Zelenina pro zdraví

Pro přípravky sloužící k posílení imunity není nutné chodit do lékárny, doma totiž často najdete mnohem zdravější a účinnější potraviny. Vylepšit obranyschopnost vašeho těla pomůže i obyčejná kuchyňská cibule, hlávkové zelí, křen nebo postupně objevovaný skvělý zázvor.

Pěstování tradičních užitkových plodin, jako jsou cibule kuchyňská, mnoha generacemi vyzkoušený křen selský nebo třeba hlávkové zelí, znamená nejen vlastní úrodu čerstvé zeleniny, ale také zdroj vitaminů pro posílení imunity. Pokud se nebráníte použití rostlin, které byste u nás dříve běžně neobjevili, vyzkoušejte skvělý zázvor. Nejenže obsahuje celou řadu vitaminů a minerálů, ale navíc dobře chutná a jeho pálivá chuť vás v zimě zahřeje, ať už si z něj uděláte čaj nebo ho přidáte do zeleninového smoothie. Upéct si také můžete zázvorové sušenky s matcha tee nebo zkuste vyrobit zázvorové bonbony – není nic jednoduššího. Hlávkové zelí, cibule ani křen nejsou na pěstování nijak náročné, abyste se ale dočkali velké a dobré úrody, je třeba se řídit několika důležitými radami.

Cibuli má doma každý

Cibule kuchyňská patřila již v dávných dobách k důležitým dochucovadlům a koření. Obsahuje mnoho cenných látek, jako například železo, vápník, jod, draslík, dále pak vitaminy C, B1, B2 a B3 a mnoho dalších. Pokud se rozhodnete pro její pěstování svépomocí, jistě vás potěší, že je to opravdu nenáročná rostlina, potřebuje hlinitopísčitou dobře propustnou půdu, jinak může trpět hnilobami, dobře jí nedělá ani častější hnojení čerstvou chlévskou mrvou. Cibuli můžete pěstovat buď z výsevu, nebo lze zvolit jednodušší a rychlejší variantu pomocí sazečky, která nevyžaduje žádné jednocení. Sklízí se v době, když začnou usychat a poléhat listy. Sklizená cibule se ponechá v suchém počasí nějakou dobu na záhonech a teprve potom se váže do svazků po deseti kusech, které se uchovávají na suchém a dobře větraném místě, kde teplota neklesá pod pět stupňů.

• Cibulový sirup – oloupanou cibuli nakrájejte na malé kousky a smíchejte s květovým medem; směs nechte několik hodin odstát a poté, co cibule pustí šťávu, užívejte jednu polévkovou lžíci dvakrát denně.

Pro zimní křenovou party

Křen selský má dlouholetou tradici na záhonech i jako součást jídelníčku. Minimálně jednu rostlinu jste dříve našli na každé venkovské zahrádce. Od dávných dob se pěstuje díky svým účinkům nejen při posilování imunity, ale také při léčbě zánětů. Kořen obsahuje bohatou zásobu draslíku, vápníku a hořčíku a vitaminy C, E a B. Abyste se dočkali silných a dlouhých kořenů, vysaďte křen do hlubší humózní půdy, z kamenité sklidíte kořeny zdeformované a slabé. Lze ho pěstovat dvěma způsoby, buď kořenové řízky sázíte rovně, nebo šikmo. Přihnojujte ho kvalitním dobře zetlelým kompostem, který dodá rostlinám potřebné živiny. Co nejpozději na podzim sklízejte pouze ty kořeny, které pronikly svou horní částí na povrch. Pokud máte tu možnost, skladujte ho ve vlhkém písku ve sklepě, vydrží tam mnohem déle než v lednici.

• Křenový životabudič – jeden menší nastrouhaný kořen smíchejte se dvěma nebo třemi lžícemi květového medu.

• Zimní křenová party pomazánka – smíchejte pět lžic najemno nastrouhaného křenu, jednu vaničku tvarohu, jeden sýr Lučina nebo žervé a to vše dochuťte solí, pepřem nebo nakrájenou pažitkou.

Nedoceněné zelí

Zelí se někdy přirovnává k citrusům Evropy. Obsahuje totiž velké množství vitaminu C, který je pro imunitu naprosto nepostradatelný, dále v něm získáte i vitaminy A a B a další důležité minerály. Pokud se rozhodnete vypěstovat si vlastní zelné hlávky, myslete na to, že tato zelenina je poměrně náročná na přísun živin. Proto je potřeba záhon již na podzim bohatě vyhnojit optimálně chlévskou mrvou nebo kvalitním kompostem. Půda musí být dobře propustná pro vodu i živiny. Během sezony je třeba hlávky okopávat a pravidelně zalévat. Zelí nikdy nevysazujte na stejné stanoviště dva roky po sobě, rostliny by byly značně náchylné na choroby.

• Kysané zelí – na deset kilogramů hlávkového zelí potřebujete ještě kilogram bílé cibule, 17 dkg soli a půl hrnku celého kmínu. Odeberte svrchní listy a nastrouhejte hlávky najemno, přidejte nakrájenou cibuli, osolte a přidejte kmín. Zelí poté hněťte rukama do té doby, než zesklovatí a pustí vodu. Tu maximálně slijte – nevylévejte ji! – a zelí napěchujte do sudu. Poté zalijte scezenou šťávou a vrchní část dobře zatižte.

• Zelné smoothie – potřebujete šest listů hlávkového zelí, dvě velké mrkve, dva řapíkaté celery, osm kostek ledu, pepř a sůl na dochucení. Zeleninu omyjte, spolu s ledem rozmixujte tyčovým mixérem, dolijte vodou a dochuťte solí a pepřem.

Zázvor z květináče

Chutný a zdravý zázvor si bohužel v našich podmínkách na zahradě nevypěstujete, ale můžete to zkusit doma ve větším květináči. Pokud delší dobu uchováte oddenky, mohou časem narašit – poté je vysaďte do lehké, dobře propustné zeminy do hloubky asi tři centimetry a pravidelně zalévejte. Budete-li mít štěstí, podaří se vám sehnat předpěstovanou rostlinu nebo osivo. Myslete na to, že zázvor vyžaduje poměrně dost místa, proto by měla být pěstební nádoba prostorná, nemusí být ovšem moc hluboká.

• Zimní zázvorový bylinný čaj pro zahřátí – na přípravu konvice o objemu dva litry budete potřebovat: jednu polévkovou lžíci sušeného zázvoru nebo pět plátků čerstvého zázvoru, jednu polévkovou lžíci sušené natě mateřídoušky, jednu polévkovou lžíci sušeného lipového květu a jednu polévkovou lžíci sušeného květu měsíčku lékařského. Tento bylinkový nálev se dá užívat například při virózách, chřipce nebo nachlazení. Po mírném vychladnutí můžete přidat plátek citronu v biokvalitě a dosladit květovým medem.

• Zázvorové sušenky s matcha tee – potřebujete tři hrnky pšeničné mouky nebo namíchat polovinu mouky hladké a polovinu mouky polohrubé, 0,75 hrnku najemno namletého třtinového cukru, jeden hrnek másla, špetku soli, jednu větší lžičku prášku do pečiva, tři vaječné žloutky, čtyři polévkové lžíce sušené smetany, tři polévkové lžíce namletých vlašských ořechů, dvě lžíce matchy na vaření (pozor, v prodeji jsou různé typy, které se liší kvalitou i cenou), dvě lžíce mletého zázvoru. Vaječné žloutky utřete s cukrem, přidáte rozehřáté máslo a mícháte do té doby, než se hmoty spojí. Pak přidáte mouku s práškem do pečiva, zázvor, matchu, špetku soli, sušenou smetanu a mleté vlašské ořechy. Z dobře promíchané hmoty děláte placičky o velikosti dlaně a kladete je na pečicí papír. Troubu předehřejte asi pět minut na 250 stupňů, pak pečte na 170 stupňů do té doby, než sušenky mírně zhnědnou a ztuhnou.

Zdravá zelenina a těhotenství

Těhotné a kojící ženy mají jistá omezení při užívání nejen běžných potravin, ale i jinak zdravé zeleniny.

• Cibule sice nemá žádné vedlejší účinky, ale v tomto období způsobuje silné nadýmání, proto by budoucí maminky měly zvážit její zařazení do jídelníčku. Mnohdy je totiž lepší nahradit ji podobně zdravou pažitkou pobřežní, kterou si snadno vypěstujete i v květináči za oknem nebo si ji jednoduše koupíte v obchodu se zeleninou.

• Zázvor mohou těhotné ženy užívat zcela bez obav, ale samozřejmě v přiměřeném množství, denní dávka čerstvého zázvoru by neměla přesáhnout čtyři gramy. V malých dávkách zázvor posiluje celkovou imunitu a zároveň zmírňuje nevolnosti, či dokonce vrací chuť k jídlu.

• Ani s křenem to během těhotenství příliš nepřehánějte.

• Zelí v čerstvém stavu představuje bohatý zdroj vitaminu C, proto by v jídelníčku určitě nemělo chybět.

Aby byla zelenina opravdu zdravá

Nabídka zeleniny v obchodech je natolik široká, že mnozí považují za zbytečně pěstovat ji na zahradě. Jestliže ale půjdete pro cibuli, zelí nebo křen do obchodu, měli byste vědět, že tyto komerčně pěstované plodiny bývají ošetřovány chemickými postřiky, hnojeny syntetickými hnojivy a pěstovány v půdě mnohdy nevalné kvality. Neobsahují proto dostatečné množství minerálů a vitaminů, takže abyste jimi doplnili zásobu potřebných látek určených i pro zvýšení imunity, museli byste těchto plodin zkonzumovat mnohem více. Více vitaminů má zelenina od pěstitelů hospodařících přírodním způsobem. Místo syntetických hnojiv používají pouze hnojiva stájová, kompost nebo bylinné jíchy. Plodiny jsou pak mnohem zdravější a tělo z nich získá více potřebných látek. Pokud nemáte možnost si zeleninu vypěstovat na vlastní zahradě, navštivte některého z místních farmářů, o kterém víte, že na svém pozemku hospodaří šetrně k přírodě. A zázvor si můžete vypěstovat z naklíčeného oddenku v květináči.

Lucie Peukertová, foto Shutterstock

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.