Zdroj: Marek Konvalinka

Pozůstatek průmyslové éry dostal novou tvář. Úchvatný projekt v Brně zaujal i zahraniční weby

Průmyslová éra je důležitou kapitolou historie města Brna. Největší zastoupení zde měly textilky, díky čemuž město dostalo přezdívku "Moravský Manchester". Toto období skončilo dávno, v důsledku restrukturalizace většina továren zkrachovala.

Především kvůli komplikovaným majetkoprávním vztahům většina těchto nemovitostí od té doby chátrá a tyto brownfieldy jsou skvrnami na kráse moravské metropole. Naštěstí se situace poslední dobou začíná lepšit, což ukazuje případ DADA Distriktu.

DADA Distrikt je objekt nacházející se na Sekaninově ulici v Husovicích. I toto byla původně textilní továrna, fungovala pod hlavičkou Zbrojovky Brno v letech 1910-1920. Deset let není moc, ovšem tehdy dějiny běžely opravdu rychle – v českých zemích se vystřídali tři panovníci, monarchii vystřídala republika a především proběhla první světová válka, která měla velký vliv na ekonomiku země. 

Válka skončila, začala éra první republiky, ale továrna si ji moc neužila. Zavřeli ji po dvou letech a budova se tak ihned stala brownfieldem.

Pohled na čtyřpatrovou budovu DADA Distriktu v Brně se zlatavě žlutou fasádou, pravidelnými řadami oken a zaparkovanými auty před vstupem.

Bývalá textilní továrna na Sekaninově ulici v brněnských Husovicích dnes nabízí devět loftových bytů a komerční prostory. Při rekonstrukci architekti ze studia KOGAA zachovali její průmyslový charakter a výraznou fasádu odkazující na historické brněnské továrny. Zdroj: Marek Konvalinka

Záchranu přineslo komunitní financování

Snahy o využití prostoru tady byly. V 60. letech se tu zabydlela firma vyrábějící elektrické stroje. Následně se zde usídlila škola a po jejím uzavření v devadesátých letech minulého století sloužil objekt jako pouhé skladiště. Když prostory opustil i poslední nájemce, stavba na břehu Svitavy se odebrala do dvacetiletého spánku a zvolna chátrala. 

Už se začalo mluvit o demolici, když tu náhle přišel spásný nápad. Přišlo s ním v roce 2019 architektonické studio KOGAA ve spolupráci s partnery GreenVille, Acer Woodway, Partero a U1. 

Místo toho, aby objekt padl do rukou klasickým developerům s cílem vytěžit maximum zisku, se zrodil v českém prostředí ojedinělý model. Stavbu zfinancovala trojice přátel za využití principu baugruppe – systému komunitního financování a spoluvlastnictví. Obcházením developerských marží a provizí realitních kanceláří se podařilo výrazně snížit náklady na vznik nových bytů. Zapojilo se navíc i město Brno, které vlastníkům poskytlo finanční dotaci. 

Přečtěte si také:
Brno mezi evropskou desítkou „druhých“ měst. Zahraniční web vyzdvihl Špilberk i místo ukryté pod zemí

Když architekti naslouchají budově

Architekti zvolili koncept shell-and-core. Nejprve očistili nosnou konstrukci až na její nejelementárnější kostru a teprve podle možností samotného objektu začali tvarovat vnitřní dispozice. Dnes čtyřpatrový dům nabízí 9 loftových bytů, komerční prostory v přízemí a otevřený suterén.

Industriální estetika zůstala zachována jako hlavní přidaná hodnota. Tvůrcům bylo líto odstranit dokonce i nefunkční výtahovou kabinu na dvoře. Zůstává zde jako připomínka zmrazené průmyslové historie města.

Detail vysoké žluté fasády DADA Distriktu v Brně s černými okenními rámy a venkovními žaluziemi, fotografovaný z podhledu proti modré obloze.

Pravidelný rytmus vysokých oken a výrazná barevnost připomínají původní tovární architekturu. Namísto odstranění industriálních prvků se je studio KOGAA rozhodlo využít jako hlavní charakteristický znak nového bydlení. Zdroj: Marek Konvalinka

Co zde naopak přibylo, to je například rohový vstup, díky němuž se stavba otevřela veřejnosti a začala aktivně komunikovat s okolním nábřežím. Jedním z nejlepších nápadů celého projektu je pak zelená střecha o rozloze 330 metrů čtverečních. Slouží jako komunitní zahrada s výhledem, kde obyvatelé pěstují zeleninu, cvičí jógu nebo pořádají sousedská promítání.

Vzhledem k poloze u řeky má i klíčovou ekologickou roli – zadržuje a filtruje dešťovou vodu a pomáhá snižovat zátěž v případě stoleté vody. Splašková voda se navíc čistí v kořenové čistírně přímo na pozemku a znovu se využívá k zalévání.

DADA sklízí pochvaly i ve světě

Příkladná proměna brněnského brownfieldu vzbudila obrovský ohlas daleko za hranicemi Česka. O projektu detailně informovala mezinárodní architektonická platforma ArchDaily ve svém španělskojazyčném vydání, která DADA Distrikt vyzdvihuje jako inspirativní model pro celou Evropu.

Zahraniční redakce popisuje brněnskou proměnu jako skvělou odpověď na krizi bydlení: „Jako reakci na neúměrný růst cen nemovitostí v České republice proměnila architektonická kancelář KOGAA starý sklad v Brně na DADA Distrikt, projekt dostupného a rozmanitého bydlení. Předností je poměrně ekonomická rekonstrukce díky sdílenému financování a přímému prodeji.”

Budova DADA Distriktu v Brně s dlouhou žlutou fasádou, vysokými okny a zelenými stromy podél ulice vedoucí kolem řeky Svitavy.

DADA Distrikt stojí přímo u řeky Svitavy, což ovlivnilo také ekologické řešení rekonstrukce. Zelená střecha o rozloze 330 metrů čtverečních pomáhá zadržovat dešťovou vodu a zároveň slouží obyvatelům jako společná zahrada. Zdroj: Marek Konvalinka

Magazín si dále všímá i citlivého zachování průmyslové identity a odkazu na historii Brna: „Zlatá barva fasády budovy je odkazem na klasickou žlutou omítku brněnských továren.“

Novináře nadchla i ekologická stránka a zapojení budovy do městského života skrze festival Open House Brno: „DADA Distrikt je krásný příklad toho, že lze vytvořit prostor novým komunitám se všemi aspekty moderního městského bydlení, a přitom tak učinit s úctou k historii a tradici místa.”

Přečtěte si také:
Mrakodrap, který Brno málem mělo: Proč Baťův sen pohřbila podzemní řeka?

Galerie:

Foto: Marek Konvalinka
Zdroje:

Kategorie: Návštěvy domů
Tagy: brno byty v Brně loftové bydlení
Sdílejte článek

Diskuze