Loftový byt, ve kterém se podařilo využít industriální potenciál opravdu ukázkově

FOTO LOUSY AUBER

Terasa, která patří k bytu, je přístupná z obývacího pokoje také po několika dřevěných schodech. Terasy jednotlivých bytů zde nejsou odděleny, mají jen naznačené hranice – přátelská komunita sousedů je využívá společně podle potřeby. FOTO LOUSY AUBER

Vertikální bydlení

Kristinu odjakživa lákalo bydlení v nefalšovaném loftu, ale nehledala ho nijak intenzivně. „V podstatě si mě byt našel sám,“ přiznává. „Na sociální síti jsem totiž sledovala práci architektů z ateliéru GutGgut, a tam jsem se ještě v roce 2015 dozvěděla, že začínají pracovat na projektu rekonstrukce staré pórobetonky. Hned jsem si tu rezervovala asi jako jedna z prvních byt,“ směje se. S představou o svém novém bydlení pak oslovila mladého architekta Jiřího Hubinského, který spolu se svými kolegy nejprve obrátil dispozici několikaúrovňového loftu vzhůru nohama. Původně byla na nejnižším, vstupním podlaží plánovaná kuchyně s jídelnou, a ty byly přesunuty na nejvyšší úroveň bytu namísto ložnice.

„Umístění obývacího pokoje uprostřed jsme zachovali, a kuchyň s jídelnou jsme přemístili tak, že je nyní od obývacího pokoje dělí jen čtyři schody, ne výška celého patra. Tím se nám podařilo přirozeně spojit a zvětšit denní zónu. Kristina má totiž spoustu přátel a má ráda společnost, takže horní, denní část bytu, na kterou navazuje i terasa, se využívá velmi intenzivně – zde se žije, vaří a večírkuje. Nejnižší podlaží slouží jen ke spaní. Majitelka si umístění ložnice pochvaluje, je to totiž nejchladnější místo v bytě.

Na spodním podlaží je situována ložnice s koupelnou a toaletou. O soukromí se zde v případě potřeby postará závěs. FOTO LOUSY AUBER

„Je to krásný prostor – i na večírku pro 15 lidí si má každý kam sednout. “

Kristina, majitelka

Pozůstatkem původní dispozice je umístění hygienického boxu na spodním podlaží. Architekti jej však mírně upravili. Zachovali také původní rozvody vody a odpadu pro plánovanou kuchyni a napojili na ně umyvadlo u ložnice. FOTO LOUSY AUBER

Městská romantika

Nejen dispozice, ale i trochu surový a zároveň střídmý interiér odráží povahu majitelky. Kristina má totiž ráda, když jsou věci přirozené, jednoduché a uklizené. Architekti zachovali co nejvíce původních betonových konstrukcí odhalených, čímž přirozeně podpořili autentický industriální duch prostoru. Podlaha, stěny a strop přitom vytvořily jakýsi betonový obal, do kterého architekti vsadili vybavení interiéru. „Celý interiér tvoří vlastně jen truhlářské a zámečnické prvky a pár solitérů. S betonovým obalem prostoru jsme si nijak nehráli, nechali jsme ho přirozený. Život sem vnesl mobiliář – všechny interiérové ​​prvky se usazovaly v podstatě najednou, čímž se byt v okamžiku celý změnil,“ vysvětluje Juraj Hubinský.

Nejsou schody jako schody. Původní průhled z obývacího pokoje do spodního podlaží otvorem kolem užších schodů architekti oželeli a upřednostnili široké pobytové schody, které se staly součástí podlažní plochy. Vznikl tak propojený prostor kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. „Teď je to jedna velká místnost, kde se žije,“ vysvětluje architekt Hubinský. „Široké schody neslouží jen na přechod mezi dvěma úrovněmi, ale pravidelně se používají také jako další sezení, čímž je celá podlažní plocha využitá na maximum.“ FOTO LOUSY AUBER

Jak říká majitelka tohoto bytu, není to bydlení pro každého: „Buď ho milujete, nebo nesnášíte. Nic mezi tím. Pro mě to je ideální místo. Je tu úplné ticho, v noci jsou vidět hvězdy, i výhled na město je zde nádherný, zejména večer… Je to taková městská romantika.“ Se sousedy, kteří jsou tak jaksi přirozeně z podobného soudku, navíc vytvořili kamarádskou komunitu.

Základem celého interiéru je citlivý přístup k původní architektuře – autoři respektovali podstatu a původ budovy, a proto zachovali co nejvíce přiznaných betonových stěn. Aby na stropě zakryli neestetické stopy po stavbě, natřeli ho barvou, avšak odstínem co nejbližším betonu. FOTO LOUSY AUBER

„Propojení kuchyně s jídelnou a obývákem do jednoho prostoru je vyjádřením způsobu života. Je to taková sociologická otázka. Pokud je vaření i servírování společnou a společenskou záležitostí, je přirozené, když se odehrává ve stejném prostoru.“

Juraj Hubinský, architekt

Betonové plochy tvoří jednotný obal interiéru: podlaha je z běžné cementové stěrky, která je vytmelená, vybroušená, nalakovaná a vyleštěná; na betonové stěny aplikovali pouze penetrační nátěr, který je zakonzervoval. FOTO LOUSY AUBER

FOTO LOUSY AUBER

Eričin pohled

Bratislavská Mlynica mě potěšila hned dvakrát. Poprvé jsem měla radost z toho, jak se podařilo změnit jednu z průmyslových budov na multifunkční objekt s nápaditými eventovými a kancelářskými prostory a s několika loftovými byty – rozlohou sice nevelkými, ale s velkým potenciálem. A že se po nich zaprášilo… Podruhé jsem se těšila z návštěvy v jednom z bytů, ve kterém se podařilo využít industriální potenciál opravdu ukázkově. Od šikovného uspořádání vertikální dispozice, přes funkční otevřenost až po stylovou čistotu interiéru. Jistě, jak říká jeho svérázná majitelka, tento typ bydlení není pro každého (ale to vlastně žádný). Mnohým zřejmě bude připadat černo-betonový otevřený prostor chladný, ale mé srdce tento byt zahřál. Upřímně.

AUTOŘI

Návrh i realizace interiéru na klíč byly v režii trojice architektů Juraj Hubinský, Peter Kuklica a Martin Smerek z ateliéru Juraj Hubinský.

www.jurajhubinsky.com

loftový byt

rozloha 70 m² + 20 m² terasa

výškové úrovně 4

lokalita Bratislava

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO LOUSY AUBER
ZDROJ časopis HOME