Znáte snědky?

Snědek chocholičnatý (Ornithogalon umbellatum)

Nejčastěji pěstovaný snědek chocholičnatý patří k málo náročným cibulovinám. Bílé květy s podélnými zelenými proužky má seskupeny do nízkých volných chocholíků. Na zahradách se mu nejlépe daří pod keři, stejně jako dalším hajním druhům.

Snědek nicí (Ornithogalum nutans)

Tato rostlina má osm až deset bílých květů se širokým zeleným pruhem uprostřed. Dorůstá do výšky kolem čtvrt metru. Ideální místo pro pěstování je pod opadavými dřevinami, jinak potřebuje kyprou a humózní půdu s vysokým podílem listovky.

Snědek arabský (Ornithogalum arabicum)

Až půlmetrový snědek arabský ozdobí nejen záhon, ale také řezané kytice. Má výšku až půl metru. Bílé květy s černým středem se objevují v první polovině léta. Snáší sucho i úpal, po odkvětu zatahuje a poté se vyrývá a skladuje v suchu a chladu.

Snědek africký (Ornithogalum dubium)

Rostlina z jižní Afriky se pěstuje v nádobách nebo jako pokojovka, protože není mrazuvzdorná. Má oranžové miskovité jemně po konvalinkách vonící květy seskupené v hustém klasu. Po odkvětu potřebuje vegetační pauzu, kdy se vůbec nezalévá.

Mezi snědky najdete druhy, které na místě vydrží léta a prakticky se o ně nemusíte starat. Další se zase hodí pro náročnější pěstitele hledající raritu a neobvyklý vzhled.

Jihoafrický snědek O. dubium

Snědek chocholičnatý

Snědek kytkovitý

Nízké druhy pod stromy

I když snědky pocházejí kromě Asie a Afriky i z Evropy, na našem území rostou volně jen vzácně. Jediný, se kterým se v teplejších světlých hájích můžete setkat, je snědek chocholičnatý (O. umbellatum). Jde většinou o plané rostliny, které se do volné přírody dostaly ze zahrad. Ve své domovině v jihovýchodní Evropě a Turecku roste v listnatých lesích.

Snědek arabský v kytici

Na záhonech se snědky pěstují jako nenáročné drobné cibuloviny. Díky čistě bílým hvězdicovým květům se výborně kombinují s ostrými barvami ostatních jarních druhů, jako jsou tařice, sedmikrásky, kamzičníky nebo trýzele. Kvetou v dubnu a květnu.
Pro zahradní snědky jsou typické podélné zelené proužky na vnější straně okvětních plátků. Podobný mají i další druhy, například snědek nicí (O. nutans). Ten je vyšší, dorůstá asi do čtvrt metru. Tyto druhy vždy vysazujte do skupin, další rostliny k nim vybírejte nejen podle barvy, ale i výšky. Nižší, které snadno zplaňují, a tak se hodí do zahrad v přírodním stylu, kombinujte třeba s pomněnkami či prvosenkami. Vyšší vyniknou vedle orlíčků či řebčíků kostkovaných. Místo pro pěstování by nemělo být podmáčené, to nesvědčí žádným cibulovinám. Nejlepší je lehčí písčitá půda.

Vysoké na záhony

Mezi subtropické druhy se řadí snědek arabský a kytkovitý. Silné listy tvoří přízemní růžici s podélnou žilnatinou, květenství vystupuje vysoko nad cibuli. Snědek arabský (Ornithogalum arabicum) má jednotlivé květy velké až pět centimetrů v průměru s výrazným černým středem. Na stvolu vysokém kolem půl metru se jich rozvíjí až dvacet a tvoří kulovitá květenství. Snědek kytkovitý (O. thyrsoides) se od předchozího druhu liší tím, že květy mají zelený střed a dohromady tvoří pyramidu. A zatímco první se rozvíjí v červnu, druhý až o prázdninách.

Pěstování obou je ale velmi podobné. Na záhon se vysazují v dubnu až květnu, potřebují dostatek živin i vody. Nejlépe jim vyhovují propustné lehčí půdy. Po odkvětu zatahují a potřebují období klidu, na rozdíl od gladiol se vůbec nezalévají. Díky svému středomořskému původu snášejí i úpal a sucho.

Oranžová specialita

Snědek O. dubium, kterému se říká africký, třebaže to není oficiální název, poznáte podle zářivě oranžových květů uspořádaných do nápadných hroznů. Listy jsou podobné ostatním vysokým druhům a tvoří přízemní růžici, lineární s podélnou žilnatinou. Botanici jej někdy popisují jen jako barevnou variantu snědku kytkovitého, jiní jej považují za samostatný druh. Pěstuje se často jako pokojová rostlina. Anebo ho můžete mít v nádobách, pak potřebuje v létě po odkvětu pauzu bez zalévání.

Pokud ho chcete pěstovat jako pokojovku, cibuli vysaďte do širokého plochého květináče – během sezony může značně povyrůst, proto je třeba počítat s dostatečnou rezervou. Na dně vytvořte vysokou drenážní vrstvu, aby netrpěla při přemokření. Se zaléváním začněte, až když se objeví první listy, nikdy dříve, jinak by mohla uhnít. Ve stejné době můžete zahájit i přihnojování. Odrůdy ´Ballerina´, ´King Star´ a ´Magic Star´ kvetou oranžově, ´Sunshine´, ´Gold Star´ a ´Sun Star´ žlutě. Jemně voní po konvalinkách. Po odkvětu omezte množství vody a od září do října ponechte rostlinu bez ní. Teprve pak cibule vyndejte a uskladněte na suchém chladném místě. Mnohou ale zůstat i zasazené v květináči a přenesete je i s ním. Při vyrývání ovšem lépe kontrolujete zdravotní stav, případně získáte dceřiné cibulky pro množení.

Dagmar Cvrčková