Z opuštěného skladiště vznikl stylový loft s výhledem na přístav: Kámen, měď a industriální šarm

Když se minulost stává základem budoucnosti

Všechno to začalo jedním snem: vytvořit útočiště pro pár, který se po letech života v zahraničí chtěl vrátit tam, kde to zná nejlépe – do Montrealu.

Volba padla na historickou budovu v centru Starého přístavu. Tady, v podkroví, které dříve sloužilo jako skladiště, dnes vznikl dvoupatrový byt plný světla, kontrastů a emocí.

Cílem přestavby nebylo jen vytvořit luxusní obytný prostor. Byla to snaha propojit ducha doby s dnešním stylem života. Zachovat původní kamenné stěny, dřevěné prvky a historii místa – a současně přinést čistotu, jednoduchost a moderní komfort. A tak se zrodilo místo, kde spolu minulost a současnost žijí v harmonickém dialogu.

Hravost textur a barev v otevřeném obytném prostoru. Zdroj: Ulysse Lemerise Bouchard

Kámen, měď a světlo

Hned při vstupu vás obklopí zdi z odkrytého kamene, které byly s péčí očištěny a zrestaurovány. Dýchá z nich klid, stálost a určitá důstojnost.

Tyto původní prvky dostaly nový kontext díky odvážným designovým zásahům: třeba měděná kuchyňská linka září svými teplými odstíny a vytváří silný kontrast vůči kameni. Nerezové pracovní desky jí dodávají jiskru a moderní nádech.

Kuchyň není jen místem, kde se vaří. Je středobodem celého prostoru, jakýmsi srdcem bytu. Masivní ostrůvek zve k setkávání, zatímco pracovní plocha elegantně kopíruje linii stěny a směřuje k velkému oknu s výhledem na město. Vše je navrženo tak, aby forma nikdy nepřehlušila funkci – a zároveň, aby každý detail potěšil oko.

Prostor, který dýchá volností

Obytné patro má otevřený koncept – kuchyň přechází plynule do jídelny, obývacího pokoje i pracovního koutku. Přesto jsou jednotlivé zóny promyšleně oddělené.

Pomocí posuvných dveří a vestavěného nábytku vzniká prostor, který je variabilní, ale přitom stále útulný. Z velkých oken proudí dovnitř světlo, které proměňuje atmosféru podle denní doby.

Pracovní kout lze snadno proměnit v pokoj pro hosty – důkaz, že design může být krásný i praktický zároveň.

Geometrie prostoru: schodiště jako sochařský prvek propojující interiér. Zdroj: Ulysse Lemerise Bouchard

Zajímavá podlaha a schodiště

Celý prostor sjednocuje podlaha z dubových prken neobvyklých rozměrů – každé je široké přes 60 cm a dlouhé téměř pět metrů. Tento výjimečný materiál nejen působí velkoryse, ale zároveň dodává bytu přírodní teplo a propojuje jednotlivé zóny v jeden plynulý celek.

Dominantou bytu se stalo schodiště mezi patry – vypadá jako architektonický šperk. Černá kovová konstrukce a stupně sladěné s podlahou vytvářejí dojem elegantní stuhy, která se vine prostorem. Funkční prvek se tak mění v estetický zážitek.

Ložnice, kde hranice mezi soukromím a designem mizí.

Podkroví jako oáza klidu

Horní patro je věnováno ložnicím. Hlavní ložnice s šatnou a koupelnou za prosklenou stěnou připomíná luxusní hotelový apartmán. Terasa orientovaná na západ poskytuje soukromí, čerstvý vzduch i pohled na střechy města.

Druhá ložnice, s vlastní koupelnou, překvapí netradičním řešením – její stěna je prosklená a dívá se přímo do jídelní části o patro níž. Světlo z horního patra tak zalévá i spodní úroveň a celek působí jako jeden propojený organismus.

Příběh Suite 305 není jen o designu nebo trendech. Je o respektu k historii, o odvaze propojit nespojitelné a o touze vytvořit místo, kde se člověk cítí skutečně doma. Je to důkaz, že i ve městě plném ruchu a historie může vzniknout tiché, světlem zalité útočiště – elegantní, živé a osobité.

Galerie:

Text: Lucia Blažiová
Foto: Ulysse Lemerise Bouchard