Zimní kytice do vázy

Zimní kytice mají velkou výhodu, pokud do nich uvážete i větvičky opadavých nebo stálezelených dřevin, vydrží ve váze mnohem déle – klidně i dva tři týdny – než ty letní, uvázané pouze z květin.

Také při tvorbě zimní kytice se můžete rozhodnout pro více stylů, k těm nejoblíbenějším patří jak boho, tak tradiční přírodní vzhled. Dekorace budou v obou případech rozevláté a použijete do nich vše, co si přinesete ze zahrady nebo lesa. Vybírejte ale pečlivě, například větvičky stálezeleného zimostrázu vždyzeleného sice vydrží ve vodě několik týdnů, ale v kytici na jídelním stole moc nepotěší kvůli nepříliš příjemné vůni. Jiné jsou však krásně aromatické. Chcete-li kyticí provonět domov, pak mezi větvičky konifer dejte také výhony eukalyptu. Na jídelní stůl nepatří pugety sice s dekorativními, ale jedovatými plody, které by mohly děti sníst.

Barevné kombinace

Zatímco letní kytice září žlutými, oranžovými nebo červenými odstíny, základem zimních pugetů je vždy zelená barva. Můžete ji doplnit červenou nebo květy a doplňky v bílých odstínech. Slavnostní atmosféru dodají dekoraci stříbrné a zlaté doplňky. Pokud se pro ně rozhodnete, omezte množství jiných barev.Formální kytice vázaná do spirály se stane krásnou dekorací na jídelní stůl. Potřebujete k ní květiny a větvičky přibližně stejné délky. I kytice v boho a přírodním stylu se dělají do spirály, díky které získají na objemu, ale určitě nechte některé větvičky více vyčnívat. Protože je zimní kytice sama o sobě výrazná, už není nutné přidávat barevné stuhy, stonky naopak svažte nenápadným přírodním provázkem nebo lýkem.

Zeleň ze zahrady vhodná do kytic:

• Bobkovišeň lékařská – vybírejte větvičky s drobnějšími listy, vydrží mnoho týdnů čerstvé.
• Brslen Fortuneův – jemnolistý stálezelený keř, panašované odrůdy dodají kytici výrazné barvy.
• Tis červený – vydrží dlouho, výrazná vůně ale nemusí vyhovovat každému.
• Jedle, borovice – vonící větvičky vydrží dlouho, u borovice volte ideálně druhy s kratšími a jemnějšími jehlicemi, ideální jsou borovice lesní a vejmutovka.
• Jalovec – pozor na druhy s ostrými jehlicemi, s těmi se bude při vázání těžko pracovat.
• Zerav – ploché větvě dobře olemují kytici po obvodu, podobně lze použít i cypřišovec Leylandův.
• Břečťan popínavý – do kytice se hodí hlavně výhony vzpřímeně rostoucích rostlin s plody, převisající větvičky zase dodají kytici lehkost.
• Cesmína – do kytice použijte výhony s plody, podobně se dá použít i hlohyně šarlatová.

Sušená krása

Větvičky i čerstvé květiny zajímavě doplní i některé sušené květiny. Příkladem je bělotrn modrý s kulovitým namodralým květenstvím nebo máčka ladní, která je svou barvou i tvarem připomíná bodlák. Obě trvalky se pěstují na záhonech, někdy se dokonce rozrůstají jako plevel i v přírodě. V létě si je nasbírejte do zásoby, hodí se totiž i do věnců a vypichovaných aranžmá.

Řezané květiny

Větvičky a výhony nasbírané v zahradě nebo lese můžete v zimních pugetech doplňovat řezanými květinami. Nemusí jich být moc, u drobných druhů, které vazbu zjemní, stačí tři. U větších a dominantních rostlin klidně kupte jen jeden květ.

V tomto období se nabízejí:

• Alstomérie – v květinářství jsou dostupné v mnoha barvách od zelenkavé přes bílou, růžovou, karmínově červenou až po temně fialovou, potěší dostupnou cenou i dlouhou trvanlivostí.
• Frézie – jedna z nejvoňavějších květin, které do vazby můžete použít, nekombinujte ji ale s dalšími výrazně aromatickými druhy.
• Hvězdník (amarylis) – květ je dominantní a skládá se většinou z více postupně rozkvétajících poupat, stačí vám tedy jen jedna.
• Karafiáty – i ony do zimních květinových aranžmá patří, vydrží i dva týdny.
• Lilie – druhy s výraznou vůní se nedají příliš použít do kytice na jídelní stůl, radši volte odrůdy bez vůně.
• Růže – zvolit můžete velkokvěté i drobnější odrůdy, do zimních kytic se hodí květy v červené, růžové i smetanově bílé barvě.

Lucie Peukertová