Jakou životnost má dřevěná fasáda? Natřít, či nikoliv

Jaké možnosti úpravy dřeva existují?

Možnosti úpravy dřeva při použití na fasádě závisejí především na druhu dřeviny. Exotické dřeviny se ve většině případů napouštějí oleji, měkké dřeviny se zase upravují tenkovrstvou, méně často silnovrstvou lazurou. U mnoha dřevin je však stále populárnější ponechání materiálu povětrnostním vlivům bez úpravy, čímž se dosáhne přirozené stříbrošedé patiny. Energeticky náročnější, ale velmi účinná je například tepelná úprava, kterou vzniká termodřevo. Dřevo určené na fasádu domu se může upravit i tlakovou impregnací.

Při úvahách o tom, zda dřevěnou fasádu natírat nebo nenatírat, zvažte i životnost fasády – upravená dřevina vydrží v našich podmínkách výrazně déle.

FOTO: Domesi

Termodřevo

Termodřevo je v podstatě jakékoli dřevo, které prošlo tepelnou úpravou. Nemyslí se tím klasické sušení v sušičce, ale pečení při vysokých teplotách (až 200 °C). Proces pečení trvá 48 až 96 hodin (v závislosti na dřevině) a výrazně se jím zvyšuje odolnost dřeva. Pečením se odstraní mnohé složky, které zkracují životní cyklus řeziva, například glukóza, a jejich zbytky ve dřevě zkrystalizují. Dřevo se tak stává nezajímavé například pro dřevokazný hmyz, jelikož pro něj nemá žádnou výživnou hodnotu. „Odstraněním vlhkosti získá dřevo rozměrovou stálost a díky pečení i zajímavou barvu. Někdy se před pečením kartáčuje ocelovými kartáči, čímž se odstraní část měkkých vláken a na povrch vystoupí tvrdá vlákna. Dosáhne se tím velmi zajímavé textury povrchu,“ vysvětluje architekt Tomáš Guniš z architektonické kanceláře ARCHISYSTEMS. Na výrobu termodřeva se dá použít jakákoli dřevina, nejčastěji je to však smrk, borovice nebo jasan. „Pro termodřevo je charakteristická tmavohnědá barva a někdy se o této úpravě hovoří i jako o „mrtvém“ či „spáleném“ dřevu. Nejde tedy o klasickou povrchovou úpravu, ale o úpravu dřeva jako materiálu v celém jeho průřezu,“ doplňuje Adriana Sedlár z architektonické kanceláře Domesi, která se zaměřuje na dřevostavby.

Proč dřevěná fasáda?

Dřevo umožňuje vytvořit dvouplášťovou provětrávanou fasádu, která je vlastně jediná vhodná pro difuzně otevřené stěny, a to za relativně nízkou cenu. V neposlední řadě je dřevěná fasáda velmi ekologická, protože obzvlášť při použití evropských dřevin zanechává velmi malou uhlíkovou stopu.

Tlaková impregnace

Tlaková impregnace je technologie úpravy, při níž se impregnační látka dostává do dřeva prostřednictvím zvýšeného tlaku. Jde o metodu vhodnou pro měkké i tvrdé dřevo. Výsledkem je šedozelená barva, na výběr přitom máte několik látek, takže dřevo může po aplikaci získat různé odstíny. Důležité je však uvést, že i takto ošetřené dřevo časem stárne a postupně mění svou barvu na stříbrošedou.

Pokud dřevo na fasádě jednou natřete, je třeba ho pravidelně obnovovat. Na snímku lze vidět smrkový obklad, který byl natřený před pár lety a už měl být znovu. Bude potřebné obrousit starý nátěr a udělat nový. „Nátěr nikdy nedegraduje rovnoměrně, jsou místa, kde drží lépe a kde naopak hůře, vysvětluje architekt František Lehocký. (foto: František Lehocký)

Jak je to se stárnutím dřeva?

Odpovídá architekt František Lehocký,
ateliér Zdravý dom

Často se v praxi setkávám s požadavkem, aby dřevěný obklad vypadal stále tak, jako by ho právě namontovali. Toto od dřeva bez povrchové úpravy nečekejte. Pokud chcete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, je nutné ho v pravidelných intervalech natírat, obvykle asi po čtyřech až sedmi letech – podle typu nátěru a dřeviny. Své rozhodnutí si dobře zvažte – pokud už obklad jednou natřete, budete muset nátěr pravidelně obnovovat. Samozřejmě to závisí i na druhu zvoleného dřeva, například termodřevo stárne jinak než tepelně neupravované dřevo.

Jaký druh dřeva použít?

Nejlevnější variantou na dřevěnou fasádu jsou měkké dřeviny – sibiřský nebo červený smrk. Z domácích tvrdých dřevin je populární hlavně akát. Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny jako massaranduba nebo ipe. U tepelně upraveného termodřeva se nejčastěji používá sibiřský smrk, borovice nebo jasan.

Foto: Dano Veselský

Bez povrchové úpravy

Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější. Takováto úprava přitom nevyžaduje žádnou námahu – o všechno se postará příroda. V našich podmínkách se nejčastěji nechává zešednout sibiřský modřín nebo domácí modřín opadavý, známý i jako červený smrk. Právě český název dřeviny dobře vystihuje jeho schopnost zestárnout do hezké šedomodré barvy. Celý tento proces, samozřejmě, závisí na místních podmínkách, patina na dřevu je však zpravidla rovnoměrná asi po dvou letech. I v případě tohoto typu fasády však odborníci doporučují použít alespoň základní ochrannou vrstvu ve formě olejů.

Pro dřevěnou fasádu se v případě vlastního bydlení rozhodl i architekt Marcel Dzurilla z ateliéru ZDAarchitects. Je z oblíbeného sibiřského modřínu, který dal jen naolejovat a nechá ho zešednout tak, jak se to s oblibou dělá například v Holandsku. Potom ho znovu naolejuje. Foto: Dano Veselský

Natírání fasády zvládne každý zručnější domácí kutil. Praxi získá poměrně rychle, protože povrchové úpravy je třeba periodicky opakovat – olejování se doporučuje obnovit každý rok, tenkovrstvou lazuru jednou za několik let.

Stárnutí dřeva a jeho rovnoměrnost

Pokud se rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, je důležité akceptovat skutečnost, že dřevo v důsledku různých povětrnostních vlivů stárne. S ohledem na rovnoměrné zestárnutí je ideální, pokud stěna degraduje vlivem počasí všude stejně, čehož se dá obvykle nejlépe dosáhnout na stavbě ve tvaru čisté krychle, která však nemusí vyhovovat každému investorovi. „Všude jinde, tedy na místech, kde jsou balkóny, přesahy střech či různé jiné členitosti, je to nereálné. Dřevo, které je přesahem střechy chráněno před UV zářením a deštěm, je vždy zničeno méně. Už jen malý přesah, například 4 cm oplechování parapetu, se po roce projeví tak, že dřevo pod parapetem nebude ještě vyblednuté,“ vysvětluje František Lehocký z ateliéru Zdravý dom, který se specializuje na projekty rodinných domů s co nejnižší spotřebou energie.

Jak vybrat vhodnou povrchovou úpravu a dřevinu?

Odpovídá Tomáš Guniš, ARCHISYSTEMS

Při výběru povrchové úpravy a vhodné dřeviny na fasádu zvažte své možnosti a očekávání, ale i předpokládanou životnost budovy či prostředí, v němž se stavba nachází. U venkovského domu bych například volil červený smrk – ať už v přírodní formě, nebo jako termodřevo. Do prostředí hezky zapadne a šrám času jeho estetice neuškodí. Na prodloužení životnosti nebo zpomalení stárnutí je možné ho jednou za čas přetřít tenkovrstvou lazurou. Do městského prostředí bych zase vybíral odolné exotické dřeviny, které budou dlouho působit elegantně. Přirozenou patinu nebo olejování doporučuji v závislosti na místě použití.

Architekt Tomáš Guniš z ateliéru ARCHISTEMS zvolil při výběru fasády svého domu i obklad z termodřeva. Aby sjednotil barevnost a dosáhl požadovaného odstínu, použil lazuru, jinak by dřevo časem zešedlo. Ani jeho manželce nevyhovoval tak syrový styl a navíc stárnutí dřeva by nebylo rovnoměrné, takže architekt považoval lazuru za dobré řešení. (foto: Dano Veselský)

Jakou životnost má dřevěná fasáda?

Životnost dřevěné fasády ovlivňuje celá řada faktorů – nejen ty zřejmé jako druh dřeviny a povrchová úprava, ale i zdánlivé detaily, mezi něž patří orientace dřeva či úhel ořezání profilu. „Finský výzkum dokázal, že optimální tloušťka obkladu by měla být kolem 30 mm a ukládán by měl být svisle. Životnost takovéto fasády může být v porovnání s tenčím vodorovně uloženým obkladem až dvojnásobná,“ vysvětluje Tomáš Guniš. Zjednodušeně se ale dá říci, že neošetřené měkké dřevo vydrží na fasádě asi 10 až 15 let, tepelně upravené termodřevo přibližně 30 let a například velmi odolná exotická dřevina ipe bez jakékoli úpravy 40 až 60 let.

PŘIPRAVILA NATÁLIA ŽÁKOVÁ
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE ARCHISYSTEMS, DOMESI, ZDRAVÝ DOM
FOTO ARCHIV FIREM, DANO VESELSKÝ