Zdroj: Shutterstock

Česko řeší nedostupné bydlení. Čína naopak miliony prázdných bytů, které nikdo nechce. Jak vznikla města duchů?

05. 12. 2025
Diskuze (0)
Sdílet

Určitě jste viděli nejednu scénu v apokalyptických filmech, kde hrdina, jeden z mála přeživších po nějaké katastrofě, prochází velkým městem, kde není ani živáčka... Přemýšleli jste, jaký je to pocit? Je to neuvěřitelné, ale jsou místa, kde to můžete zažít. V Tianduchengu, Thames Town, Binhai, a tak bychom mohli pokračovat. Těch měst jsou desítky a všechny se nachází v Číně.

Třeba takový Tianducheng, to je obzvlášť velký “bizár”. V centru města zde postavili Eiffelovu věž – 91 metrů vysokou kopii známé dominanty francouzské metropole. Nedaleko ní najdete fontány postavené v renesančním stylu. A pak množství domů. Některé mají šedivou fasádu jako domy v centru Paříže, jiné jsou paneláky, jaké najdeme třeba na Jižním městě. 

Obří výstavba v Tianduchengu vznikla v roce 2007. V roce 2013 zde bydlelo ale jen pár stovek obyvatel. Teď už jich oficiálně má být 30 tisíc, je to ale stále hluboko pod předpokládaným plánem.

Ještě více se stavělo v Ordosu, kde plány počítaly s 300 000 residenty. Ve skutečnosti zde žijí jen 2 tisíce lidí. Vláda dělá vše proto, aby tuto končinu zabydlela. Přesídlila zde některé vzdělávací instituce. Rodiny s dětmi se sem ale stěhují jen pozvolna.

Obytné domy v Tianduchengu postavené ve stylu pařížské architektury.

V ulicích Tianduchengu najdete fasády, které připomínají Paříž. Jen ten ruch velkoměsta tu chybí – mnoho těchto domů zůstalo dlouho prázdných. Zdroj: iStock

Prázdných bytů možná až miliardy

Co se tady vlastně stalo?

Musíme se vrátit na začátek 21. století. V této době země zažívala mimořádně rychlý ekonomický růst. Vláda očekávala masové stěhování obyvatel z venkova do měst a chtěla mít tento proces pod kontrolou. Jejím cílem bylo vytvořit nová urbanistická centra, rovnoměrněji rozložit populaci a nastartovat další hospodářský rozvoj.

Realitní sektor se navíc stal jedním z hlavních motorů čínské ekonomiky – na HDP se podílel téměř 30 %. Proto stát prodával (resp. pronajímal) půdu developerům za miliardy a výstavba se stala výnosným byznysem. Developeři si mohli téměř bez omezení půjčovat peníze a začali plánovat projekty v obrovském měřítku.

Tady je ten základní problém. Pro developery bylo výhodné stavět, i když domy zely prázdnotou. A vláda tomu až příliš dlouho jen přihlížela. Kolik prázdných bytových jednotek tak vzniklo? To se špatně odhaduje. Oficiální údaje říkají 60 až 80 milionů, ale He Keng, bývalý ředitel Národního statistického úřadu, toto číslo odhadl na tři miliardy.

To je šokující odhad, s ohledem na to, že Čína má jen poloviční počet obyvatel. Pravdou ale je, že i nižší z uvedených čísel pro zemi představuje obrovský malér.

Prázdná široká ulice mezi novými obytnými věžovými domy v Jiaxingu.

Podobně jako mnohá další čínská města má i Jiaxing celé čtvrti, v nichž téměř nikdo nebydlí. Investoři stavěli dál, i když poptávka dávno zmizela. Zdroj: Shutterstock

Krize Japonska v 90. letech? Čína na tom může být mnohem hůř

Rok 2020 znamenal obrat v událostech. Čínská vláda začala omezovat nadměrné zadlužování developerů, kteří po léta stavěli z vypůjčených peněz. Realitní bublina praskla.

Až 40 % realitního trhu se ocitlo v platební neschopnosti. Největší šok způsobil kolaps společnosti Evergrande – jednoho z největších developerů světa – s dluhem přes 300 miliard dolarů. V lednu 2024 soud nařídil jeho likvidaci.

Přečtěte si také:
Češi by v Číně nepřežili bez chleba, piva a splachovacího záchodu. Pavel Dvořák bourá mýty o životě na čínském venkově

Prodeje domů klesly na polovinu a celá čínská ekonomika se začala propadat do stagnace. Někdy se v této souvislosti zmiňuje pojem „japanifikace“, tedy dlouhodobé období stagnace podobné tomu, které postihlo Japonsko po prasknutí jejich realitní bubliny v 90. letech.

Jenže Japonsko může být proti Číně slabým čajíčkem. Ostrovní země měla v roce 1990 volných bytů jen asi 9 procent a ceny domů byly jen asi na 11násobku hrubého příjmu domácností. V Číně je cena na 20násobku příjmu domácností a podíl investic do nemovitostí tvoří mnohem vyšší procento HDP.

Letecký pohled na rozlehlé urbanistické centrum Ordosu s minimem obyvatel.

Výstavba v Ordosu měla pojmout až 300 tisíc rezidentů. Dodnes tu však reálně žije zlomek lidí, což vytváří téměř filmovou scenérii opuštěného moderního města. Zdroj: iStock

Co bude dál? Řešení zatím chybí

Čínská vláda se snaží krizi brzdit i za cenu stovek menších zásahů – uvolňuje hypotéky, snaží se proměnit neobsazené byty na sociální bydlení nebo, jak už bylo řečeno, přesouvá do poloprázdných regionů některé veřejné instituce. Zásadní systémové řešení ale zatím nepřišlo.

Přečtěte si také:
Nejdražší bydlení na světě zblízka: Za 20 tisíc měsíčně jen 6 m2

Problém obřího množství prázdných bytů, měst duchů a krachujících developerů ukazuje na hlubší strukturální slabiny čínské ekonomiky. Prudký pokles bytové výstavby způsobí řetězovou reakci rostoucího počtu nesplácených úvěrů, bankrotů, ztrát pracovních míst a dalších negativních jevů. 

Dosud sebevědomě kráčejícímu asijskému tygrovi se do tlapy zarazil pořádně velký trn.

Galerie:

Text: Marek Konvalinka
Foto: Shutterstock, iStock
Zdroje:

Kategorie: Návštěvy domů Stavební materiály
Tagy: byty k pronájmu panelákové byty
Sdílejte článek

Diskuze