Lesk a krása koupelen

Ať už ji máte zařízenou minimalisticky, v retro stylu, nebo rustikálně, nic koupelně nesluší víc než čistota. Přestože tenhle „luxus” si může dopřát každý, není vždy jednoduché ho dosáhnout. Zejména moderní materiály jsou natolik sofistikované, že vyžadují jemné zacházení. Na čisticí prášky a chlor raději zapomeňte!

Nepřítel číslo 1: písek

Při čištění všech lesklých koupelnových povrchů – akrylát, litý mramor, sklo, plast nebo keramika – se určitě vyvarujte všech abrazivních prostředků, které by materiály mohly na povrchu poškrábat. Jedná se o nejrůznější prášky a písky, ale i o drátěnky a houbičky s drsným povrchem. Jejich dlouhodobým používáním navíc dochází ke zmatňování povrchu, nebo dokonce k jeho sedření. Nejnáchylnější k tomuto poškození je akrylát či rámy sprchových koutů, zejména ty barevně lakované a kovově lesklé, které jsou na údržbu obecně nejnáročnější. Z tohoto hlediska jsou praktičtější povrchy s matně kovovou úpravou, protože na nich oděrky a škrábance nejsou tolik vidět.

Foto: Ravak

Nepřítel číslo 2: chlor

Čisticí přípravky obsahující chlor škodí nejen životnímu prostředí, ale i vaší koupelně. Jsou natolik agresivní, že kromě nežádoucí špíny a mikroorganismů zničí i hliníkové rámy, chromové baterie, topné žebříky nebo odtoky van a umyvadel. Na bílém povrchu koutů či radiátorů vytváří nažloutlé skvrny a nesvědčí ani v koupelně hojně používanému silikonovému tmelu. Zvolte proto raději univerzální a jemnější prostředky, nebojte se případně požádat o radu prodejce konkrétního vybavení. Někdy si vystačíte i s obyčejným mýdlem.

Moderní koupelny se stále zvětšují, a tak přibývá i plochy, které je potřeba věnovat náležitou pozornost a péči. Foto: Ravak

Problematickou oblastí, se kterou se potýká téměř každá koupelna, jsou plísně a nečistoty usazené v nepřístupných místech sprchových koutů. Už při nákupu se proto vyplatí na to myslet a vybrat si kout s minimem svislých profilů – půlrámové nebo bez rámů. Na trhu jsou k dostání i kouty, u kterých výrobce myslel na praktické detaily a vyvinul u nich chytrý mechanismus na odklápění skla dveří. Foto: Ravak

Prostředky s chlorem se ale nejčastěji používají při odstraňování odolných plísní a s těmi vám mýdlo nepomůže. Plísni jak známo svědčí vlhkost. Nejúčinnější je proto prevence v podobě efektivního odvětrávání koupelny a důsledné otírání orosených a mokrých ploch. Dnes už jsou také k dostání prostředky bez chloru, jejich účinnost je však sporná.

Největším problémem bývá plíseň ve spárách kolem van a sprchových vaniček. Vyřeší ho vanové lišty, které spáru vyplněnou silikonem překryjí, utěsní a usnadní tak její udržování.

Koupelna se vlivem zvýšené vlhkosti může snadno stát rájem bakterií a plísní. K jejich likvidaci však spíše než agresivní prostředky přispěje pravidelná a důsledná péče. Důkladným větráním a pravidelným otíráním vlhkých míst vezmete nežádoucím organismům jejich životní prostředí, aniž byste uškodili choulostivým moderním povrchům. Foto: ProCeram

Bezdotykové baterie výrazně usnadňují údržbu. Protože nepřicházejí do kontaktu se špinavýma rukama, vydrží déle lesklé a bez šmouh. Když už je čas od času potřeba je otřít, postačí mýdlová voda. Foto: Oras

Zrcadlo, zrcadlo…

Po určité době mají zrcadla tendenci černat, obzvláště u krajů se objevují drobné fleky. Je to důsledek oxidace stříbra, a tak jsou nejzranitelnějším místem hrany, kde je jeho vrstva odhalená. Neměly by proto přijít do styku s žádnými čisticími prostředky. Nebezpečné jsou především všechny kyselé přípravky a chlor. Vyhnout se tomu můžete tak, že budete zrcadlo mýt jen čistou vodou a pak ho suchým hadříkem utřete a vyleštíte.

Vlivem složení vody může také sklo po čase měnit barvu, takzvaně oslepnout. Běžně dostupná chemie pak už nepomůže. Dobré je na to pamatovat už při nákupu a volit výrobky ošetřené speciální povrchovou úpravou zabraňující tvorbě usazenin. Při běžné údržbě pak stačí použít univerzální saponát, jednou za čas je však potřeba obnovit ochrannou vrstvu speciálním přípravkem. Sklo díky tomu získá hydrofobní vlastnosti a kapky po něm stečou.

Čisté zrcadlo je vizitkou každé koupelny – zabloudí k němu zrak každé návštěvy. Proto byste měli věnovat jeho údržbě patřičnou pozornost. Nutně to však nemusí znamenat, že na něj „vylijete“ množství čisticích prostředků. Možná budete překvapeni, co dokáže obyčejná voda a lešticí utěrka z mikrovlákna. Foto: Duravit

„Pan Citlivý“

Nejchoulostivějším materiálem v koupelně je chrom. Zatímco v případě ostatních, odolnějších povrchů, jako jsou keramické toalety, umyvadla či obklady, můžete sáhnout po kyselině solné (skvěle si poradí s vodním kamenem), u baterií s chromovaným povrchem je zapovězená. Stejně jako další kyseliny (například chlorovodíková), ale také přípravky obsahující alkohol nebo ty s příliš nízkým či naopak vysokým pH faktorem. Ideálně by se pH faktor čistidel měl pohybovat mezi 5 až 8. Povrch baterií tak může poškodit i obyčejný ocet.
 
I tady je nejlepším řešením prevence, tedy šetrné omývání několikrát týdně, kterým předejdete vzniku usazenin. Když už jste pravidelnou péči zanedbali, poraďte se ohledně vhodného prostředku s výrobcem nebo prodejcem. Jím doporučený přípravek nanášejte podle návodu, nikdy byste ho však neměli nanášet sprejem přímo na baterii. V takovém případě by rozstřikovaná mlha mohla vniknout do otvorů armatury a poškodit ji. Nemáte-li speciální přípravek po ruce, určitě nic nezkazíte mýdlem nebo jemným sprchovým gelem. 

Nejnáročnější z hlediska udržování čistoty je bezesporu záchodová mísa. Usazeniny minerálů z tvrdé vody v ní způsobují nevzhledné kroužky. K jejich odstranění můžete použít buď neředěný bílý ocet, nebo speciální odstraňovač minerálních usazenin. Foto: Sapho

Text: Dominika Záveská
Foto: archiv firem
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.