Výsadba stromů na zahradě

Na trhu ovšem máte k dispozici hned několik typů výpěstků. Pro jaký se rozhodnout a jaké stromy lze teď sehnat?

Stromy do zahrady patří a je zcela jedno, jestli se jedná o zahradu malou městskou nebo velkou venkovskou. Do každé zahradní kompozice najdete vhodnou dřevinu, která prostoru propůjčí nezaměnitelnou atmosféru. Jaký strom ale vybrat a zvolit rostlinu vzrostlou nebo si rádi počkáte několik desítek let na strom, který bude zahradě vévodit?

Pokud závlahovou mísu neohraničíte obrubníkem, bude nutné každý rok okraj trávníku odrýpnout.

Vzrostlé stromy mají velký náskok

Při návrhu rodinných zahrad mnozí zahradní architekti doporučují alespoň některé stromy vysadit již vzrostlé. Zahrada pak působí mnohem vyzráleji a vy se už z těchto „velikánů“ můžete těšit. Při výsadbě mladých stromků trvá dosažení dospělého věku i několik desetiletí, takže pokud se vám nechce čekat, poohlédněte se v zahradnictví v sekci vzrostlých stromů. Ty seženete jak mezi ovocnými tak okrasnými dřevinami. Všeobecně častěji vzrostlý sortiment vybíráme mezi okrasnými dřevinami, vývoj ovocných stromů ponecháváme přírodním zákonům a navíc i mladé stromy plodí, takže konec konců není třeba čas předbíhat.

Při výsadbě stromů je nutné zeminu přihazovat postupně a pečlivě ji hutnit, aby nevznikaly vzduchové kapsy.

Výhody vzrostlých dřevin jsou nesporné, dřevina díky své velikosti vytváří zcela jiný efekt. Solitéry vysazené do travnaté plochy již po výsadbě fungují jako zelený slunečník, který vytváří zvláště během horkého léta toulavý stín. Jistou nevýhodou je poměrně vysoká pořizovací cena, ve které se promítnou roky péče v zahradnictví, která navíc není ani jednoduchá. Strom se totiž musí hnojit, zalévat a také prořezávat případně i chránit proti chorobám a škůdcům. Se vzrostlým stromem se hůře manipuluje, i převoz si tedy žádá své. Jistou nevýhodou je také hroší ujímání na stanovišti. Kořenový systém se v případě kontejnerované rostliny musí narušit, aby nevznikal „květináčový efekt“.

Při výsadbě vzrostlých stromů počítejte s kotvením pomocí kůlů a bandáží kmene jutou.

Typy výpěstků

Stromy prostokořenné

Tento typ bývá častý spíše v případě ovocných stromků menších rozměrů, u vzrostlých stromů s touto formou nepočítejte. Prostokořenné sazenice jsou dostupné během jara a dále pak pozdě na podzim, kdy už z korunky opadalo listí. Kořenový systém není vysazen do substrátu, jak název napovídá, je zcela odhalen. Pouze pro převoz se obaluje jutou nebo igelitovým pytlem. Nikdy by neměl zcela vyschnout, udržujeme ho optimálně mírně vlhký, aby se nepoškodilo drobné kořenové vlášení. Po převozu bychom se ideálně měli ihned pustit do výsadby. Pokud plánujete výsadbu na jiný den, kořeny založte do vlhké zeminy a pečlivě je zalijte.

Stromy s kořenovým balem

Podobně jako u prostokořenných dřevin se s tímto typem setkáte na jaře a na podzim. Stromy jsou v této době dobývány z půdy a jejich kořenový systém se balí do juty a fixuje se hliníkovým drátem. S těmito materiály lze dřevinu rovnou sázet, časem se rozloží, ale lze samozřejmě sázet i bez nich. „Balovky“ lze pořídit i v sortimentu vzrostlých stromů, přičemž jejich cena je oproti sortimentu v kontejneru mnohem přívětivější.

Výsadba sloupovitých jabloní.

Stromy v kontejneru

Tyto stromy jsou vytrvale pěstovány v kontejnerech, proto je lze koupit po celou sezonu, tedy od jara do podzimu. Největší výhodou je možnost tyto stromy sázet i v létě, což u předchozích dvou typů nelze. Jejich cena je ovšem vyšší, přeci jenom se do ní promítne náročná péče o dřevinu v zahradnictví. Kontejnerované stromy bývají mnohdy i lépe zapěstovány a není problém sehnat i opravdové velikány.

Při výběru stromu se zajímejte o…

Strom by rozhodně neměl být napadený žádnou chorobou ani škůdcem. Snažte se tedy zaměřit pouze na dřeviny s dobrým zdravotním stavem. Stejně tak by neměl být evidentní nedostatek vody a během sezony ani popálené či povadlé listy. U rostlin pěstovaných v kontejneru by nemělo být možné kořenový bal snadno vyjmout z pěstební nádoby. Kmen by neměl být mechanicky poškozený a stejně tak i kosterní větve musí být nepoškozené.

Vyvýšená závlahová mísa udrží zálivku, která se tak nerozlije po okolní půdě.

Výsadba vzrostlých stromů

Ujímání vzrostlé dřeviny bývá mnohdy poměrně komplikované, proto je třeba dřevině připravit co nejlepší podmínky. V první řadě připravíme dostatečně velkou a hlubokou výsadbovou jámu, která se od okrajů zužuje. Neměla by mít zcela hladké stěny, zvláště pokud ji vytváříme v těžké jílovité půdě. V nekvalitní půdě kopeme otvor mnohem větší než v půdě kvalitní, vždy je třeba přihlédnout k aktuální situaci. Pokud je zemina suchá, nalijte do jámy před výsadby vodu, kterou nechte zcela zasáknout. Při dlouhodobém suchu může zasakování trvat i několik hodin, ale věřte, že se zálivka vyplatí. Poté na dno jámy nasypeme směs výsadbového substrátu a původní zeminy. Přibližně dodržujeme poměr 1:1 a to z toho důvodu, aby si dřevina mnohem lépe zvykla na původní zeminu. Nikdy strom nesázejte pouze do kvalitního substrátu, kořeny pak výsadbovou jámu jen těžko opouštějí.

Vzrostlé stromy seženete v kontenjenru nebo v balu.

Kořenový systém pak postupně zasypávejte směsí zeminy a průběžně hutněte, aby nevznikaly vzduchové kapsy, které by bránily příjmu vody a živin. Vzrostlou dřevinu je třeba stabilizovat pomocí kotvícího systému. Na zahradě nejspíš použijete kotvení pomocí dvojice dřevěných kůlů se špicí, které se fixují pomocí úvazků. Kmen se tak v poryvu větru příliš nehýbe a dřevina tak lépe zakoření, navíc nehrozí celkové vyvrácení. Na povrchu půdy vytvořte závlahovou mísu, která udrží zálivkovou vodu u kořenového systému. Zabráníte tak rozlévání zálivky do širokého okolí.

Text a foto: Lucie Peukertová