Celkový pohled na dvoupodlažní moderní dům z pohledového betonu s velkými okny, otevřenou terasou a tropickou zahradou.

Galerie (50)

Zdroj: Lorena Darquea

Beton v interiéru nemusí působit jako v garáži. V tomto domě ho architekti zkombinovali se zelení a dřevem

24. 10. 2026 Lucia Blažiová

Na první pohled působí Casa Akina nenápadně. Teprve při procházení jednotlivými prostory odhaluje, jak promyšleně pracuje se světlem, zelení a průhledy. Místo okázalosti nabízí něco mnohem příjemnějšího – pocit, že dům přirozeně plyne s časem.

Nejdřív jen tušíte, co je za zdí

Casa Akina se odhaluje postupně. Při prvním setkání člověk vnímá jednotlivé vrstvy – betonovou konstrukci, kámen, stín a mezi nimi záblesky zeleně. Architekti ze studia Di Frenna Arquitectos dům navrhli tak, aby se jeho podoba rozvíjela spolu s pohybem člověka.

Jednotlivé pohledy přicházejí postupně: dvůr ukrytý za stěnou, světlo dopadající na beton, výhled k rostlinám nebo další prostor, který se objeví při průchodu domem. Každý krok přináší jiný obraz a samotná cesta se tak stává součástí atmosféry.

Rohový pohled na dům Casa Akina s vysunutými betonovými objemy, perforovanými stěnami, dřevěným vstupem a hustou zahradní zelení.

Pohled z rohu nejlépe ukazuje členění domu do několika navazujících objemů. Beton, dřevo a zeleň se zde vzájemně doplňují, zatímco zapadající slunce zvýrazňuje strukturu fasády. Zdroj: Lorena Darquea

Beton, který se během dne mění

Základem domu jsou pohledový beton, přírodní kámen, betonové tvárnice, dřevo, sklo a ocel. Stejné materiály se opakují v interiéru i exteriéru a jednotlivé části domu tak přirozeně propojují. Beton se objevuje nejen na fasádách, ale také na pracovních plochách, policích a dalších vestavěných prvcích.

Důležitý je jeho povrch. Stěny z betonu s otiskem bednění mají jemnou strukturu, která zachycuje měnící se světlo. Ráno působí šedá chladněji, během dne se její odstín postupně otepluje a odpolední slunce mu propůjčí téměř zlatavý nádech.

Materiál zůstává stejný, mění se světlo a s ním i atmosféra jednotlivých místností. Dům tak získává během dne pokaždé trochu jinou tvář.

Přečtěte si také:

Zvenku středomořská vila, uvnitř moderní elegance. Dům pro šestičlennou rodinu má promyšlený každý detail

Dvůr se odhaluje po vrstvách

Obytné místnosti se k prvnímu vnitřnímu dvoru otevírají postupně. Obývací pokoj a jídelna na něj navazují přes několik přirozených přechodů a mezi interiérem a venkovní zelení vzniká příjemná návaznost.

Právě tady se ukazuje jeden z hlavních principů domu. Vegetace je součástí každodenního výhledu a člověk ji vnímá z bezprostřední blízkosti. Rostliny se objevují za otvory ve stěnách, na terasách i za velkými prosklenými plochami. Dům se díky tomu přirozeně otevírá do zahrady a jednotlivé prostory spolu plynule komunikují.

Vnitřní dvůr betonového domu s perforovanou zídkou, stromem, zelenými rostlinami a otevřeným průhledem do horního podlaží.

Betonová mříž odděluje dvůr od okolních prostorů, aniž by jej úplně uzavřela. Zeleň za ní změkčuje strohé linie stavby a vytváří příjemný kontrast k pohledovému betonu. Zdroj: Lorena Darquea

Žádné hranice mezi domem a zahradou

Nejvýraznější propojení přichází na terase. Obytné prostory se sem otevírají velkými skleněnými plochami v ocelových rámech. Po jejich otevření se interiér a exteriér propojí v jeden velký obytný prostor.

Terasa spojuje jednotlivé části domu a zároveň přibližuje zahradu každodennímu životu. Vegetace je v blízkosti jídelního stolu, obytného prostoru i míst určených k odpočinku.

Casa Akina pracuje s celou škálou přechodů mezi interiérem a exteriérem. Střídají se tu dvory, terasy, zastíněná místa a prosklené prostory, které umožňují vybrat si podle nálady i denní doby.

Stíny kreslí po zdech

Velkou roli v domě mají betonové tvárnice s otvory. Propouštějí světlo v menších dávkách a během dne vytvářejí na stěnách a podlahách proměnlivou kresbu. Ráno dopadá světlo jinak než odpoledne. S postupem hodin se mění také tvary stínů a jejich poloha.

Člověk tak může vnímat čas podle toho, kam se právě přesunul světelný obraz. Právě tento detail dodává střídmé architektuře živost. Betonové stěny se během dne proměňují pod rukama světla a vytvářejí pokaždé trochu jinou scénu.

Otevřený obytný prostor s velkými posuvnými skleněnými stěnami, pohovkou, jídelním stolem a výhledem do zeleného dvora se stromem.

Posuvné prosklené stěny propojují obývací pokoj a jídelnu s vnitřním dvorem. Zeleň se tak stává přirozenou součástí obytného prostoru a hranice mezi domem a zahradou téměř mizí. Zdroj: Lorena Darquea

Dřevo změkčuje beton

Minerální materiály doplňuje dřevo, které se objevuje na dveřích, nábytku i v textiliích. Do převážně kamenného a betonového prostředí přináší měkčí a útulnější výraz. Jeho střídmé zastoupení zároveň nechává vyniknout betonu a kameni. Dřevo, textilie a minerální povrchy se vzájemně doplňují a vytvářejí prostředí s příjemnou rovnováhou mezi pevností a měkkostí.

Podobně fungují i vestavěné prvky. Police, pulty a další části vybavení navazují na stěny a podlahy a používají stejné materiály. Přirozeně tak zapadají do architektury domu.

Interiérové dřevěné schodiště s otevřenými stupni, betonovou stěnou a vestavěnou knihovnou v přírodních odstínech.

Otevřené dřevěné stupně odlehčují prostor a nechávají vyniknout betonovou stěnu. Stejný odstín dřeva se opakuje na podlaze i vestavěném nábytku, takže jednotlivé části interiéru působí sjednoceně. Zdroj: Lorena Darquea

Každá ložnice má kousek zeleně

Na horním podlaží se jednotlivé části domu posouvají směrem do zahrady a vytvářejí menší terasy přiléhající k ložnicím a pracovně. Každý z těchto prostorů tak získává vlastní výhled a kontakt s okolní zelení.

Terasy rozšiřují soukromé pokoje o další místo pro odpočinek nebo chvíli venku. Zeleň zároveň pomáhá jednotlivé části domu přirozeně oddělit a vytváří kolem nich klidnější prostředí.

Architekti Matia Di Frenna Müller a Omar Anguiano de la Rosa pracují s domem jako s řadou navazujících prostorů, mezi nimiž se během dne přelévá život. Ráno může začít uvnitř, pokračovat na terase a později se přesunout do dvora.

Přečtěte si také:

V Praze si mladá rodina nechala navrhnout dům bez zbytečných příček. Jeho srdcem je téměř 40 m² společného prostoru

Dům, který nechává čas pracovat

Na první pohled zaujme beton, při delším pohledu se ale přidávají další vrstvy – světlo, vegetace, stíny a způsob, jakým se člověk pohybuje mezi jednotlivými prostory. Beton a kámen tvoří klidný základ, zatímco slunce a zeleň se starají o jejich proměnu během dne.

Casa Akina nechává okolní přírodu vstoupit hluboko do každodenního života. Ráno vpustí dovnitř světlo, během dne nechá stíny putovat po stěnách a odpoledne promění šedý beton v teplejší odstíny. Zeleň zůstává na dohled téměř z každého důležitého místa.

Její podoba se mění s každou hodinou. A právě v tom spočívá jeden z nejpůsobivějších momentů tohoto domu – stejný prostor lze během jediného dne vidět pokaždé trochu jinak.

Krytá venkovní terasa pod betonovým podlažím domu s jídelním stolem, pohovkou, proutěným křeslem a hustou tropickou zahradou.

Terasa nabízí dostatek prostoru pro společné stolování i odpočinek. Díky umístění pod horním podlažím je chráněná před přímým sluncem, zatímco otevřená strana umožňuje nerušený výhled do zahrady plné palem a dalších tropických rostlin. Zdroj: Lorena Darquea

Galerie:

: Dům tvoří výrazný betonový objem horního podlaží, který částečně překrývá otevřené přízemí. Velká okna, geometrická mřížka a otevřená pergola odlehčují jeho mohutnou podobu, zatímco hustá zeleň vytváří přirozený přechod mezi architekturou a zahradou.

: Pohled z rohu nejlépe ukazuje členění domu do několika navazujících objemů. Beton, dřevo a zeleň se zde vzájemně doplňují, zatímco zapadající slunce zvýrazňuje strukturu fasády.

: Betonová mříž odděluje dvůr od okolních prostorů, aniž by jej úplně uzavřela. Zeleň za ní změkčuje strohé linie stavby a vytváří příjemný kontrast k pohledovému betonu.

: Posuvné prosklené stěny propojují obývací pokoj a jídelnu s vnitřním dvorem. Zeleň se tak stává přirozenou součástí obytného prostoru a hranice mezi domem a zahradou téměř mizí.

: Otevřené dřevěné stupně odlehčují prostor a nechávají vyniknout betonovou stěnu. Stejný odstín dřeva se opakuje na podlaze i vestavěném nábytku, takže jednotlivé části interiéru působí sjednoceně.

: Zahradní fasáda ukazuje, jak architekti kombinovali betonové plochy, velká okna a otevřené části domu. Horní podlaží doplňuje terasa s betonovými nosníky a perforovanou stěnou, zatímco spodní část stavby částečně splývá s hustou zelení.

: Terasa nabízí dostatek prostoru pro společné stolování i odpočinek. Díky umístění pod horním podlažím je chráněná před přímým sluncem, zatímco otevřená strana umožňuje nerušený výhled do zahrady plné palem a dalších tropických rostlin.

: Pravidelná betonová mřížka není jen výrazným architektonickým prvkem. Pomáhá filtrovat sluneční světlo a poskytuje větší soukromí v místnostech za okny, aniž by je zcela oddělovala od okolní zeleně.

: Horní betonové podlaží vytváří nad terasou rozměrnou střechu, pod kterou se vešel jídelní kout i pohodlné posezení. Díky televizi umístěné ve výklenku betonové stěny může prostor sloužit také jako venkovní obývací pokoj.

: Jednoduchou betonovou fasádu narušuje pouze úzké okno, zatímco hlavní obytný život se odehrává pod vysunutým horním podlažím. Velký strom stojící přímo před domem pomáhá začlenit výraznou moderní stavbu do zeleného prostředí.

: Jedna část nádvoří je vyhrazena odpočinku v závěsné houpací síti. Betonové nosníky nad horní terasou propouštějí denní světlo a společně s prosklenými stěnami pomáhají udržet vizuální propojení obou podlaží se zahradou.

: Úzké svislé okno přivádí světlo do horního podlaží, aniž by výrazně narušovalo souvislou betonovou fasádu. Pod ní se nachází otevřená terasa vybavená stropními ventilátory, které pomáhají zpříjemnit pobyt v teplém počasí.

: Architektura pracuje s kontrastem masivních betonových objemů a lehkých prosklených ploch. Zatímco horní podlaží působí uzavřeněji, přízemí se prostřednictvím velkých skleněných stěn otevírá do dvora a propojuje obytné místnosti s venkovním prostředím.

: Mohutná betonová hmota horního podlaží vytváří nad hlavním vstupem přirozené zastřešení. Její strohost vyvažují dřevěné dveře, bohatá výsadba a velké kameny, mezi nimiž je nenápadně zakomponováno zahradní osvětlení.

: Architektura pracuje s kontrastem uzavřených betonových ploch a velkých prosklených otvorů. Tam, kde je potřeba více soukromí, nahrazuje běžné okno prostorová mřížka, která stále propouští světlo a umožňuje proudění vzduchu.

: Prosklená část přízemí se otevírá směrem k bazénu a zahradě. Vysunuté horní podlaží vytváří nad terasou hluboký stín, zatímco betonová pergola a mřížka pomáhají regulovat množství slunečního světla v dalších částech domu.

: Betonová mřížka odděluje zahradní prostor od okolní zeleně, aniž by ho úplně uzavírala. Malý vodní prvek s přepadem doplňuje přírodní výsadbu a přináší do zákoutí příjemný zvuk tekoucí vody.

: Pravidelná geometrie betonové fasády kontrastuje s jemnější strukturou perforované stěny. Ta propouští světlo a vzduch, ale zároveň poskytuje částečné soukromí. Velké prosklené dveře otevírají horní podlaží směrem do dvora.

: Detail okna ukazuje, jak betonová mřížka funguje v praxi. Její hluboké otvory omezují přímý pohled zvenčí a filtrují sluneční světlo, zatímco otevíravé prosklení umožňuje místnost přirozeně větrat.

: Betonová pergola propouští mezi nosníky sluneční paprsky a vytváří na terase střídající se pruhy světla a stínu. Jednoduché posezení s výhledem do korun stromů ukazuje, že i menší venkovní prostor může nabídnout dostatek soukromí a kontakt s přírodou.

: Malá terasa nabízí příjemné místo k posezení přímo mezi jednotlivými částmi domu. Prosklené stěny ji vizuálně propojují s interiérem, zatímco betonové nosníky nad hlavou vytvářejí částečné zastínění a zajímavou hru světla.

: Výrazným architektonickým prvkem domu je horní betonový objem, který se vznáší nad otevřenou terasou. Toto řešení vytváří přirozeně zastíněný venkovní prostor, kde se nachází jídelní stůl i odpočinková zóna, a současně ponechává místo vzrostlým stromům a okolní vegetaci.

: Vysoké okno propojuje vnitřní prostor s pohledem do zeleného dvora. Jeho černý kovový rám kontrastuje se světlým betonem a otevřené křídlo umožňuje proudění čerstvého vzduchu.

: Horní podlaží kombinuje betonovou mřížku s otevřenou konstrukcí pergoly, která propouští světlo do prostoru za fasádou. Pod vysunutou částí domu vznikla prostorná zastřešená terasa, chráněná před přímým sluncem.

: Na fasádě je dobře patrná struktura pohledového betonu s otisky bednění a pravidelnými otvory po spínacích tyčích. Stejný materiál se opakuje také na ohradní zdi a prostorových mřížkách, díky čemuž působí celý dům jako jeden architektonický celek.

: Posuvné dveře s jemným výpletem vnášejí do interiéru teplo přírodních materiálů. Světlé dřevo příjemně kontrastuje s pohledovým betonem a navazuje na další vybavení místnosti.

: Betonová mřížka před oknem propouští do ložnice denní světlo, ale zároveň vytváří zajímavou hru světla a stínů. Na posteli i podlaze se díky ní objevuje pravidelný vzor, který se během dne proměňuje.

: Jednotlivé části domu obklopují zelený dvůr, do kterého proniká denní světlo shora. Betonová mřížka poskytuje částečné soukromí, ale díky pravidelným otvorům zachovává vizuální kontakt mezi zahradou a okolními prostory.

: Dřevo, proutěné dekorace a čalouněný nábytek zjemňují syrový charakter betonových stěn a stropu. Pokoj doplňuje knihovna s uzavřenými skříňkami, která nabízí prostor pro knihy i věci, jež není potřeba vystavovat.

: Koupelna působí téměř jako součást zahrady. Velkoformátové prosklení přivádí světlo k umyvadlu a nabízí pohled na zeleň, zatímco betonové stěny, tmavá dlažba a černé baterie vytvářejí střídmý základ interiéru.

: Ve večerním světle vyniká jednoduchá geometrie domu i struktura pohledového betonu. Osvětlení podél vstupních schodů a mezi rostlinami zvýrazňuje cestu ke dveřím, aniž by narušovalo klidný charakter předzahrádky.

: Úzké svislé okno přivádí denní světlo do horního podlaží, aniž by výrazně narušovalo souvislou betonovou fasádu. Otevřené okenní křídlo zároveň umožňuje přirozené větrání interiéru.

: Přírodní materiály se v koupelně objevují i v drobných detailech. Pletené stínidlo, dřevěná skříňka a výplně zásuvek ladí se zelení za sklem a pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru i bez výrazných barev.

: Vzrostlé stromy poskytují dvoru přirozený stín a jejich koruny vytvářejí příjemný kontrast k přísné geometrii betonové architektury. Perforovaná obvodová stěna zároveň vymezuje pozemek, aniž by jej zcela uzavírala před okolní zelení.

: I menší dvorek dokáže přivést zeleň hluboko do interiéru. Prosklená stěna v ocelovém rámu umožňuje vnímat rostliny z bezprostřední blízkosti a zároveň zachovává vizuální propojení prostorů.

: Velká pohovka vymezuje odpočinkovou část, zatímco jídelna a kuchyně zůstávají součástí otevřeného prostoru. Dřevěné obklady a světlé čalounění vyvažují výrazný betonový strop.

: Přírodní textilie, proutěná křesla a dřevěné prvky dodávají betonovému interiéru útulnost. Velké prosklení přivádí do obývacího pokoje denní světlo a otevírá výhled přímo do zeleně.

: Vestavěná knihovna spojuje úložné prostory, dekorace i televizi do jedné stěny. Integrované osvětlení zvýrazňuje jednotlivé police a večer vytváří příjemnější atmosféru bez potřeby výrazných svítidel.

: Betonové umyvadlo navazuje na materiálové řešení celého domu. Tmavé obklady, černé baterie a kulaté zrcadlo vytvářejí střídmou kompozici, kterou zjemňuje dřevo a přirozené světlo z horního okna.

: Dveře s přírodním výpletem a proutěné křeslo přinášejí do interiéru jemnější struktury. V kombinaci s betonem, kamenem a dřevem vzniká materiálově pestrý, ale vizuálně sjednocený celek.

: Výškové členění interiéru vytváří zajímavé průhledy mezi jednotlivými obytnými částmi. Díky velkým oknům zůstává z jídelny vidět až na terasu a do zahrady.

: Tmavá kamenná podlaha odráží denní světlo přicházející přes prosklenou stěnu. Kontrastuje s teplým dřevem schodiště a nábytku, zatímco výhled do zahrady dodává prostoru další barevnou vrstvu.

: Pravidelná síť hlubokých otvorů vytváří na fasádě výrazný plastický vzor. Se změnou úhlu slunečních paprsků se proměňuje i kresba světla a stínů uvnitř jednotlivých otvorů.

: Dřevěné vstupní dveře přinášejí do převážně betonové architektury teplejší materiálový akcent. Perforovaná fasáda nad nimi vytváří zajímavý kontrast mezi plnými a otevřenými plochami.

: Horní podlaží působí jako mohutný betonový hranol vznášející se nad otevřeným přízemím. Dvě perforované plochy narušují jeho jednolitost a dodávají fasádě jemnější rytmus.

: Vstup obklopují velkolisté rostliny, které kontrastují s jednoduchými betonovými plochami. Právě spojení surových materiálů a bohaté vegetace patří k charakteristickým prvkům celého domu.

: Otisky dřevěného bednění dodávají betonu jemnou strukturu, která vyniká zejména při bočním slunečním světle. Perforované tvárnice zároveň propouštějí světlo a vytvářejí zajímavou hru stínů.

: Architekti ze studia Di Frenna Arquitectos rozdělili dům do několika výrazných objemů, mezi nimiž vznikají průhledy do zeleně. Z ulice tak stavba neodhaluje všechny své prostory najednou.

: Vysunuté betonové objemy a různě vysoké stěny dodávají domu výraznou siluetu. Zahrada přitom není jen doplňkem architektury, ale důležitou součástí pohledů mezi jednotlivými prostory.

: Geometrická mříž z betonových tvárnic nahrazuje část plné fasády. Její hluboké otvory zachycují sluneční paprsky a během dne vytvářejí proměnlivé světelné obrazce.