Jak snadno (ne)chybovat při rekonstrukci koupelny
Kompletní rekonstrukce koupelny si zaslouží pořádně propracovaný plán. Od stanovení rozpočtu přes rozvržení prací až po výběr obkladů a sanity. Je to spousta práce a také riziko, že se vše nepovede. Chybám se můžete vyhnout s naším krátkým manuálem.
Vodovody a odpady
Pořádně si zvažte umístění koupelnové sanity napojené na rozvody vody a kanalizaci, které jsou pevně zabudované ve zdi. Ideální je, když jsou zařizovací předměty umístěny v koupelně tak, aby délka všech instalací vedoucích od instalačního jádra nebo hlavních stoupaček byla co nejmenší.
Vyhněte se třeba i instalačním uzlům, to je nakonec i důvod, proč jsou koupelny, toalety a všechny místnosti napojené na vodu soustředné v těsné blízkosti v rámci jednoho podlaží. Instalace můžete v koupelně zabudovat dvěma způsoby. První je klasický mokrý způsob, kdy se vodovody vysekávají do stěn, zejména zděných, nebo se vedou před stěnou a dodatečně zazdívají.
Kvůli snížení hlučnosti a snížení tepelných ztrát by měly být obaleny izolací. Z hlediska ochrany před výkyvy teplot by neměly být umístěny v obvodových stěnách. U dřevěných montovaných staveb se všechny rozvody vedou uvnitř stěn, které jsou již samy o sobě vyplněné tepelnou izolací. Druhé, jednodušší a praktičtější řešení je umístění rozvodů do instalačních stěn. Ty jsou buď předsazené před původní stěnou, nebo postavené kdekoli v prostoru, kde zároveň vytvářejí nízkou zástěnu. Ideální je využívat instalační příčky zejména při přestavbách a rekonstrukcích.
Obvykle jsou řešeny jako lehká kovová konstrukce obložená sádrokartonem s povrchovou úpravou. Vnitřek instalační příčky poskytuje dostatek místa pro přehledné rozložení všech potrubí a jiných prvků – splachovacích nádržek, různých filtrů, čerpadel, těla podomítkových baterií. Navíc můžete těmito stěnami rozdělit prostor koupelny nebo vytvořit nové odkládací plochy.
Minimální délka, optimální spád a co nejmenší počet ohybů vodovodních potrubí jsou důležité především tam, kde proudí voda vlastním tlakem. Při teplovodních potrubích je třeba zohlednit i otázku tepelných ztrát. Minimalizuje je kratší potrubí a tepelná izolace. Tam, kde není možné soustředit všechna odběrná místa v blízkosti zásobníku teplé vody, zabezpečí její stabilní teplotu oběhové čerpadlo.
Rozmisťování zařízení napojených na kanalizaci je závislé na vzdálenosti hlavní stoupačky. Je to tak proto, že všechna potrubí odpadní vody musí mít dostatečný spád, 1 až 2 cm na běžný metr. Pokud to není možné dodržet, musí se odvod splašků řešit nuceně pomocí čerpadla. Vzdálenost mezi vanou a svislým odpadním potrubím by neměla být větší než 3 m, u WC více než 1,5 m.
V některých případech je možné potrubí spustit až pod strop nižšího podlaží. Nehezké rozvody se dají zakrýt stropním podhledem. Také je třeba dbát na dimenze potrubí, protože při příliš malém průměru trubek dochází k obtěžujícímu hluku. Kanalizační potrubí se naplní odpadní vodou a vzniklý podtlak může zcela vysát sifony, což se projevuje nepříjemným bubláním. Při předimenzování průměru naopak nestačí množství vody na odplavení nečistot z potrubí a to se může snadno ucpat.
Téměř ve všech oblastech odtokové techniky se prosadilo plastové potrubí, které postupně vytlačuje dříve běžně používané materiály, jako jsou litina, ocelový plech, olovo a kamenina. Jednotlivé části mohou být lepené, svařované nebo zásuvné – v tomto případě se o potřebnou mechanickou zatížitelnost a těsnost spojů starají vhodné systémové komponenty.
Bezpečná elektřina
V koupelně je potřeba i elektřina. Při jejích rozvodech počítejte s určitými omezeními, přísnými pravidly a normami. Voda vede velmi dobře elektrický proud, proto je nutné dbát na to, aby koncové body, ať už samotná osvětlovací tělesa, nebo elektrické zásuvky, byly od ní co nejdále. Součástí mnoha zařizovacích prvků, například van či sprchových kabin, je barevné náladové osvětlení, které je z pohledu bezpečnosti dostatečně zajištěné a důsledně testované.
Z hlediska elektrické instalace se koupelna dělí na tři ochranné zóny, do kterých je možné bezpečně umístit určitý druh elektrického zařízení. Zóna číslo jedna je prostor nad vanou, umyvadlem nebo sprchovou vaničkou, kde nesmí být žádný elektrický spotřebič s výjimkou ohřívače vody s dostatečným krytím. Druhá zóna je vymezena okrajem vany nebo sprchového prostoru a jejich okolím do vzdáleností 60 cm.
Zde můžete instalovat svítidla s ochranným krytím IP 44 nebo IP 45, ve třetí zóně, která je ve větší vzdálenosti než 60 cm od okrajů vany nebo sprchového prostoru, stačí krytí IP X1. První číslice v označení znamená ochranu proti vniknutí cizích předmětů, druhá ochranu proti vodě. Vyšší čísla značí vyšší odolnost lampy. Zásuvky a spínače mohou být jen v zóně tři a instalují se ve výšce 120 cm nad podlahou.
Zásuvka na pračku může být umístěna 20 cm nad podlahou, ale měla by být snadno přístupná. Rovněž může být osazena i zásuvka na žebříkový elektrický radiátor. Těleso radiátoru může být umístěno nad vanou pouze v případě, že topným médiem je voda. U umyvadla mohou být zásuvky instalovány ve výšce alespoň 120 cm od podlahy, případně nižší, ale musí být minimálně 20 cm od mycího prostoru.
Jeho hranice je definována jako prostor nad umyvadlem a pod ním a jeho šířka a hloubka je shodná s půdorysem umyvadla. Od vany nebo okraje sprchového koutu nesmí být méně než 60 cm. V koupelně jsou minimálně dva samostatně jištěné elektrické obvody, světelný a zásuvkový. Spotřebič s příkonem více než 2 000 W, jako je například pračka, potřebuje samostatně jištěný obvod. Některá zařízení musí mít samostatně jištěný obvod bez ohledu na příkon, například masážní vana či parní kabina.
Pokud měníte dispozici koupelny a budujete nové elektrické vedení, počítejte se sekáním drážek. Méně pracné je vést rozvody v předsazené sádrokartonové stěně podobně jako vodovodní či kanalizační. Nemělo by docházet ke kolizím v rámci instalačního prostoru. Doporučená vzdálenost mezi elektrickým kabelem a vodovodním potrubím je 20 cm.
Vyhněte se instalačním uzlům.
Sanita by měla být v koupelně umístěna tak, aby délka všech instalací vedoucích od instalačního jádra nebo hlavních stoupaček byla co nejmenší.
Ideální je využívat instalační příčky zejména při přestavbách a rekonstrukcích.
Obvykle jsou řešeny jako lehká kovová konstrukce obložená sádrokartonem s povrchovou úpravou.
Z hlediska elektrické instalace se koupelna dělí na tři ochranné zóny.
Těleso radiátoru může být umístěno nad vanou pouze v případě, že topným médiem je voda.
Doporučená vzdálenost mezi elektrickým kabelem a vodovodním potrubím je 20 cm.
V koupelně jsou minimálně dva samostatně jištěné elektrické obvody, světelný a zásuvkový.
Důkladná finanční rozvaha předejde problémům.
Před rekonstrukcí řádně promyslete umístění jednotlivých zařízení a vaše potřeby.
Desatero pro budování nové koupelny
1. Rozpočet s rezervou
Nepodceňte výši reálných nezbytných výdajů a rozpočet sestavte s rezervou minimálně ve výši 10 až 15 %.
2. Průzkum a reference
Levné obklady, nekvalitní nábytek či podezřele nízká cenová nabídka na práce nemusí přinést kýžený výsledek. Právě naopak. Vsaďte proto na ověřenou a kvalitní firmu se zkušenostmi, která rekonstrukci zastřeší.
3. Plán má cenu zlata
Pokud plánujete rozsáhlou rekonstrukci, klidně si na to vyčleňte i několik měsíců. Renomované firmy mají termíny na práce dohodnuté dlouho dopředu a na obklady a sanitu se také někdy čeká. Ptejte se proto na dodací lhůty a nezapomeňte na písemné smlouvy a objednávky.
4. Přechodný domov
Bez koupelny a toalety se nedá fungovat. Na období rekonstrukce si proto zajistěte náhradní ubytování, kde můžete zůstat, i pokud se práce o několik dní zpozdí. Zakryjte a zajistěte i ostatní místnosti v bytě, drobný prach se totiž dostane všude.
5. Hlavně přesně
Je nezbytné přesně vyměřit a okótovat místa, kudy vede elektřina, kanalizace a vodovodní potrubí, aby mohli řemeslníci bez problémů pracovat.
6. Dveře a podlahy
V návrhu zakreslete dveře i směr otevírání, aby se nestalo, že nebudete moci třeba kvůli umyvadlu otevřít dveře dokořán. Včas si rozmyslete, jakou budete mít v koupelně podlahu a jaká bude její výška.
7. Jen to, co potřebuji
Nábytek a sanita v koupelně mají být přizpůsobeny dispozici, rozměru místnosti a počtu osob, které je používají.
8. S nebo bez
Hlavně v bytech, kde je koupelna malá, přistupují majitelé ke spojení s toaletou. Jediná rada v tomto případě zní – pokud je vás doma více, ponechte toaletu z praktických důvodů oddělenou.
9. Pod lampou
Pokud nemáte v koupelně okno, dejte přednost teplému bílému světlu – v místnosti bez přirozeného slunečního světla bude působit přirozeněji. V koupelně by měly být minimálně dva světelné zdroje – jeden centrální na stropě, druhý nad zrcadlem.
10. Větrání
V koupelně a v toaletě je větrání nezbytné. V opačném případě se v nich drží plíseň a zápach. Pokud máte okno, je po problému, jinak však myslete na ventilátor, nebo podomítkové splachování s odvětráváním na toaletě.
TEXT: KRISTÝNA FALTANOVÁ A ADÉLA MOTYKOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM
ZDROJ: časopis HOME