Zavařujeme, sušíme, odšťavňujeme: Praktické vychytávky do kuchyně
Doma zpracované ovoce a zeleninu nic nenahradí. Je důležité si co nejlépe a na dlouho uchovat živiny a vitamíny v těchto darech přírody obsažené. Ke snadnému zpracování úrody nám pomohou praktické vychytávky do kuchyně.
Plody naší práce
Pokud budou mít stromy a užitečné rostliny sílu i podporu počasí, budou vydávat své dary až do konce podzimu. Na září se již těší i houbaři. Pokud bude pršet, jistě bude v lesích hub dost pro každého. Sklízení a sběr je činnost většinou radostná, pokud nám úroda nepřerostla přes hlavu a nemusíme se vypořádat s hromadou okurek nebo košíky obtěžkanými rajčaty.
Skladování
Ovoce a zeleninu, které nejsou určené ke konzervování, mražení či sušení, musíme pečlivě a správně uskladnit. Tradičním způsobem je skladování ve sklepě. Zde však musí panovat vhodné podmínky. Ideální teplota je okolo 5 °C. Sklep by také neměl být příliš vlhký, aby se zde nedařilo plísním. Ovoce a zeleninu skladujeme v dřevěných čistých přepravkách, které můžeme vysypat suchými pilinami. Pokud nemáme sklep, můžeme použít balkon, ale musíme se postarat o to, aby skladované plody byly chráněné proti výkyvům teplot.
Velmi praktické jsou chladicí zásuvky zabudované v kuchyňské lince, kde lze ovoce a zeleninu skladovat opravdu dlouho a mít je vždy při ruce. Lednice je řešením jen velmi krátkodobým a většinou nestačí z hlediska kapacity.
Mražení
Mražení je efektivní způsob, jak téměř bez práce konzervovat potraviny. Pokud chceme ovoce nebo zeleninu skladovat dlouho, je vhodné je zamrazit na hlubokou teplotu. I tak nevydrží skladované dary přírody věčně a je vhodné je do roka spotřebovat. I v mrazáku musí být pořádek. Maso, ovoce i zelenina by měly být oddělené v jednotlivých sektorech. Všechny potraviny musí být v obalu, například v mikrotenovém sáčku. Vhodnější jsou však zamražovací nádoby plastové nebo skleněné. Různé druhy potravin tak od sebe nenačichnou.
Pokud chceme mrazit houby, je lepší je předem tepelně opracovat, aby se zamezilo vzniku toxinů. Některé plodiny nejsou k mražení vhodné, například cukety. V případě jahod či rajčat velmi záleží na odrůdě.
Ovoce a zeleninu, které se dále nezpracovávají, musíme dobře uskladnit.
Ideální je skladování ve sklepě nebo v chladicí zásuvce.
Domácí zpracování úrody zajistí zásobu zdravých potravin na zimu.
Díky tradičním postupům máme kontrolu nad všemi složkami výsledných produktů.
Zavařování je nejčastější způsob konzervace ovoce.
Kvašená zelenina je skvělou zásobárnou vitamínů na zimu.
Sušené ovoce a zelenina mají dlouhou trvanlivost.
Čerstvé šťávy, které ihned nespotřebujeme, je nutné sterilovat.
Zavařování
Marmelády, džemy, kompoty a sirupy jsou sladkým potěšením nejen pro děti. Zavařováním sice ztrácíme množství vitamínů, ale stále se jedná o relativně zdravé pochoutky z domácí kuchyně, kde si můžeme ohlídat množství cukrů a konzervačních látek. Sirupy lze navíc vyrábět bez předchozího odšťavňování ve speciálním parním hrnci a lze tak připravit domácí šťávy z ovoce a zeleniny i zcela bez cukru. Díky vysoké teplotě při zpracování však přicházíme o většinu vitamínů.
Vyrábět nemusíme jen sladké ovocné pochoutky. Nejlépe v tlakovém hrnci můžeme připravit zeleninu na čatní podle vlastního receptu a při velké úrodě rajčat se na zimu zásobit domácím kečupem. Všechny takto připravené produkty vlijeme do vyvařených sklenic nebo lahví, zajistíme čistým uzávěrem a sterilujeme v zavařovacím hrnci či podle nového trendu v myčce.
Nakládání a kvašení
Výroba kvašeného zelí nebo kim-chi se může pro současného člověka zdát složitá. Pokud suroviny pro kvasný proces nepřipravíme správně, může se vše pokazit a práce vyjde vniveč. Jedná se však o jeden z nejstarších způsobů uchování zeleniny a je také jedním z nejzdravějších. Díky kvašení získá zelenina další zdravé živiny. Kdo jí v zimě kysané zelí, většinou přečká kritické měsíce ve zdraví. Stále oblíbenější je domácí výroba asijského kim-chi, tedy směsi kvašené zeleniny, které je považováno doslova za elixír zdraví a mládí.
Pokud nechceme potraviny kvasit, můžeme je naložit. Notoricky známé sladkokyselé okurky jsou samozřejmostí a jsou nedílnou součástí české kuchyně. Ovoce i zeleninu můžeme konzervovat i naložením do cukru, soli nebo oleje.
Sušení
Zřejmě nejstarší metodou uchování potravin je sušení. Dokonce i některá zvířata si takto připravují zásoby na zimu. Sušit lze téměř vše, ale musíme k tomu mít správné podmínky. Dokonce tak můžeme uchovávat i cukety nebo okurky, ze kterých po usušení zbyde málo, ale při vložení do vody jsou za chvíli jako čerstvé. Tradičně se potraviny suší na slunci nebo na dobře větrané vyhřáté půdě. Ne každý má však takové možnosti. Sušit ovoce a zeleninu v troubě lze, ale je to energeticky náročné a hrozí, že proces neohlídáme a vše bude pečené.
Není tedy od věci investovat do kvalitní sušičky potravin. Kruhové přístroje jsou určené spíše na příležitostné sušení malého množství. Pro zpracování větší úrody jsou vhodnější obdélníkové sušičky s lepším rozložením teploty a vyšším výkonem.
Odšťavňování
Vyznavači zdravého životního stylu či raw stravy se ve svém jídelníčku bez čerstvých ovocných a zeleninových šťáv neobejdou. Dokonce i děti, které odmítají chroupat mrkev nebo se zakousnout do jablka, si dají říct a na lahodném džusu si pochutnají bez remcání. Součástí každé zdravé domácnosti by tedy měl být odšťavňovač, ve kterém můžeme postupně zpracovávat uskladněné ovoce a zeleninu. Velkou výzvou je však podzimní sklizeň jablek a hrušek.
Pokud nám zahrada nadělila opravdu velké množství, raději se spolehneme na místní moštárnu. Ať se rozhodneme pro domácí zpracování, nebo si přivezeme produkt z moštárny, tak šťávu, kterou nespotřebujeme hned, musíme zavařit a dobře hlídat, aby nezkvasila, pokud nechceme zkusit výrobu domácí pálenky.
TEXT: KTRISTÝNA LIŠKOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM, SHUTTERSTOCK
ZDROJ: časopis HOME