického vápence a dřevěného popela, zvláště v kyselejší půdě. Štěrk či drobné oblázky jsou také ideálním mulčem, který udrží rostlinu v suchu, akumuluje teplo, potlačuje plevele a pěkně vypadá. Levanduli se bude dařit i na vrchu oboustranné suché zídky nebo vyvýšeném záhoně. Nežli se ujme, potřebuje zálivku, poté je vůči suchu odolná. A čím více slunce a méně vláhy dostane, tím více voní. Při pěstování v nádobách ji samozřejmě občas zalít musíte, zcela bez vody žít nemůže. Ve volné půdě sahají její kořeny hluboko a vláhu si najdou.
Většina levandulí kvete mezi červencem a srpnem, záleží na druhu, odrůdě a počasí. Po zbytek sezony už tak pěkná není, proto jí vyberte místo vedle suchomilných a později kvetoucích trvalek, jako jsou hvězdnice, třapatky a vysoké rozchodníky. Vděčná je i kombinace s růžemi.
Druhy a kultivary
Pěstovat můžete hned několik druhů a mnoho kultivarů levandule. Mezi mrazuvzdorné, vhodné k pěstování na záhonech, se řadí:
Levandule lékařská neboli úzkolistá (Lavandula officinalis) je jako jediná dokonale mrazuvzdorná a přežije i opravdu tuhé zimy. Můžete vybírat z desítek kultivarů, které mohou být jen dvacet, ale i šedesát centimetrů vysoké, s květy typicky fialovo-modrými, ale i bílými jako u odrůd ´Arctic Snow´, ´Nana Alba´ nebo ´Hidcote White´. Růžově kvetou ´London Pink´, ´Coconut Ice´, ´Hidcote Pink´nebo ´Rosea´. ´Silver Mist´má zase stříbřité listy. Mírně se u nich může lišit i doba květu, kupříkladu ´Loddon Blue´ či ´Reve de Jean Claude´ rozkvétají již v červnu.
Levandule prostřední či lavandin (Lavandula x intermedia) je kříženec levandule lékařské a levandule širokolisté (Lavandula latifolia), který také patří k těm otužilým. Je až metr vysoký, robustnější než levandule lékařská, s dlouhými stonky nesoucími množství květů. Po levanduli širokolisté zdědil kafrovější vůni a také nižší odolnost vůči mrazu, nežli má levandule lékařská. Je proto vhodnější do nižších poloh, na chráněná stanoviště. Vyšlechtěny jsou i bílé variety, například do září kvetoucí ´Edelweiss´ či s panašovanými listy.
Další, mnohdy velmi dekorativní druhy jsou vhodnější jako přenosné rostliny pro pěstování v nádobách. Mírné zimy venku přežít mohou, ale pokud by uhodily silné mrazy, mohli byste o ně přijít. Zvolte pro ně ideálně hliněné pěstební nádoby, které propouštějí vodní páry. Na dno dejte silnou vrstvou drenáže – štěrku, perlitu, keramzitu – a naplňte je speciálním substrátem pro bylinky nebo směsí písku, hlinité zeminy a vyzrálého kompostu. Před příchodem mrazů je uložte na světlé, chladné místo. Takto se pěstuje:
Levandule korunkatá (Lavandula stoechas) zvaná též francouzská, má výrazná a k sobě nahloučená, nachově zbarvená květenství, který vytrvávají od června či července až do září. Varieta pedunculata je má růžové, vyšlechtěna je i řada dalších odrůd.
Levandule zvaná španělská (Lavandula lanata) zaujme tmavým květenstvím, světle stříbřitými stonky a listy a velmi krásnou vůní. O něco otužilejší je její kříženec s levandulí lékařskou, velmi dekorativní je například varieta Quicksilver.
Levandule sivá (Lavandula x chaytorae) se od ostatních liší stříbrnými listy.
Levandule zoubkatá (Lavandula dentata) překvapí vykrajovanými lístky, výjimečně sladkou vůni a schopností kvést až do podzimu.
Levanduli rozeklanou (Lavandula multifida) se zajímavě dělenými listy a dlouhou dobou květu lze pěstovat i jako letničku, která se sama snadno přesévá.
Sklizeň
Květy levandule si uchovají barvu a vůni i po usušení, stávají se tak krásnou dekorací. Pokud si je chcete uchovat v této podobě, odstřihněte stonky, když se květy začínají rozvíjet. Malé svazky sušte zavěšené na vzdušném místě. Pokud potřebujete pouze samotné sušené květy do čaje, oleje, octa, koupele nebo vonných sáčků, můžete je sklízet plně rozvité či dokonce odkvétající, nejsou o nic méně voňavé. Nevadí, že budou opadávat, při sušení pod ně rozprostřete čistý papír.
Bylinu mají rádi i včely, čmeláci a motýli, je nektarodárná a levandulový med se považuje za vzácnou lahůdkou. I při sklizni levandulových polí v Provence nechávají pěstitelé včelám dostatek pastvy – právě zde můžete ochutnat drahý, ale vskutku výjimečný levandulový med.
Určitou výjimkou jsou odrůdy ´Felice´, ´Aromaticko Blue Compac´, ´Aromatico Silver´, ´Dwarf Blue´ – po včasném seříznutí vykvést opakovaně.
Nákup a množení
Sazenice levandule se vyplatí nakupovat v zahradnictví, ze kterého si odnesete jasně popsaný druh a odrůdu s odpovídajícími vlastnostmi, jako je mrazuvzdornost a vzrůst. Původní levandule lze množit i ze semen, vlastnosti odrůd zachová pouze množení vegetativní. Řízkování je navíc rychlejší a snazší. Provádět ho můžete kdykoli mimo období klidu, nejlépe zjara nebo koncem léta, vrcholové řízky získáte i z pravidelného střihu.
Levandule je dřevnatějící trvalka, která časem odspodu odhalí holé větve, i když nad nimi krásně roste a kvete. Pokud ji chcete udržet hustou a celou zelenou, je třeba ji každoročně sestřihnout až na jednu třetinu délky. Pravidelnost je důležitá, pokud ji zanedbáte, zmlazení řezem až na staré dřevo se nemusí povést. Časně kvetoucí levanduli lékařskou sestříhněte do půli srpna, aby do zimy obrazila a v pořádku přezimovala. Později kvetoucí levanduli prostřední a další druhy tvarujte až na jaře.
Levandule pro zdraví, krásu i potěšení
Čaj a nálev
Lžičku čerstvých či sušených květů přelijte vodou přibližně osmdesát stupňů teplou a nechejte deset minut vyluhovat. Před zalitím můžete květy promnout. Nálev uklidňuje a navozuje pohodu, podporuje zdravé trávení a provoní dech, mírní bolesti hlavy i žaludku. Můžete ho také kombinovat s dalšími bylinkami.
Nálev z květů levandule má velmi rozmanité uplatnění. Můžete ho využít také jako pleťovou vodou, která jemně čistí a regeneruje kožní buňky. Je blahodárná především pro mastnější pleť, ale neuškodí ani té suché, zklidňuje všechny typy. Nálevem můžete rovněž přelít vlasy po umytí.
Koupel
Když pár hrnků silnějšího nálevu přilijete do vany, můžete si vychutnat účinky levandule na celé tělo. Účinné látky kůží skutečně prostupují, podobně jako minerály ze soli, kterou lze přidat rovněž. Levandule v koupeli uklidňuje a zároveň pečuje o pleť. Sáček s květy můžete také zavěsit do proudu horké vody a teprve potom přidat studenou.
Voničky
Sáčky z organzy, lnu nebo jemné bavlny se sušenými květy v šatníku jsou osvědčenou klasikou. Provoní prádlo a odpuzují moly. Levandulový polštářek usnadní usínání a můžete ho mít stále po ruce.
Repelent
Zatímco lidem, motýlům i včelám je vůně levandule příjemná, moly šatní i potravinové, ale také komáry a klíšťata odpuzuje. Nálev připravený z hrnku vody, lžíce levandulových květů a lžíce rozmarýnových listů, do kterého přidáte ještě lžíci vinného octa, poslouží jako účinný přírodní repelent. Jen ho musíte aplikovat častěji, vůně a s ní i účinek časem vyprchává.
Koření
Květy levandule ozdobí nejrůznější pokrmy a nápoje a dodají jim vůni. Nebojte si jich pár nasypat do kávy, na dezert i salát. Přidejte je do sladkých i slaných sušenek a domácích limonád – výtečná je kombinace s citrusy – , do kompotů a marmelád. Květy jsou také tradiční součástí provensálské směsi koření, která se hodí na zelenin u i maso. K tučnému masu či paštikám můžete přidat i pikantní mladé lístky.
Levandulový olej
Esenciální, éterický olej, tedy vonná silici z květů, se získává parní destilací, ke které je potřeba poměrně složité zařízení. A na výrobu jedné lahvičky potřebujete spoustu květů. Silici je jednodušší koupit, k dostání je esenciální olej z levandule lékařské, širokolisté i lavandinu. Kdykoli nemáte po ruce svou levanduli, postačí kapka silice – na rozdíl od jiných ji můžete aplikovat i přímo na kůži, například na štípanec, který vyčistí, a přitom poslouží i jako repelent. Nebo na spánek pro dobrý spánek.
Doma si můžete snadno vyrobit aromatický rostlinný olej, ve kterém budete květy macerovat. Do čtvrt litru za studena lisovaného oleje nasypte tři lžíce podrcených levandulových květů. Často se používá olej olivový, který má skvělé konzervační vlastnosti, ale také bohužel i dosti výrazné aroma, které levanduli překryje. Vhodnější je například olej mandlový, z meruňkových jader, slunečnicový, sezamový, makový a jiný. V uzavřené sklenici vše nechejte macerovat dva až tři týdny na teplém místě, a každý den obsah protřepte. Po scezení můžete do lahvičky vložit novou větvičku místo štítku i pro ozdobu. Olej je vynikající v péči o pleť, můžete ho používat místo krému nebo tělového mléka, či jako podklad pod ně. Nevtírejte ho však do suché kůže, vlhká pokožka těsně po umytí ho vstřebává mnohem lépe. Podobně můžete květy macerovat i v jablečném či vinném octu, který pak poslouží jak k dochucení salátů, tak po naředění jako pleťová voda nebo kondicionér.
Viola Martinková, foto Shutterstock a profimedia.cz