Zdravá zelenina bez chemie

Ochrana rostlin bez chemie je velmi oblíbená. Má však i svá rizika – musíte umět předvídat možná ohrožení, získat určité zkušenosti a také si na pěstování vyhradit více času. Ošetřit rostliny pesticidy trvá pár minut, připravit si například postřikovou jíchu až několik dní.

Při ekologickém pěstování je třeba chodit na zahradu prakticky denně a rostliny prohlížet a kontrolovat je. Pokud na listech objevíte desítky housenek, za dva dny dokážou úrodu zcela zničit. Přesto se vám tento způsob pěstování vyplatí: získáte zdravé potraviny, ušetříte až několik tisíc za nákup postřiků, navíc nemusíte hlídat ochranné lhůty, kdy se nesmí zelenina a ovoce konzumovat. A určitě si také vytvoříte bezpečnější zahradu pro sebe i zvířata.

Začněte výběrem odrůd

Pro ekologické pěstování se hodí k chorobám a škůdcům méně náchylné rostliny. V obchodech jich najdete dost, jen je třeba vědět, pod jakým označením. Jaké odrůdy tedy vybrat?

Rezistentní – mají odolnost geneticky zakotvenu, neonemocní tedy vůbec. Je ale možné, že postupem času původce choroby geneticky zmutuje a rezistenci prolomí. To se stává třeba u různých typů padlí.

Tolerantní odrůda – i když rostlinu nemoc napadne, nezničí ji. Ta pak vytvoří nové listy nebo výhony, a tak se úroda sníží jen málo.

Robustní nebo odolná odrůda – je sice napadena, ale během let se další generace stávají čím dál odolnější. Biozahradničení se na tento postup specializuje a snaží se přírodním výběrem získat dostatečné množství odrůd vhodných pro ekologické pěstování.

Heřmánek

Měsíček

Rostliny místo chemie

Ekozahradníci využívají k ochraně před chorobami a škůdci organické i anorganické látky obsažené v rostlinách, jako je kyselina křemičitá či přírodní pyretroidy, které mají velmi podobné účinky jako syntetické insekticidy. Ty se z nich postupně uvolňují a podle způsobu přípravy vznikají vývar, výluh a jícha. K jejich přípravě většinou potřebujete kolem kilogramu čerstvých nebo 150 gramů sušených rostlin. Ty zaléváte deseti litry vody a získaný přípravek dále ještě ředíte v poměru jedna ku pěti až dvaceti.

Vývar – nasbírané rostliny se natrhají nebo nastříhají na menší kousky a nechají jeden den máčet. Poté se přivedou k varu, který trvá třicet minut. Používá se po vychladnutí.

Jícha – jde o zkvašený vývar. Připravujete ji deset dní až tři týdny, přičemž se musí denně promíchávat. Je hotová tehdy, kdy už nepění. Pak se scedí a zbytky rostlin se dávají na kompost. Můžete použít i jiný postup – rostliny nasypete do rašlového pytle a ten zatížíte na dně nádoby cihlou či kamenem. Po několika dnech ho odlehčíte, promácháte ve vodě a opět zatížíte. Tak postupujete po celou dobu kvašení.

Výluh – nastříhané kousky rostlin se přelijí vroucí vodou a nechají se několik dní stát.

Vratič

Černý bez

Co si můžete vyrobit doma?

Kopřivová jícha – pomáhá proti nedostatku železa a dusíku v půdě. Kilo čerstvých nebo 150 gramů sušených rostlin po zkvašení a slití ředíte v poměru jedna ku deseti.

Kostivalová jícha – dodá draslík rajčatům, celeru i košťálovinám. K přípravě se opět používá základní poměr byliny a vody a ředí se jedna ku deseti.

Měsíčková jícha – jde o zdroj živin pro náročnou plodovou zeleninu. Připravuje se z půl kilogramu celých kvetoucích rostlin i s kořeny namočených do deseti litrů vody. Směs kvasí asi deset dnů, poté se slije a vytvoří roztok v poměru jedna ku šesti, který se používá jako postřik na listy.

Vývar z přesličky rolní – obsahuje kyselinu křemičitou, která předchází houbovým infekcím. Před postřikem, který byste měli provádět každých čtrnáct dní, se ředí v poměru jedna ku pěti.

Přeslička

Kostival

Vývar z vratiče – slouží jako zálivka proti mravencům, vlnovníkům a kořenovým mšicím. Pro přípravu natrhejte tři sta gramů nati na deset litrů vody. Koncentrát lze použít i proti dřepčíkům na brukvovité zelenině.

Vývar z černého bezu – používá se jako sprej proti mšicím a třásněnkám. Sto gramů listů, výhonků nebo kůry se dvacet minut povaří v litru vody. Poté se slije přes filtr do postřikovače a rovnou používá jako sprej.

Výluh z heřmánku – chrání rostliny před houbovými chorobami. Hrst květů se zalije litrem vody a nechá se louhovat dva dny, před použitím se rozmíchá s vodou v poměru jedna ku pěti.

Výluh z řebříčku – pomáhá proti plísním na horních listech, používá se hrst květů, které se přelijí litrem vroucí vody. Nechá se vychladnout a po naředění jedna ku deseti se rozprašuje na listy.

Jak vyrobit domácí kopřivový výluh?

1 Nasbírejte si kopřivy, nejlépe v rukavicích.

2 Nastříhejte je nebo natrhejte, látky se tak lépe uvolní a také kvašení je rovnoměrnější.

3 Zalijte horkou nebo studenou vodou.

4 Rostlinu s vodou promíchávejte, pokud je nepříjemně cítit, posypte povrch vápnem nebo vápencem. Nádobu zavřete víkem.

5 Hotový výluh přeceďte.

6 Před aplikaci jej ještě nařeďte vodou.

Ochrana proti škůdcům

Bojovat ekologicky se škůdci bývá jednodušší, na rozdíl od chorob je brzy uvidíte. Pak stačí přilákat na zahradu jejich přirozené nepřátele, chránit je mechanicky nebo kolem vysadit jim nepříjemné rostliny. Opět se zcela obejdete bez insekticidů.

Podpora přirozených nepřátel

Hmyzí hotely se staly v posledních sezonách hitem. Opravdu dokážou přilákat do zahrady přirozené nepřátele škůdců. Například pestřenky požírají listové mšice, larvy slunéčka zase červce a svilušky, škvoři omezují výskyt mšic, roztočů, obalečů, předivek a píďalek podzimních, kdy se živí jejich vajíčky i housenkami. Lumci likvidují housenky, vrtalky, květilky, listové mšice a molice. Larvy zlatooček požírají mšice, roztoče, housenky a larvy brouků.

Užitečný hmyz nalákají kromě hmyzích domků i kvetoucí rostliny, jako je kopr, fenykl, pažitka, šalvěj nebo koriandr. Slunéčka, jež se živí mšicemi, milují obyčejné kopřivy, pampelišky, řebříček nebo vratič. Tyto rostliny můžete nasázet k plodinám, které jsou tímto savým hmyzem ohrožovány ve velkém, třeba k bobu zahradnímu.

Mechanická ochrana

Patří k nejjednodušším a nejefektivnějším opatřením. Netkané textilie a husté sítě zahrání dospělému hmyzu, aby na zeleninu a ovoce nakladl vajíčka. Ale musíte ji zakrýt včas a správně, musí těsně přiléhat k půdě. Tak uchráníte mrkev před pochmurnatkou mrkvovou, pór před vrtalkou pórovou, česnek před molíkem česnekovým, ale i košťáloviny před běláskem. Mladé stromky lze také tímto způsobem ochránit před obalečem jablečným.

Lepové desky

Žluté lepové desky se používají pro odchyt vrtule třešňové, musí jich ale být dostatečné množství a je třeba je rozvěsit dříve, než začnou plody žloutnout. Další jednoduchou možností jsou pásy, které se na podzim uchytí na kmeny, případně i opěrné kůly. Tak zachytíte housenky píďalek, které by škodily na jaře. Také vlnitá lepenka uchycená na kmeny stromů se stane úkrytem pro nejrůznější zámotky a housenky obalečů. V předjaří ji sundáte a spálíte i se škůdci.

Konkurenční rostliny

Škůdci se v přírodě řídí nikoli zrakem, ale pachem. Záhon plný mrkve či póru pro ně zanechává velmi silnou aromatickou stopu, která je láká. Proto je mnohem lepší sesazovat k sobě různé rostliny, aby se jednotlivé vůně mísily a tříštily. Anebo přidat aromatické byliny, které ji potlačí. Molice třeba odpudí citronová máta.

Využít můžete i rostliny, které škůdci preferují a zeleninu nechají pro vás. Anebo je naopak odpudí. Třeba dřepčíky láká řeřicha, které dají přednost před brukvovitou zeleninou, kterou obvykle zničí. Anebo se je pokuste odradit pelyňkem, levandulí či mátou, ty jim nevoní. Běláskům zase chutná lichořeřišnice, proto se vysazuje poblíž kedluben a košťálovin. Vratič naopak tyto motýly odpuzuje.

Při pěstování mrkve a cibulové zeleniny lze využít takzvanou křížovou ochranu – pochmurnatku odhání vůně cibule, pažitky a póru, molíka česnekového a květilku cibulovou zase látky, které se uvolňují z listů mrkve. Společným pěstováním se rostliny chrání navzájem samy.

redakce, foto Shutterstock a profimedia.cz