Zmlazovací řez živého plotu

Od října do března nastává v zahradě období klidu, které dovoluje provádět v živých plotech i hlubší zásahy. V některých státech je dokonce právními předpisy zakázáno dělat mimo tuto dobu cokoli jiného než zkracovat větičky shora nebo tvarovat.

foto Shutterstock

Ačkoli se dřeviny zpravidla tvarují brzy na jaře, než začnou rašit, a pak v létě, jsou situace, kdy je lepší stříhání nechat mimo vegetační období. Pokud začnou keře odspoda opadávat a objevují se holá místa, většinou potřebují radikální zmlazovací řez. Rostlina se po něm začne bránit a na jaře bude rychle a pěkně obrůstat. Velký řez je třeba i v případě, kdy máte dřeviny zasazené blízko u sebe a nemohou dobře růst. A další důvod, kdy takový zásah pomůže, je náprava chyb z minula. Nestříhali jste keře několik let? Udělali jste to špatně? Zkraťte je ve výšce půl metru a ony vaše omyly samy napraví. Ovšem pozor, platí to pro listnáče stálezelené a opadavé druhy, nikoli pro jehličnany.

Dalším důvodem, proč keře stříhat mimo sezonu, je hnízdění ptáků. Na podzim už neohrozíte jejich mláďata.

foto Shutterstock

Pravidelné stříhání

Zmlazovacímu řezu se vyhnete, pokud budete o keře pečovat pravidelně. Pak vydrží pěkné a husté i desítky let. Tvarovaný živý plot se stříhá jednou nebo dvakrát ročně, záleží na tom, zda dřevina roste rychle, nebo pomalu. Ty první se doporučuje zkracovat v květnu a například v červenci, u pomalu rostoucích stačí vzít nůžky do ruky jen jednou do rok. Vždy je třeba věnovat dostatečný čas přípravě, kdy si předem natáhnete provázek v požadované výšce. Pomocí latí a vodováhy zajistíte přesnou rovinu a provázek na pevno přivážete. Křivý řez nelze snadno opravit a chyby jsou dlouho vidět. Dolní část by měla být vždy zhruba o deset procent širší než horní – neježe to lépe vypadá, ale omezíte riziko, že ho poškodí vítr a sníh.

Výjimkou, pro kterou tato pravidla neplatí, jsou volně rostoucí živé ploty, velmi oblíbené jsou třeba v přírodních zahradách. Vysazují se třeba ze zlatice (Forsythia), vajgélie (Weigela), pustorylu (Philadelphus), svídy (Cornus), ptačího zobu (Ligustrum), kaliny (Viburnum), tavolníků (Spiraea), šeříků (Syringa) anebo třeba stromkové hortenzie (Hydrangea). Sice se o ně jednodušeji pečuje, ale zase potřebují na zahradě hodně prostoru, počítejte s šířkou minimálně tři metry. Ovšem i tyto druhy budete muset čas od času je třeba je prostříhat a zmladit, aby kvetly a zdravě rostly a byl dobře olistěné. Proto ani tato varianta není zcela bezúdržbová.

Túje západní, foto Shutterstock

Cypřišek Lawsonův, foto Shutterstock

Pozor na správné teploty

Radikální řez mimo sezonu se doporučuje dělat ideálně ve slunečném dnu s teplotami nad pět stupňů. Pokud se venkovní teplota pohybuje kolem nuly, můžete ještě pracovat prakticky bez omezení. Když ale ochlazení pokračuje a rtuť ukáže několik stupňů pod bodem mrazu, nůžky raději odložte. Řezy by už nebyly čisté a ostré, výhony byste spíš pomačkali a rány by se nehojily dobře.

Pozor však i na vysoké teploty. Zvlášť při letním tvarovacím řezu počkejte na den, kdy bude pod mrakem. Slunce a vysoké teploty totiž mohou způsobit, že keře ztratí hodně vody z narušených větví, často zaschnou i špičky listů.

Habr obecný, foto Shutterstock

Tis červený, foto Shutterstock

Voda a hnojivo

Bez vody a živin nebude prospívat ani ta nejméně náročná rostlina, což platí i pro živé ploty. Nároky na pěstování se vždy odvíjejí od použitého druhu dřeviny. Pokud víte, že na zahradě panují během sezony opravdu extrémní podmínky a že je nebudete moci pravidelně zalévat, raději rovnou zvolte suchovzdorné druhy. S takovými podmínkami si poradí například tavolníky, pámelník, ptačí zob obecný, habr obecný nebo třeba hlohyně šarlatová. Péči o náročnější druhy si můžete zjednodušit kapkovou závlahou.

Kormě vody potřebují keře i pravidelné přihnojovat. Většina běžně používaných rostlin bývá málo nebo středně náročná, proto jim bude většinou stačit v jarním období přidat hnojivo pro okrasné dřeviny. Můžete volit mezi rychle rozpustnými druhy, která se vyznačují rychlým uvolňováním živin, nebo vhodnější pomalu rozpustnou variantou. U té jsou granule obaleny voskovou vrstvou, a díky tomu se rozkládají pozvolna. Pokud je živý plot ještě mladý, zřejmě vás čeká v prvních několika letech také doplňování mulčovacího materiálu, který zabraňuje nadměrnému výparu vody a zároveň snižuje riziko klíčení plevele. Když se dřeviny rozrostou a navzájem propojí, už to není nutné.

Technika řezu a tvarování

U poloformálních živých plotů založených z dřevin s velkými listy, jako je třeba bobkovišeň lékařská, se neobejdete bez ručních nůžek. Při jejich nákupu byste měli zohlednit, že jednotlivé typy jsou určeny pro řez větví o určitém průměru. Pokud s nůžkami vhodnými na střih do průměru tří centimetrů budete zkracovat dvakrát tak silné kmínky, může dojít k poškození některé ze součástek. V tomto případě pak bývá problém i s reklamací u výrobce.

Mezi další nepostradatelné nářadí patří plotové nůžky. Ruční typy využijete při zkracování menších živých plotů nebo pro detailní tvarování. Někteří zahradníci po těchto nůžkách sahají mnohdy mnohem raději než po výkonném motorovém nebo elektrickém plotostřihu. Důvodem je pečlivější a mnohem přesnější práce.

U velkých a dlouhých živých plotů a stěn jsou ovšem benzinové či elektrické typy většinou nepostradatelné. Vhodné bývají například na dřeviny s jemnou texturou a drobnými listy, kde není méně pečlivá práce tak zřejmá. Dokážou ušetřit čas, a pokud zvolíte stroje kvalitní, ve finále je s nimi práce poměrně pohodlná. Proto raději sáhněte po profesionálních výrobcích s benzinovým motorem, které si poradí i s vysokou zátěží a poměrně silnými větvemi.

Elektrické i akumulátorové typy se hodí na tvarování menších živých plotů. Jsou omezeny buď délkou přívodního kabelu, který musíte při řezu kontrolovat, aby nedošlo k jeho poškození, nebo stavem dobití baterie u akumulátorových.

redakce