Déšť – voda, která šetří
Naše země je ze 70 % povrchu pokryta vodou, z toho jsou však pouze 2 % sladké vody a navíc jen přibližně 1 % této vody je nám k dispozici v řekách, jezerech a v […]
Naše země je ze 70 % povrchu pokryta vodou, z toho jsou však pouze 2 % sladké vody a navíc jen přibližně 1 % této vody je nám k dispozici v řekách, jezerech a v podzemí. Prognózy specialistů na přírodní prostředí jsou hrozivé. V roce 2025 bude třetina obyvatelstva na zemi trpět nedostatkem vody. Udělejte něco! – Čas běží. Začněte využívat déšť, abyste snížili spotřebu pitné vody.
Využívání dešťové vody
V průměrné domácnosti spotřebuje každá osoba asi 130 litrů pitné vody denně. Z tohoto množství se jen necelá 2 % spotřebují na pití a vaření. Největší část, asi 32 %, se spláchne na záchodě. Zařízením na využívání dešťové vody je možno ušetřit až 68 litrů pitné vody na osobu za den. Dešťová voda se dá využívat v mnoha oblastech: splachování záchodů, zalévání a zavlažování, pračky a mycí linky, hrubé čištění. Moderní zařízení na využívání dešťové vody zaručují bezvadné hygienické podmínky, a to tak, že je vyloučeno zahnívání vody. Otázka hygienických problémů při využívání dešťové vody je neopodstatněná. Dešťová voda sice neodpovídá vysokým podmínkám kvality pitné vody, ale zpravidla dosahuje úrovně kvality vody ve vodních rekreačních zařízeních, a proto zcela postačuje na splachování záchodů, zavlažování zahrad a praní prádla. Dešťovou vodu je potřeba při používání v domácnosti přefiltrovat, přičemž se pro různé využití vody doporučují odlišné filtrační stupně. Na splachování WC postačuje například jednoduchý filtr, zatímco u pračky potřebujete jemný filtr. Při využívání dešťové vody na zalévání v zahradě je potřebné výtok označit nápisem „voda nevhodná na pití“ anebo ho umístit tak, aby k němu neměly přístup děti, případně ho bezpečně uzavřít.
Kvalita dešťové vody
Množství chemických rozborů dešťové vody na různých odběrních místech potvrdilo dobrou kvalitu dešťové vody v zásobnících. Předpokladem takového výsledku jsou především zařízení nejnovější technické úrovně, která obsahují potřebné komponenty, jako filtr na dešťovém svodu, klidovou zónu přítoku se sedimentačním/přepadovým sítkem a zpětnou klapku na straně nasávání. Aby teplota vody nepřesáhla 15 °C, musí dešťovou vodu před světlem a slunečním zářením ochraňovat zásobník. Při delším stání dešťové vody v zásobníku (například po dobu dovolené) kvalita vody neklesá, ba právě naopak. Výzkum prokázal s narůstající dobou uskladnění vody v zásobníku zlepšení její kvality.
Kompaktní moduly pro rodinné domy
Systémy na využívání dešťové vody jsou vhodné jak pro starší rodinné domy, tak i pro novostavby. Výrobci nabízejí kompaktní zařízení s nádrží buď v zemi (vhodné pro novostavby), nebo s vnitřní sběrnou nádrží (například v garáži). Vybraná sanitární zařízení se místo připojení na rozvod pitné vody připojí na rozvodnou síť dešťové vody; při nedostatku dešťové vody se sběrná nádrž doplňuje pitnou vodou. Důležité je, aby se dodrželo úplné oddělení rozvodů pitné a dešťové vody. Při doplňování nádrže pitnou vodou nesmí dojít k přímému spojení mezi pitnou a dešťovou vodou (jinak vzniká nebezpečí bakteriálního zamoření rozvodů pitné vody). Jako materiál vodovodního potrubí v domě se doporučují spíše plastová potrubí než měděné trubky. Pozinkované potrubí není pro tyto aplikace vhodné.
Jak velkou nádrž
Kovové nádrže, s výjimkou nádob z ušlechtilé oceli, se pro nebezpečí koroze nehodí na sběr dešťové vody. Dešťovou vodu je možné zachycovat například i ve venkovní cisterně, která se zabuduje do šachty. Průměrná vlhkost zásobníku na dešťovou vodu by měla být pro rodinný dům od 5 do 8 m2, v závislosti na lokalitě, ve které bude sbíraná voda využívána, a podle stupně pokrytí potřeby. Pro správné dimenzování zařízení na využívání dešťové vody je potřeba znát některé údaje, např. koeficient odtoku v závislosti na tvaru střechy a druhu krytiny (střechy s krytinou ze zdravotně závadných materiálů, například z azbestu, není vhodné zahrnovat do shromažďování dešťové vody). Výpočet výskytu dešťové vody ovlivňuje průměrné množství srážek na m2, plocha střechy, ze které se odebírá dešťová voda, a koeficient odtoku. Tento výpočet ukáže, s kolika litry dešťové vody je v dané oblasti možné počítat.
Zkušenosti ukázaly, že je optimální zásobit se dešťovou vodou na 2 až 3 týdny. Při menších objemech vzniká při doplňkovém zásobování příliš velká spotřeba pitné vody. V žádném případě se nedoporučuje zásobník předimenzovat, protože periodické přeplňování zásobníku podporuje automatické udržování čistoty dešťové vody tím, že nečistoty plavající na hladině se ze zásobníku odplaví.
Jestliže je dešťová voda používána hlavně na zalévání zahrady, může se zvolit i větší kapacita zásobníku. Nutno počítat s přibližně 6 m3 na plochu 100 m2 ročně. Objem nádrže ovlivňuje počet výtoků napojených na zařízení.
Investice do budoucnosti
Z finančního hlediska se investice vložené do zařízení na využívání dešťové vody nevrátí ze dne na den. V dlouhodobém výhledu je však tato investice určitě zisková, protože náklady na pitnou vodu rok od roku rostou o 15 až 20 %.
I další výhody hovoří v prospěch zařízení na využívání dešťové vody. Rostliny lépe přijímají minerály rozpuštěné v dešťové vodě. V záchodových mísách se nevytváří povlak z vodního kamene. Byla zjištěna lepší účinnost při praní a snížení spotřeby pracích prášků o 50 %. Dešťová voda navíc neničí pračky vodním kamenem.
Na závěr něco o bezpečnosti
Všechna zařízení na využívání dešťové vody a jejich jednotlivé části procházejí přísnou kontrolou. Každé zařízení dodané renomovaným výrobcem je před doručením a namontováním zkontrolováno ve zkušebním provozu a odpovídá všem platným normám a zákonům, takže poruchy jsou velmi řídké.
Erika Vodičková
Foto: AL-KO KOBER, Mall
Zdroj: časopis HOME
