Vyrobte si léčivý postřik, hnojivo i odpuzovač škůdců. A bez chemie!

Chcete podpořit svoji zahradu ryze přírodní cestou? Ochránit ji, a ještě si vylepšit úrodu silou bylin? Pak je ten správný čas vyzkoušet vlastnoručně vyrobená eko hnojiva a postřiky. Vhodné suroviny najdete přímo na zahradě nebo v jejím blízkém okolí.

Foto: Shutterstock

Hlavní roli hraje čas

Postřiky proti škůdcům a rostlinným nemocem, které se připravují na přírodním základu, slaví velký boom. Hned na úvod bychom si ale měli připustit, že se nehodí v každé situaci a že samotné aplikaci musí předcházet domácí výroba, která stojí čas. Právě ten se tak stává nejnáročnější „ingrediencí“, což platí zejména u posilujících hnojiv, na jejichž přípravu potřebujete kolem 14 dní. Ochranné postřiky naopak máte hotové už za jeden, maximálně dva dny. Stejně, jako se byliny využívají pro léčbu lidských chorob, najdete i druhy, které pomohou rostlinám – ty ostatně čelí patogenním organismům úplně stejně jako my. Plísně, mikroorganismy, ale i nejrůznější škůdci reagují na látky obsažené v rostlinách.  Léčivka je sice primárně tvoří pro svoji „soukromou“ ochranu, ale dají se využít i pro ostatní druhy.

Abychom látky z rostlin uvolnili, koncentrovali a na nějakou dobu uchovali, musíme je pečlivě připravit. Výhoda jejich používání spočívá hlavně v bezproblémovém rozkladu – bez umělé chemické syntézy to příroda zvládne snadno. Komplikace vám naopak může přinášet krátká trvanlivost, a především jakási těžkopádnost postřiků – doba přípravy trvá poměrně dlouho, nehodí se tedy pro akutní potřebu, kdy chcete provést rychlý zásah při silném napadení nebo infekci. Můžete však pracovat i s látkami, které primárně nemají kurativní efekt, ale fungují jako dobrá prevence. Když je budete používat průběžně a pravidelně, ošetřované rostliny tím posílíte a vyživíte, tudíž se tak snadno nestanou obětí škůdců a chorob.

Foto: Shutterstock

Má cenu vyrábět si vlastní?

Využívání přírodních látek jde naproti i moderní výzkum a výroba ekologických přípravků pro běžný trh. Možná znáte ty na bázi rostlinných olejů, které se využívají pro předjarní postřik stromů. Na trhu ale najdete i výrobky určené pro zásah proti letním škůdcům, mezi něž patří molice nebo mšice (účinná látka pyrethrin). Koupit si můžete také přírodní herbicidy (kyselina pelargonová). Limitovat vás ale může poměrně vysoká cena – když srovnáte hotové eko spreje s chemickým postřikem, přírodní varianta vás vyjde několikanásobně dráž. Za čtvrtlitrové balení zaplatíte kolem 300 Kč – i to tedy může stát impulsem, abyste si zkusili výrobu ve vlastní režii.

Které rostliny léčí i ty ostatní?

Spektrum použitelných rostlin je velice široké, zaměříme se jen na ty nejběžnější a snadno dostupné. Patří sem česnek, rajčata, pelyněk, a nesmíme vynechat ani druhy pro výrobu posilujících hnojiv, tedy kostival a kopřivu.

Foto: Shutterstock

Univerzální česnek – proti škůdcům i plísním

Má antimykotické a antibiotické účinky, o kterých se všeobecně ví. Tento efekt využívají nejen přípravky na jeho bázi, stojí na něm i prosté společné pěstování.

Zákvas: 500 gramů najemno nadrceného česneku přelijte 10 litry vody a nechte stát v kameninovém hrnci nebo ve větším kbelíku (plastovém či smaltovaném). Proces kvašení trvá podle teploty a počasí jeden až tři týdny. Že máte hotovo, poznáte podle toho, že je tekutina čirá a už se netvoří bubliny. To berte jako signál, abyste zákvas přelili přes plátno a naředili v poměru 1:10. Výsledným roztokem se postříká půda – tak zamezíte šíření padlí nebo plísně šedé, třeba v jahodišti. Neředěný pomáhá jako zálivka proti pochmurnatce mrkvové.

Čaj: Stačí vám pouhých 10 gramů najemno nadrcených stroužků, které se přelijí půl litrem dosti teplé (nikoli vařící) vody. Směs se nechá 24 hodin stát, pak se přecedí a uskladní se v tmavé lahvi. Postřik se používá naředěný v poměru 1:3 proti padlí na růžích, astrách, plamenkách nebo i okurkách a cuketách, a to i preventivně, každých 5 dní.

Výsadba: Nelze opomenout ani společnost rostlin česneku, která prospívá užitkovým i okrasným rostlinám. Viditelně svědčí nejen jahodníku, okurkám, rajčatům nebo bramborám, ale i broskvoním a maliníkům. Nesnesou ho pouze jediní sousedé – luskoviny. Tedy hrách, fazole, bob a okrasná lupina. Podobný efekt má ale i pažitka nebo vytrvalá patrová cibule.

Foto: Shutterstock

Všestranná rajčata

Zelené části obsahují jedovatý solanin, který ničí hlavně houby. Výrazný pach rajčat navíc odrazuje i řadu škůdců, jmenovitě pochmurnatku, květilku nebo bělásky. Vyplatí se proto nechat několik rostlin jen pro produkci listů (nejlépe bujně rostoucí keříčkové odrůdy).

Výluh: Dvě velké hrsti zelených listů nebo zálistků se rozmělní najemno. Přelijí se dešťovou vodou a nechají se stát tři hodiny. Tímto výluhem se opakovaně postřikuje brukvovitá zelenina: zelí, kapusta nebo i kadeřávek. Bělásci ji pak neucítí, a tak sem neusednou a nenakladou vajíčka. (Pokud naložené listy necháte zkvasit, máte opět výborné hnojivo, podobně jako z kopřiv nebo kostivalu.)

Obklad cestiček: Zelené listy se odlámou a pokladou se na cestičky nebo do prostoru mezi rostlinami. Tak odpudíte dřepčíky, mravence či květilku zelnou.

Pelyněk na zmatení nepřítele

Čpavý odér pelyňku škůdce nezabíjí, ale odrazuje a mate, tvoří tak neviditelnou pachovou bariéru.

Čaj: 100 gramů čerstvých listů pelyňku pravého (nebo 10 g sušených) se přelije litrem vařící vody a nechá se 24 hodin stát. Po této době se scedí a po naředění 1:2 se používá jako postřik proti mšicím nebo i vrtuli třešňové.

Zákvas: 300 g čerstvých (30 gramů sušených) listů se nechá asi dva týdny kvasit v 10 litrech dešťové vody. Když už zákvas nepění, přecedí se a po naředění se používá jako postřik proti bělásku zelnému, obaleči jablečnému nebo pochmurnatce mrkvové. Zákvasem se může půda i zalít, což se osvědčuje proti lalokonoscům, slimákům a mravencům.

Foto: Shutterstock

Kopřivová jícha – lék i hnojivo

Princip fungování stojí na obsahu přírodního křemíku, který posiluje rostlinné tkáně a zvyšuje jejich odolnost proti poškození nebo napadení. Navíc obsahuje i významné množství ostatních minerálů, konkrétně železa, draslíku a zinku.

Zákvas: Příprava není složitá – větší plastový kbelík naplníte do poloviny až dvou třetin posekanou mladou natí (neměla by kvést), zalijete dešťovkou a necháte asi dva týdny kvasit. Denně promíchávejte latí nebo klackem (ne kovovým nářadím). Kbelík nezakrývejte víkem. Když se přestanou dělat bubliny, roztok opatrně slijte. Rostlinné zbytky dejte na kompost a základním zákvasem (neboli jíchou) můžete po naředění 1:10 hnojit všechny zahradní rostliny (cca jednou za 2 týdny). Stejně můžete připravit hnojivo z kostivalu, přidat navíc můžete i byliny, jako je heřmánek, levandule, ale i rajčatové listy – ty přispějí svými ochrannými látkami. Princip výroby vždy zůstává stejný. Více naředěný kopřivový zákvas (1:20) můžete využít i jako postřik proti mšicím či molicím.

Jícha není pro citlivky

Pozor, všechny zákvasy v procesu přípravy výrazně zapáchají! Pokud nemáte velkou zahradu a bojíte se, že by pach kvasícího lektvaru vadil vašim návštěvám nebo sousedům, můžete použít výluh za studena. Kopřivy (dvě hrsti posekané čerstvé nati) jen přelijete litrem teplé vody a po dvou dnech již můžete přípravkem bojovat proti mšicím. Při tomto postupu se neředí a aplikuje se přímo.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock