Zahrada pro velké děti
V zahradě pro děti nesmějí chybět herní prvky. Ovšem plastová skluzavka nebo síť na lezení baví potomky jen několik let. Přitom existuje mnoho možností, které jsou zajímavé pro všechny generace – neuvažovali jste třeba o […]
V zahradě pro děti nesmějí chybět herní prvky. Ovšem plastová skluzavka nebo síť na lezení baví potomky jen několik let. Přitom existuje mnoho možností, které jsou zajímavé pro všechny generace – neuvažovali jste třeba o lesní tůňce?
Je zcela běžné, že si zrekonstruujete byt či dům podle to toho, jaké jsou zrovna trendy a novinky a také jak rostou děti a mění se životní styl rodiny. Udělat něco podobného v zahradě? Zatím věc spíš neobvyklá. A tak herní prvek se skluzavkou zůstává u domu stále a mění se ve sklad věcí, pískoviště v lepším případě slouží jako místo pro míchání substrátu… A zahradě na kráse moc nepřidávají. Přitom i tomuto prostoru proměna po letech pomůže.
Tůň místo houpaček
Proměna zahrady určitě neznamená, že musí jít všechno pryč jako třeba při rekonstrukci kuchyně či koupelny. „Tady jsme například doplňovali a zakomponovávali nové prvky do již vzrostlé zeleně. Nahradili jsme herní prvky, které už chlapce – jak vyrostli – přestali bavit. Hledali jsme proto aktivity adekvátnejší k jejich věku, které by navíc podpořily jejich vztah k přírodě a dovolily objevovat a zkoumat život v ní,“ říká architekt Ferdinand Leffler z ateliéru Flera, který úpravu spolunavrhoval. V zahradě tak přibylo malé jezírko, které má charakter lesní tůňky, je plné vodních rostlin, rybiček a drobných živočichů. Kamenná plocha kolem už se v zahradě nacházela, což proměnu zjednodušilo. „Bylo však třeba vyměnit rostliny, které kolem ní rostly, aby rodiče viděli na děti hrající si při jezírku,“ dodává architektka Anna Chomjaková, spoluautorka návrhu zahrady.
Přebytečná voda rostlinám
Jezírko je ideální budovat už při vzniku zahrady, dodatečná instalace je náročnější – musí se dbát na to, aby se příliš neponičil trávník a okolní rostliny, nejde totiž pouze o to vykopat jámu. „Nejenže jsme přiváděli elektřinu a vodu k tůňce, zároveň se prováděla modelace v jejím okolí. Zeminu z výkopů jsme využili pro navýšení terénu za jezírkem a tady jsme vytvořili malou vodní kaskádu, zarostlou zelení,“ popisuje Ferdinand Leffler. Při deštivém počasí a tání sněhu se jezírko může naplnit a přetékat. Není to žádný problém – terén je vyspádovaný tak, aby se voda přelévala do okolních záhonů. Rostlinám nadměrná závlaha vadit nebude. Naopak.
Aby se zahrada stala atraktivnější pro děti i dospělé, dosazovalo se několik keřů s drobným ovocem – borůvky, maliny, ostružiny, lesní jahody. To zde před proměnou zcela chybělo. Posezení na kamenné zpevněné ploše nově lemuje záhon trvalek, čímž místo lépe splynulo s okolím.
Altán se nenatírá, ale stříhá
V zahradě také přibyl altán z vrby. Ta v dobrých podmínkách roste rychle, může to být půl až tři metry za rok. To má své klady i zápory. Mezi ty první patří fakt, že pokud se vám nějaká z rostlin neuchytí, uschne nebo zde vznikne holé místo, lze vzít šlahoun z vedlejší sazenice, nechat ho zakořenit a výplet stavby opravit.
Díky tomu může být altán v sezoně stále zelený. A mínusy? Určitě ale nejde o úplně bezúdržbovou stavbu. Pokud větve rostou příliš, musejí se zastřihávat, a to až třikrát ročně. Zimní řez je nutný jako u ostatních dřevin. K němu se přidává i letní, provádí se v červnu, případně v červenci. Doporučuje se při něm zkrátit výhony, a to zhruba patnáct centimetrů od hlavního kosterního prutu. Určitě tuto péči nepodceňujte, nevyplatí se to, zbytečně tak zkrátíte životnost stavby. Neudržované vrby by si navzájem stínily, odebíraly vláhu a živiny a časem by zaschly.
Lavička jako umělecké dílo
„Snad do každé zahrady se dá najít vhodné umělecké dílo. Ne, není třeba, aby to vždy byla barokní amfora, někdy postačí krásná řemeslně vyvedená lavička. Jako tady. Vyrobil ji sochař Michal Sýkora z dubového masivu,“ radí Ferdinand Leffler, který mimo jiné spoluprovozuje i Flera Gallery zaměřenou na umění do exteriéru.
Leffler také doporučuje obklopit se pokud možno lokálními materiály, ať už jde o dřevo nebo kámen na zpevněné plochy. „Je nesmyslné, neekonomické a neohleduplné vůči přírodě vozit do českých zahrad materiál přes půlku světa, když zde nejlépe vypadá ten, který se nachází i v okolí a za plotem pozemku.“
Magdaléna Krajmerová, foto: Atelier Flera, www.flera.cz